Weisheit 12 | Bible, překlad 21. století

1 Ve všem je tvůj neporušitelný duch,

2 a proto jen mírně káráš ty, kdo chybují. Připomínáš jim, čím hřeší, a napomínáš je, aby se zbavili špatnosti a tobě, Hospodine, věřili.

Hospodinův trest nad Kanaánci

3 Zhnusil sis ty, kdo kdysi bydleli v tvé svaté zemi,

4 kvůli ohavnostem, které páchali – zaříkávání a bezbožné obřady,

5 nelítostné vraždění dětí a obětní hody s lidským masem a krví! A tak ses rozhodl ty zasvěcence tajných obřadů

6 a rodiče vraždící bezbranné životy vyhubit rukama našich otců,

7 aby země, která je ti ze všech nejdražší, mohla být důstojně osídlena Božími dětmi.

8 Byl jsi k nim ale shovívavý, protože jsou to lidé, a poslal jsi sršně jako předvoj své armády, aby je vyhladili pozvolně.*

9 Mohls ty bezbožníky porazit před spravedlivými v boji, naráz je zničit nebezpečnou zvěří nebo přísným slovem,

10 ale svým pozvolným trestem jsi dával prostor pokání, i když jsi věděl, že jsou zlé plemeno a špatnost je jim vrozená a že nikdy nezmění své smýšlení,

11 neboť to byl rod už od počátku prokletý. Když jsi tedy netrestal jejich hříchy, nebylo to proto, že by ses někoho obával.

Hospodinova svrchovanost a spravedlnost

12 Vždyť kdo řekne: „Cos to udělal?“ Kdo se tvému rozhodnutí postaví? Kdo tě obviní, žes vyhubil národy, kterés učinil? Kdo se s tebou bude přít jako obhájce nespravedlivých?

13 Kromě tebe přece není žádný bůh, který by o vše pečoval, před nímž bys musel ospravedlňovat své soudy,

14 ani žádný král či vládce, který by se ti mohl postavit a hájit ty, které jsi potrestal.

15 Jsi spravedlivý, a tak vše spravedlivě řídíš; odsoudit toho, kdo nezaslouží trest, pokládáš za neslučitelné se svou mocí.

16 Neboť tvá síla je počátkem spravedlnosti: tvá svrchovanost nad všemi v tobě budí shovívavost ke všem.

17 Projevuješ sílu, když lidé pochybují o tvé dokonalé moci, a ty, kdo ji znají, usvědčuješ z nerozvážnosti.

18 I když jsi svrchovaný v síle, soudíš poctivě; zacházíš s námi velmi shovívavě, vždyť máš moc přemáhat, kdykoli chceš.

19 Těmito skutky jsi svůj lid naučil, že spravedlivý má být lidumil, a dal jsi svým synům dobrou naději, že z hříchu lze činit pokání.

20 Jestliže jsi nepřátele svých dětí trestal tak ohleduplně a šetrně, i když si zasloužili smrt, a dals jim čas a prostor zbavit se špatnosti –

21 s jakou opatrností jsi pak soudil své vlastní syny, jejichž otcům jsi dal přísahy a smlouvy s tak dobrými přísliby?

22 Káral jsi nás sice, naše nepřátele jsi ale trestal tisíckrát více, abychom v roli soudců pamatovali na tvou dobrotu a v roli souzených očekávali milosrdenství.

Hospodinův trest nad Egypťany

23 Ty, kteří žili hloupě a nespravedlivě, jsi proto potrápil jejich vlastními ohavnostmi.

24 Na cestách bludu totiž velmi zbloudili, když za bohy pokládali ta nejhorší a nejohavnější zvířata a jak hloupá nemluvňata se dali oklamat.

25 Jak malým dětem, jimž chybí rozum, jsi jim udělil směšný trest.

26 Na koho ale takový směšný trest neplatí, zakusí Boží soud, jaký si zasloužil.

27 Když se totiž ve svém utrpení zlobili na tvory, které pokládali za bohy a skrze které byli trestáni, uviděli a poznali, že pravý Bůh je Ten, kterého předtím znát nechtěli; proto je také stihl ten nejkrutější trest.

© 2009, 2015, 2017, 2020 Biblion, z.s. Version 2020.2.28

Český ekumenický překlad

Soud jako příležitost k nápravě

1 Tvůj neporušitelný duch je ve všem.

2 Proto jen pozvolna káráš chybující. Připomínáš jim, v čem hřeší, a napomínáš je, aby opustili zlo a uvěřili v tebe, Hospodine.

3 Pojal jsi nenávist k dávným obyvatelům své svaté země,

4 protože páchali to nejhorší, prováděli čáry a bezbožné orgie.

5 Nelítostně vraždili děti, pojídali lidské maso i vnitřnosti a krev při hodech v kruhu zasvěcenců.

6 Rodiče vraždící bezbranné dětské duše jsi chtěl vyhubit rukou našich otců,

7 aby země tobě nade všechny vzácná přijala důstojné obyvatele – Boží služebníky.

8 Ale i je jsi ušetřil, byli to lidé, a jako předvoj svého vojska jsi poslal sršně, aby je pomalu vyhladili.

9 Ne že bys nemohl v bitvě vydat svévolníky spravedlivým do rukou nebo je naráz vyhubit hroznými šelmami, popřípadě tvrdým slovem.

10 Soudil jsi je pomalu, a tím jim dával příležitost k pokání. Nebylo ti neznámo, že jejich původ je zlý, jejich špatnost vrozená, a že se jejich myšlení nezmění navěky.

11 Bylo to od počátku plémě prokleté. Jejich hříchy jsi nechával bez trestu, ale ne proto, že by ses někoho obával.

12 Vždyť kdo ti může říci: „Cos to udělal?“ Kdo se postaví na odpor tvému soudu? Kdo tě obviní, zahynou-li národy, které jsou tvým dílem? Kdo proti tobě vystoupí, aby se zastal provinilých lidí?

13 Vždyť kromě tebe není jiného Boha, který se o všechno stará, abys musel dokazovat spravedlivost svého soudu.

14 Není král ani vládce, který by ti mohl činit výtky kvůli těm, které jsi potrestal.

Boží lid se může dát poučit soudy nad pohany

15 Protože jsi spravedlivý, spravuješ všechno spravedlivě a pokládáš za nedůstojné své moci, abys odsoudil toho, kdo si trestu nezaslouží.

16 Neboť tvá síla je zdrojem spravedlnosti, a to, že vládneš nade všemi, činí tě shovívavým ke všem.

17 Ukazuješ svou sílu těm, kdo nevěří v tvou svrchovanou moc, a usvědčuješ z drzosti ty, kdo ji znají.

18 Ačkoli vládneš silou, soudíš mírně a zacházíš s námi s velkou shovívavostí. Neboť kdykoli bys chtěl své moci užít, je ti po ruce.

19 Tímto vším jsi naučil svůj lid, že spravedlivý má být i lidumilný, a svým synům jsi dal dobrou naději, jestliže hříšným nabízíš příležitost k pokání.

20 Trestal-lis s takovou zdrženlivostí a ohledy nepřátele svých služebníků, třebaže byli hodni smrti, a dával jim čas i příležitost, aby upustili od zloby,

21 jak ohleduplně jsi teprve soudil své syny, s jejichž otci jsi uzavřel přísežnou smlouvu plnou příslibů dobra?

22 Bereš-li nás do kázně, pak naše nepřátele bičuješ tisíceronásobně víc, abychom pamatovali na tvou dobrotu, když soudíme, a abychom doufali ve slitování, když jsme souzeni.

23 Proto i ty, kteří vedli nerozumný život v nespravedlnosti, jejich vlastními ohavnostmi jsi trýznil.

24 Neboť na cestách bludu daleko zabloudili, když měli za bohy to, co je i mezi zvířaty nejodpornější; tak se dali oklamat jako nerozumná nemluvňata.

25 Proto jako na nerozvážné děti jsi na ně poslal soud, kterým jsi je uvedl v posměch.

26 A protože nedali na výstrahu, když byli pokáráni posměchem, zakusili soud přiměřený Bohu.

27 A tak se v utrpení rozhněvali na ty, které měli za bohy. Když viděli, že jsou kvůli nim trestáni, poznali jako pravého Boha toho, kterého dříve odmítali znát. Proto též na ně dolehl vrcholný trest.

© 2001 Česká biblická společnost