1Některé pokárání je nevhodné a někdo mlčí – to je rozumné.2Oč lepší je promluvit si než se rozzuřit!3Kdo přiznává chybu, vyhne se škodě.4Jako eunuch, který chce znásilnit pannu, je ten, kdo chce násilím dopomoci právu.5Někdo mlčí a mají ho za moudrého a jiný je protivný pro svou upovídanost.6Někdo mlčí, že nemá, co by řekl; někdo mlčí, že čeká na svou chvíli.7Moudrý člověk mlčí, než přijde jeho chvíle, tupý tlučhuba svou chvíli mine.8Kdo je mnohomluvný, ten se zprotiví; kdo si osobuje moc, ten sklidí nenávist.
Paradoxy života
9Člověku může prospět i neštěstí a šťastná náhoda může uškodit.10Některý dar ti neprospěje, jiný vynese* dvojnásobek.11Někomu jeho sláva uškodí, jiný se pozvedne z ponížení.12Někdo koupí mnoho za málo peněz, nakonec ale platí sedminásobně.13Moudrý si pár slovy získá přízeň, lichotky hlupáků jsou však zbytečné.14Dar od hlupáka ti bude k ničemu, těší se totiž na velkou odměnu.15Dá málo a přidá hodně výčitek – bude otvírat ústa jako hlasatel. Dnes půjčí, zítra bude žádat zpět, takový člověk se nedá snést.16Hlupák pak řekne: „Nemám přítele, za moji dobrotu nikdo neděkuje;17i ti, které živím, o mně mluví zle!“ Kolik lidí a jak často se mu vysměje?*
Nevhodná slova
18Lepší je uklouznout než se uřeknout; to proto darebáci padnou tak najednou.19Neomalený člověk je jako nevhodný žert, který ulpívá na tupých rtech.20Moudrost z úst hlupáka nebude přijata, neboť ji nepronese v pravý čas.21Někomu brání v hříchu nouze; aspoň může odpočívat bez výčitek.22Někdo si ničí život kvůli studu; bude se ničit kvůli hlupákům.23Někdo kvůli studu něco slíbí příteli a zbytečně si ho znepřátelí.24Lež je pro člověka hanebná poskvrna, jež na rtech tupců stále ulpívá.25Lepší je zloděj než ustavičný lhář, oba však čeká záhuba.26Zvyky prolhaného vedou do hanby, bude mít kabát z ostudy.
Užitek moudrosti
27Moudrý se prosadí svými slovy, rozumný se i mocným zalíbí.28Kdo obdělává půdu, sklidí hojnou úrodu, a kdo se líbí mocným, usmíří křivdu.29Hostiny a dary zaslepují oči moudrým* a jako roubík brání ústům v kárání.30K čemu je moudrost, která je skrytá, k čemu je zakopaný poklad?31Lepší je ten, kdo skrývá hloupost, nežli ten, kdo skrývá moudrost.
Český ekumenický překlad
Kárání a mlčení
1Je výtka vyřčená v nepravý čas, a je mlčení, v němž se projeví rozumnost člověka. 2Oč lepší je někomu domlouvat než se na něho osopit. 3Kdo se přizná, ochrání se před zneuctěním. 4Jako kleštěnec, který by chtěl zbavit dívku panenství, tak dopadne ten, kdo právo prosazuje násilím. 5Někdo mlčí, a je shledán moudrým, jiný je nenáviděn pro svou upovídanost. 6Někdo mlčí, protože nenachází odpověď, a jiný mlčí, protože zná vhodný čas. 7Moudrý člověk bude mlčet, dokud nepřijde ta pravá chvíle, avšak nerozumný mluvka vždycky mluví v nepravý čas. 8Kdo je upovídaný, vyslouží si opovržení, kdo zneužívá moc, vzbudí nenávist.
Nepochopitelnosti
9Někdo dochází úspěchu v neštěstí, někomu je zisk ke škodě. 10Za svou štědrost nesklidí vždy dárce vděk, jindy přinese dar dvojnásobnou odměnu. 11Honba za slávou přivodí někdy ponížení, někdo však z pokoření pozdvihne hlavu. 12Někdo kupuje mnoho za málo, jiný to zaplatí sedminásobně. 13Moudrý si získá oblibu málo slovy, kdežto hlupáci nadarmo plýtvají zdvořilostmi. 14Dar od pošetilce ti nepřinese užitek, vždyť on má velké oči: 15daruje málo a mnoho o tom namluví, bude svá ústa otvírat jako vyvolavač; dnes půjčí, a zítra bude žádat zpět. Takový člověk je odporný. 16Hlupák bude říkat: „Nemám přítele, ba ani vděk za svoje dobrodiní. 17Kdo jedí můj chléb, zle o mně mluví.“ Kolikrát a jak mnozí se takovému vysmějí.
Zneužívání jazyka
18Je lépe uklouznout na dláždění nežli jazykem, k pádu zlých dochází naráz. 19Nevychovanec je jako slovo nevhod vyřčené; bude stále v ústech pošetilců. 20Podobenství z úst hlupáka se nesetká s ohlasem, protože je pověděl v nepravý čas. 21Někomu brání chudoba, aby hřešil, ale bude mít klid a nebude trápen výčitkami. 22Někdo ničí sám sebe ze studu před lidmi, i před pošetilcem se bude ničit. 23Někdo ze studu příteli něco slíbí a zbytečně si z něho udělá nepřítele. 24Lež je hanebná poskvrna člověka, bude stále v ústech nepoctivých lidí. 25Lepší je zloděj, než kdo soustavně lže, dědictvím obou však bude záhuba. 26Lhář je zvyklý na hanbu a ostuda na něm lpí stále. 27Moudrý se dostává svými sliby do popředí a rozumný muž se líbí velmožům. 28Kdo obdělává půdu, navršuje svůj stoh, a kdo se líbí velmožům, dosáhne odpuštění nepravosti. 29Pohostinnost a dary zaslepují oči moudrých a jako uzda v ústech umlčují káravá slova. 30Skrytá moudrost a zakopaný poklad – k čemu je to obojí užitečné? 31Lepší je člověk, který skrývá svou hloupost, než člověk, který skrývá svou moudrost.
Diese Website verwendet Cookies, um Ihnen die bestmögliche Nutzererfahrung bieten zu können.