1Holofernes k ní promluvil: „Buď klidná, ženo, ničeho se neboj. Nikdy jsem neublížil člověku, který se rozhodl sloužit Nabukadnezarovi, králi vší země.2Ani proti tvému lidu, bydlícímu v horách, bych nepozvedl kopí, kdyby mnou neopovrhli. Můžou si za to sami.3Teď mi ale řekni, proč jsi od nich utekla a přešla k nám. Buď klidná, jsi v bezpečí. Budeš žít – dnes v noci i potom.4Nikdo ti neublíží. Naopak, bude se s tebou zacházet dobrotivě, jako s každým, kdo slouží mému pánu, králi Nabukadnezarovi.“5Judita mu na to řekla: „Vyslechni milostivě slova své služebnice a dovol, ať tvá otrokyně před tebou promluví. Dnes v noci před svým pánem* neřeknu žádnou lež.6Budeš-li se řídit slovy své otrokyně, Bůh tvé počínání zdárně skončí a můj pán neselže v tom, co si předsevzal.7Ať žije Nabukadnezar, král vší země, ať žije jeho moc! On tě poslal uvést na správnou cestu všechny živé tvory. Díky tobě mu budou sloužit nejen lidé, ale dokonce i divoká zvěř, dobytek a nebeští ptáci budou díky tvé síle žít pro Nabukandezara a celý jeho dům.8Doslechli jsme se, jak jsi moudrý a všehoschopný. Po celém světě se šíří zpráva, že právě ty jsi nejlepší v celém království, zkušený a znalý a obdivuhodný ve vojenském umění.9Teď ale k řeči, kterou přednesl na tvé poradě Achior. Slyšeli jsme jeho slova, protože muži z Betulie ho nechali naživu a on jim zopakoval všechno, co pověděl tobě.10Nuže, můj pane a vládce, nepodceňuj to, co řekl, ale vezmi si to k srdci, protože je to pravda. Náš národ skutečně nebude potrestán a nepodlehne meči, pokud nezhřeší proti svému Bohu.11Můj pán však nyní neodejde bez úspěchu a s prázdnou. Čeká je smrt, protože už je ovládl hřích, a jakmile tu nepředloženost spáchají, rozhněvají svého Boha.12Došlo jim totiž jídlo a nemají ani dost vody, a tak se usnesli, že porazí všechen svůj dobytek, a jsou rozhodnuti využít i všechno to, co jim Bůh v jejich zákonech jíst zakázal.*13Rozhodli se, že spotřebují také prvotiny obilí a desátky vína a oleje, které předtím zasvětili a oddělili pro kněze, kteří slouží v Jeruzalémě před tváří našeho Boha. Těchto věcí se přitom nesmí nikdo z lidu ani jen rukou dotknout.14Obyvatelé Betulie už vyslali poselstvo do Jeruzaléma (kde místní provádějí totéž), aby od rady starších přinesli povolení.15Jakmile ho dostanou a provedou to, v ten den ti budou vydáni k záhubě.16Když jsem to já, tvá otrokyně, všechno zjistila, utekla jsem od nich. Bůh mě poslal, abych s tebou vykonala věci, které ohromí celý svět, kdekoli o tom lidé uslyší.17Tvá otrokyně je totiž bohabojná a slouží Bohu nebes dnem i nocí. Zůstanu nyní u tebe, můj pane. Tvá otrokyně bude vycházet v noci ven do údolí; tam se budu modlit k Bohu a on mi řekne, až své hříchy spáchají.18Pak přijdu a povím ti to. Ty vyrazíš s celou svou armádou a nikdo z nich se ti nepostaví na odpor.19Provedu tě celým Judskem až před Jeruzalém a postavím tvůj trůn uprostřed něj. Povedeš je jako ovce, které nemají pastýře, a ani pes na tebe nezavrčí. Toto mi bylo předpovězeno a zjeveno mou jasnozřivostí a byla jsem poslána, abych ti to vyřídila.“20Juditina slova se Holofernovi a celé jeho družině zalíbila. Žasli nad její moudrostí a říkali:21„Od jednoho konce světa po druhý není žena, která by tak krásně vypadala a tak moudře mluvila!“22Holofernes jí řekl: „Bůh udělal dobře, když tě poslal před tvým lidem, aby nám dal převahu a uvedl zkázu na všechny, kteří opovrhli mým pánem.23Opravdu krásně vypadáš a skvěle i mluvíš. Budeš-li jednat tak, jak jsi řekla, tvůj Bůh bude mým bohem a ty budeš bydlet v domě krále Nabukadnezara a budeš slavná po celé zemi.“
Český ekumenický překlad
Júdit přijata Holofernem
