3.Mose 6 | Bible, překlad 21. století

Zákon o zápalné oběti

1 Hospodin promluvil k Mojžíšovi:

2 „Dej Áronovi a jeho synům následující pokyny. Toto je zákon o zápalné oběti: Zápalná oběť ať zůstane celou noc až do rána v ohništi na oltáři, kde bude planout oheň.

3 Kněz ať si oblékne plátěné roucho a pod něj plátěné spodky.* Vybere popel ze zápalné oběti strávené ohněm na oltáři a vysype jej poblíž oltáře.

4 Potom se převlékne a vynese popel na čisté místo ven za tábor.

5 Ať na oltáři plane oheň, ať nikdy nezhasne! Na něm kněz každé ráno zapálí dříví, na něm narovná zápalnou oběť a na něm nechá dýmat tuk pokojných obětí.

6 Ať na oltáři stále plane oheň, ať nikdy nezhasne!“

Zákon o moučné oběti

7 „Toto je zákon o moučné oběti: Áronovi synové ji přinesou před Hospodina k přední straně oltáře.

8 Kněz z té oběti vezme hrst jemné mouky s olejem i všechno kadidlo, které je na moučné oběti, a nechá tento památeční díl dýmat na oltáři jako příjemnou vůni Hospodinu.

9 Áron a jeho synové budou jíst, co z ní zůstane. Budou to jíst nekvašené, a sice na svatém místě, na nádvoří Stanu setkávání.

10 Nebudou to péci s kvasem, neboť jsem jim to dal jako podíl ze svých ohnivých obětí. Je to svatosvaté, tak jako oběť za hřích a oběť odškodnění.

11 Každý Áronův mužský potomek smí jíst z ohnivých obětí Hospodinu. To je věčné ustanovení pro všechna vaše pokolení. Cokoli se jich dotkne, bude svaté.“

12 Hospodin dále promluvil k Mojžíšovi:

13 „Áron i jeho synové budou v den svého pomazání přinášet Hospodinu tento obětní dar: desetinu efy* jemné mouky jako stálou moučnou oběť, polovinu ráno a polovinu večer.

14 Bude se smažit na plotně. Nasáklou olejem a rozdrobenou na kousky ji pak přineseš, abys ji obětoval jako příjemnou vůni Hospodinu.

15 Áronův syn, který přijme kněžské pomazání po něm, udělá totéž. Věčným ustanovením náleží Hospodinu; nechť se celá obrátí v dým.

16 Každá moučná oběť přinášená knězem ať celá shoří; nebude se jíst.“

Zákon o oběti za hřích

17 Hospodin promluvil k Mojžíšovi:

18 „Promluv k Áronovi a jeho synům. Toto je zákon o oběti za hřích: Na místě, kde se zabíjí zápalná oběť, se bude před Hospodinem zabíjet i oběť za hřích. Bude svatosvatá.

19 Kněz, který ji obětuje, ji bude jíst; ať je snědena na svatém místě, na nádvoří Stanu setkávání.

20 Cokoli se dotkne jejího masa, bude svaté. Kdyby trochu její krve stříklo na roucho, vyper potřísněnou látku na svatém místě.

21 Hliněná nádoba, v níž se vařilo její maso, ať je rozbita. Pokud se vařilo v mosazné nádobě, ať je vydrhnuta a vypláchnuta vodou.

22 Každý mužského pohlaví v kněžských rodinách ji smí jíst; bude svatosvatá.

23 Nesmí se však jíst žádná oběť za hřích, jejíž krev se vnáší do Stanu setkávání k vykonání obřadu smíření ve svatyni. Ta musí být spálena.“

© 2009, 2015, 2017, 2020 Biblion, z.s. Version 2020.2.28

Český ekumenický překlad

POKYNY PRO KNĚZE - — O způsobu přinášení obětí - Pravidla při oběti zápalné a přídavné, při oběti kněžské a oběti za hřích.

1 Hospodin promluvil k Mojžíšovi:

2 „Přikaž Áronovi a jeho synům: Toto je řád zápalné oběti: Zápalná oběť bude na ohništi na oltáři po celou noc až do rána a oheň na oltáři bude stále udržován.

3 Kněz si obleče lněný šat a na tělo si obleče lněné spodky. Vybere popel z tuku zápalné oběti strávené ohněm na oltáři a vysype jej vedle oltáře.

4 Pak si svleče roucho, obleče si jiné a vynese popel z tuku ven za tábor na čisté místo.

5 Oheň na oltáři bude stále udržován, nesmí vyhasnout. Kněz jím bude každé ráno zapalovat dříví, narovná na něm zápalnou oběť a obrátí na něm tuk z pokojných obětí v obětní dým.

6 Oheň na oltáři bude stále udržován, nesmí vyhasnout.

7 Toto je řád přídavné oběti: Áronovci ji přinesou před Hospodina k přední straně oltáře.

8 Kněz z té přídavné oběti vyzdvihne v hrsti část bílé mouky s olejem a všechno kadidlo, které je na přídavné oběti, a na oltáři to obrátí v obětní dým; bude to libá vůně na připomínku pro Hospodina.

9 Co z přídavné oběti zbude, snědí Áron a jeho synové. Bude se to jíst nekvašené na svatém místě; na nádvoří stanu setkávání to budou jíst.

10 Nebude se péci nic kvašeného. Dal jsem jim to jako jejich podíl ze svých ohnivých obětí. Bude to velesvaté jako oběť za hřích a za vinu.

11 Smí to jíst každý mužský příslušník mezi Áronovci. Tobude pro všechna vaše pokolení provždy platné nařízení o ohnivých obětech Hospodinových. Cokoli se jich dotkne, bude svaté.“

12 Hospodin dále mluvil k Mojžíšovi:

13 „Toto je dar Árona a jeho synů, který v den jeho pomazání přinesou Hospodinu: desetinu éfy bílé mouky jako pravidelnou přídavnou oběť, polovinu ráno a polovinu večer.

14 Přineseš ji připravenou s olejem na pánvi, smaženou. Přídavnou oběť přineseš rozdrobenou na sousta. Bude to libá vůně pro Hospodina.

15 Připraví ji pomazaný kněz z Áronových synů, který nastoupí na jeho místo. Tobude provždy platné Hospodinovo nařízení. Jako celopal bude obrácena v obětní dým.

16 Každá přídavná oběť kněžská bude celopal. Nesmí se jíst.“

17 Hospodin dále mluvil k Mojžíšovi:

18 „Mluv k Áronovi a jeho synům: Toto je řád oběti za hřích: Na místě, na kterém se poráží dobytče pro zápalnou oběť, bude se porážet před Hospodinem i pro oběť za hřích. Je to velesvaté.

19 Kněz, který ji obětuje za hřích, ji smí jíst. Bude se jíst na svatém místě, na nádvoří stanu setkávání.

20 Cokoli se dotkne jejího masa, bude svaté. Stříkne-li trochu krve z ní na roucho, vypereš postříknuté místo na svatém místě.

21 Hliněné nádobí, v němž se bude vařit, bude rozbito. Bude-li se vařit v měděné nádobě, vydrhne se a opláchne vodou.

22 Každý mužský příslušník kněžských rodin ji smí jíst. Je to velesvaté.

23 Ale žádná oběť za hřích, z jejíž krve se část vnáší do stanu setkávání k vykonání smírčích obřadů ve svatyni, nebude se jíst; bude spálena ohněm.

© 2001 Česká biblická společnost