1Ach, smrti, jak trpké je na tebe jen pomyslet, když člověk pokojně užívá svůj majetek, když má klid a ve všem se mu daří a ještě mu chutná jíst!2Ach, smrti, tvůj rozsudek je správný pro toho, kdo strádá a ubývá mu sil, kdo je přestárlý a plný starostí, kdo je popudlivý a ztratil naději.3Nestarej se, že musíš zemřít, pomysli na své předky i potomky.4Je to Hospodinův rozsudek nad vším živým – proč bys odmítal, co chce Nejvyšší? Ať jsi žil deset, sto, či tisíc let, v podsvětí ti to nikdo nevyčte.
Úděl bezbožných
5Děti hříšníků vyrostou v ohavné lidi, vždyť vyrůstají uprostřed bezbožných.6Děti hříšníků přijdou o dědictví, jen hanba zůstane pro jejich potomky.7Děti vyčtou svému bezbožnému otci, že kvůli němu musí snášet urážky.8Běda vám, bezbožní, že jste opustili Zákon Nejvyššího Boha!9Když jste se narodili, bylo to k prokletí, a když zemřete, kletba bude vaším dědictvím.10Vše, co vzešlo ze země, se do země navrátí; stejně tak bezbožní půjdou z kletby do záhuby.11Lidské tělo je pomíjivé, ale dobré jméno nikdy nezanikne.*12Starej se o své jméno, neboť ti zůstane déle než tisíc pokladů ve zlatě.13Dny dobrého života jsou sečteny, ale dobré jméno trvá navěky.
Správný stud
14Děti, držte se mých naučení a žijte v pokoji. K čemu je moudrost, která je skrytá, k čemu je zakopaný poklad?15Lepší je ten, kdo skrývá hloupost, nežli ten, kdo skrývá moudrost.*16Nad mými slovy se proto zamyslete, ne vždy je totiž dobré se stydět a ne všechno se jistě líbí všem.17Před otcem a matkou se styďte za smilstvo, před vládcem a velmožem za lež,18před soudcem a hodnostářem za přestupek, před shromážděním lidu za špatnost,19před společníkem a přítelem za křivdu a před sousedy za krádež.20Před Boží pravdou a smlouvou styď se,* že se opíráš lokty při jídle,21že jsi nevrlý, když dáváš i dostáváš, že neodpovídáš na pozdrav,22že se díváš na lehkou ženu, že se od příbuzného odvracíš,23že si přivlastňuješ cizí podíl, že pokukuješ po něčí ženě,24že se pleteš kolem jeho otrokyně (jejímu lůžku se vyhýbej),25že urážíš své přátele (když přidáváš k daru posměšek),26že opakuješ, co jsi slyšel, a že prozrazuješ tajemství.27Tehdy se budeš stydět oprávněně a všemi lidmi budeš oblíben.
Český ekumenický překlad
Smrt
1Ó smrti, jak hořké je pomyšlení na tebe člověku, který si pokojně žije mezi svými statky, který žije bezstarostně a má ve všem úspěch a který je ještě schopen těšit se z dobrého jídla. 2Ó smrti, jak dobrý je tvůj rozsudek pro člověka nuzného a toho, jehož síly ochabují, pro člověka vysokého stáří, pro něhož je všechno obtížné, všemu se brání a ztrácí trpělivost. 3Neboj se rozsudku smrti, pamatuj na ty, kdo tě předešli, i na ty, co půjdou po tobě. 4Je to rozsudek vynesený Hospodinem nade vším tvorstvem. Proč bys odporoval vůli Nejvyššího? Ať život trvá deset, sto nebo i tisíc let, v podsvětí se na to nikdo nebude ptát. 5Jaká líheň nestoudnosti bývají děti hříšníků, vyrůstající v příbytcích svévolníků. 6Dědictví hříšného plemene zanikne a jeho potomstvo bude trvale zneuctěno hanbou. 7Otci svévolníkovi budou jeho děti předhazovat, že jsou kvůli němu ostouzeny. 8Běda vám, muži svévolní, že jste opustili zákon Boha nejvyššího. 9Když jste se narodili, přišli jste na svět k prokletí, a až zemřete, prokletí bude vaším podílem. 10Všechno, co je ze země, do země odejde, tak svévolníci půjdou z prokletí do záhuby. 11Lidé truchlí nad tělem nebožtíka, ale nedobré jméno hříšníků bude zahlazeno. 12Pečuj o své jméno, to tě přetrvá spíše než tisíce velkých pokladů zlata. 13Dobrý život je přesně vyměřen, ale dobré jméno přetrvá věky. 14Žijte v pokoji a zachovávejte to, v čem jste byly vychovány, mé děti. Skrytá moudrost a ukrytý poklad, k čemu je to obojí užitečné? 15Lepší je člověk, který skrývá svou pošetilost, než ten, kdo skrývá svou moudrost.
Dvojí stud
16Proto se zamyslete nad mými slovy; není vždycky správné propadat se studem, jako ne všechno je všemi pokládáno za hodné úcty. 17Styďte se před otcem a matkou za smilstvo, před knížetem nebo velmožem za lež, 18před vyšetřovatelem a soudcem za přečin, před shromážděním a lidem za nepravost. 19Styď se před druhem nebo přítelem za křivdu, před místem, kde přebýváš jako cizinec, za krádež; 20před Boží pravdou a smlouvou za to, že v náručí zadržuješ chléb, 21že urážíš, když bereš nebo dáváš, že neodpovídáš, když tě druzí zdraví, 22že vrháš pohledy po nevěstce, že se odvracíš od souvěrce, 23že si přivlastňuješ, co právem patří jinému, že se ohlížíš za vdanou ženou, 24že jsi dotěrný k otrokyni jiného – neochomýtej se kolem jejího lůžka –, 25že jsi s přáteli jednal urážlivě, když jsi dar znechutil výčitkami, 26že opakuješ, co jsi slyšel, a že prozrazuješ, co mělo zůstat utajeno. 27Tak prokážeš pravý stud a najdeš oblibu u všech lidí.
Diese Website verwendet Cookies, um Ihnen die bestmögliche Nutzererfahrung bieten zu können.