Hiob 35 | Bible, překlad 21. století

Bůh tě neslyší

1 A Elihu mluvil dál:

2 „Myslíš si, že máš právo říkat: ‚Jsem spravedlivější než Bůh‘?*

3 Říkáš totiž, co prý tím získáš: ‚Co z toho mám, být bez hříchu?‘*

4 Na tyhle řeči ti tedy odpovídám a s tebou i tvým přátelům:

5 Podívej se k nebi, jen pohlédni, pozoruj mraky – jsou vyšší, než jsi ty.

6 Když budeš hřešit, co mu způsobíš? Když rozmnožíš své viny, jak mu ublížíš?

7 Když budeš spravedlivý, jak ho tím obdaříš? Co by si od tebe mohl vzít?

8 Tvá ničemnost škodí člověku jako ty, tvou spravedlnost pocítí jen smrtelník!

9 Lidé úpějí pod hrozným útlakem, pod vládou mocných křičí o pomoc.

10 Nikdo však neptá se: ