1Kdo sahá na smůlu, ten se ušpiní; kdo se stýká s pyšným, bude mu podobný.2Nenakládej si břemeno, jenž bys neunes; s mocnějším a bohatším se nestýkej. Proč dávat k sobě kotel se džbánem? Jeden se otluče, druhý rozbije.3Boháč ubližuje, a ještě chrlí výhrůžky, chudáku se ublíží, a ještě se má omluvit.4Budeš-li mu užitečný, využije tě, budeš-li v úzkých, nechá tě.5Máš-li majetek, bude bydlet u tebe, bez výčitek tě vysaje.6Bude tě vodit za nos, dokud tě potřebuje, bude se usmívat a povzbuzovat tě, bude ti lichotit a ptát se: Co potřebuješ?7Bude tě zahanbovat svým vybraným pokrmem, nakonec se ti ale vysměje, až tě dvakrát i třikrát tolik vysaje. Když tě pak potká, nechá tě být, hlavou nad tebou jenom zakroutí.8Dej si pozor, ať se nedáš vodit za nos, ať nejsi ponížen pro svou pošetilost.9Když tě k sobě pozve velmož, drž se zpátky – bude tě pak zvát o to víc!10Nevnucuj se, ať nejsi odmítnut, a nestůj opodál, jinak tě přehlédnou.11Nezkoušej s ním mluvit jako rovný s rovným a nedůvěřuj mu, když hodně mluví. Svou dlouhou řečí tě chce jen prověřit, s úsměvem ve tváři si tě vyzkouší.12Nelítostný člověk neuchová tvá tajemství, neušetří tě trápení a vězení.13Dávej si pozor a buď strašně opatrný, balancuješ totiž na kraji propasti.*15Každý tvor miluje sobě rovného, každý člověk svého bližního.16Každý hledá svého druha, člověk lne k tomu, kdo se mu podobá.17Proč by se družil vlk s beránkem? Stejně tak hříšník se zbožným člověkem.18Jaký soulad bude mezi hyenou a psem? Jaký soulad mezi bohatým a chudákem?19Osli na poušti jsou kořistí pro lvy, stejně tak se na chudácích pasou bohatí.20Pyšnému je poníženost odporná, stejně tak se boháč štítí chudáka.21Když boháč zakolísá, přátelé ho podepřou; když padne ponížený, přátelé ho odkopnou.22Když boháč uklouzne, mnozí ho zachytí; když řekne nehoráznost, rádi ho omluví. Když uklouzne ponížený, ještě mu to vyčtou; když promluví rozumně, nedostane prostor.23Když promluví bohatý, všichni zmlknou, jeho řeč pak vynášejí k oblakům. Když promluví chudý, řeknou: „Kdo to je?“ a když klopýtne, ještě do něj strčí.24Bohatství je dobré – když na něm nelpí hřích. Chudoba je zlá – to tvrdí bezbožník.25Srdce člověka se zračí ve tváři; jak ve štěstí, tak v neštěstí.26Veselá tvář odráží šťastné srdce; vymýšlet přísloví je úmorná práce!
Český ekumenický překlad
Osidla bohatství a moci
1Kdo se dotýká smůly, umaže se, a kdo vyhledává společenství nadutce, připodobní se mu. 2Břemeno, které je nad tvé síly, nezvedej, a nespolčuj se s bohatším a silnějším, než jsi sám. Cožpak vydrží hliněná nádoba vedle kovového kotle? Sotva na něj narazí, rozbije se. 3Boháč spáchá křivdu a přidává k ní urážky, chudák aby se za utrpěnou křivdu ještě omlouval. 4Dokud jsi boháčovi k užitku, projevuje o tebe zájem, ale jakmile se octneš v nouzi, nezná tě. 5Pokud něco vlastníš, přiživuje se u tebe a ožebračí tě, sám se však o nic nepřičiní. 6Když bude od tebe něco potřebovat, začne s přetvářkou. Bude se na tebe usmívat a tvářit se povzbudivě, bude s tebou úlisně mluvit a ptát se: „Nepotřebuješ něco?“ 7Bude tě zahanbovat svou pohostinností, dokud tě jaksepatří neožebračí, aby se ti nakonec vysmál. Když tě později uvidí, přejde kolem tebe a bude nad tebou jen potřásat hlavou. 8Dej pozor a nedej se svést, abys pro svou hloupost nezažil ponížení. 9Když tě k sobě pozve vladař, dělej okolky, a s tím větším naléháním tě bude zvát. 10Nevnucuj se a nebudeš odehnán, ale ani se příliš nedrž zpátky, aby se na tebe nezapomnělo. 11Nechtěj mluvit s mocným jako se sobě rovným a nedůvěřuj jeho vemlouvavým slovům; neboť svým povídáním tě bude zkoušet, a čím více se bude usmívat, tím hlouběji tě bude provrtávat pohledem. 12Je nemilosrdný a nedrží slovo, nezastaví se ani před týráním a vězněním. 13Chraň se ho a dávej si dobrý pozor, neboť se pohybuješ na pokraji záhuby.
Bohatý a chudý
15Každý živočich miluje sobě podobného a každý člověk svého bližního. 16Všechno tvorstvo se sdružuje podle svého druhu a člověk přilne k sobě rovnému. 17Jak může být vlk ve spolku s beránkem? Stejně tak je tomu s hříšníkem a zbožným. 18Jak může být mír mezi hyenou a psem? A jak mohou žít spolu v míru bohatý a chudý? 19V pustině jsou kořistí lvů divocí osli a podobně pastvou boháčů jsou chudáci. 20Pyšný si oškliví poníženost a stejně tak si boháč oškliví chudáka. 21Když zakolísá bohatý, najde podporu u přátel, upadne-li ubožák, přátelé ho ještě odkopnou. 22Když boháč zavrávorá, podepře ho mnoho pomocníků, a když prořekne, co nemá říkat, ospravedlní ho. Když však chudý zavrávorá, ještě ho napadnou, a když mluví rozumně, nepopřejí mu sluchu. 23Boháč jen promluví, a všichni hned zmlknou, a co řekne, vynášejí až do nebe. Chudák promluví, a už se ptají: „Co je to za člověka?“ A když zakopne, ještě ho postrčí. 24Bohatství je dobré, pokud na něm nelpí hřích, a chudoba je špatná jen v ústech svévolníků. 25Srdce mění tvář člověka buď k dobrému, nebo ke zlému. 26Veselá tvář je znamením srdce, které se obírá dobrými věcmi, ale vymýšlet přísloví vyžaduje úporné přemýšlení.
Diese Website verwendet Cookies, um Ihnen die bestmögliche Nutzererfahrung bieten zu können.