1Holofernés jí řekl: „Buď dobré mysli, ženo, neměj strach v srdci. Neublížil jsem nikomu, kdo se rozhodl sloužit Nebúkadnesarovi, králi celé země.2Kdyby nebyl tvůj lid, který sídlí v horách, mnou pohrdl, nepozvedl bych proti nim své kopí, sami si to způsobili.3A teď mi pověz, proč jsi od nich uprchla a přišla k nám. Svým příchodem ses zachránila. Buď dobré mysli, zůstaneš naživu této noci i nadále.4Nikdo ti neublíží; bude se s tebou dobře zacházet, jako se to děje se služebníky mého pána, krále Nebúkadnesara.“5Júdit mu řekla: „Přijmi laskavě slova své služebnice. Ať smí promluvit k tobě tvá otrokyně. To, co oznámím svému pánu této noci, nebude lež!6Budeš-li jednat podle slov své otrokyně, Bůh dovede tvou záležitost ke zdárnému konci a můj pán nebude muset upustit od svých záměrů.7Ať žije Nebúkadnesar, král celé země, ať žije jeho moc! On tě poslal, abys podrobil řádu všechno živé. Tvým přičiněním mu nebudou sloužit jen lidé, ale svou silou dokážeš, že i polní zvěř a dobytek i nebeské ptactvo budou žít pod Nebúkadnesarem a vším jeho domem.8My jsme slyšeli o tvé moudrosti a vynalézavosti tvé mysli; po celé zemi jde o tobě zpráva, že jsi v celém království nejlepší, že oplýváš vědomostmi a jsi obdivován pro své válečnické umění.9Co se týká Achiórových slov v tvé radě, uslyšeli jsme, co říkal, protože betúlští mužové se ho ujali a on jim oznámil všechno, co pověděl tobě.10Ty pak, vladaři a pane, nepřehlížej jeho slova, ale vezmi si je k srdci, protože jsou pravdivá. Naše pokolení nestihne trest a meč proti němu nic nezmůže, jestliže nezhřešili proti svému Bohu.11Nyní však, aby můj pán nemusel odejít s prázdnou a bez výsledků, padne na ně smrt. Zachvátil je totiž hřích, a jakmile se dopustí ničemnosti, rozhněvají svého Boha.12Když jim totiž došla potrava a nastal nedostatek vody, uradili se, že se vrhnou na svůj dobytek; rozhodli se, že snědí z něho všechno, i to, co jim Bůh svými zákony jíst zakázal.13Mají v úmyslu spotřebovat též prvotiny obilí i desátky vína a oleje, které opatrují jako zasvěcené kněžím, stojícím v Jeruzalémě před tváří našeho Boha. Nikomu z lidu však není dovoleno ani rukou se obětin dotknout.14Odeslali posly do Jeruzaléma, protože i tamní obyvatelé kdysi udělali totéž, aby jim obstarali odpuštění od rady starších.15Až jim však bude uděleno a oni to učiní, budou ti toho dne vydáni k záhubě.16Proto já, tvá služebnice, jsem od nich utekla, když jsem se všechno toto dozvěděla. Bůh mne poslal, abych s tebou vykonala věci, nad nimiž bude u vytržení celá země, kdokoli o tom uslyší.17Tvá služebnice je bohabojná a slouží Bohu nebeskému dnem i nocí. Nyní, můj pane, zůstanu u tebe, ale v noci vyjde tvá služebnice do údolí. Budu se modlit k Bohu a on mi oznámí, kdy spáchají své hříchy.18Pak ti o tom přinesu zprávu a ty vytáhneš se vším svým vojskem a nikdo z nich se ti nepostaví na odpor.19Já tě provedu Judskem, až dojdeme k Jeruzalému, a uprostřed něho ti postavím trůn. Poženeš je jako ovce, které nemají pastýře, ani pes na tebe nezavrčí. Toto mi bylo řečeno a oznámeno jako můj předurčený úkol a já jsem byla poslána, abych to zvěstovala tobě.“ 20Holofernovi a jeho služebníkům se její slova líbila, divili se její moudrosti a říkali:21„Od jednoho konce země na druhý není žena tak krásné tváře a tak rozumně mluvící!“22Holofernés jí řekl: „Dobře učinil Bůh, že tě poslal před tvým lidem, aby se našim rukám dostalo síly a těm, kdo pohrdli mým pánem, záhuby.23Tvé vzezření je ušlechtilé, tvá slova znamenitá. Splníš-li, co jsi řekla, tvůj Bůh bude mým bohem a ty budeš bydlet v domě krále Nebúkadnesara a budeš proslulá po celé zemi.“
Diese Website verwendet Cookies, um Ihnen die bestmögliche Nutzererfahrung bieten zu können.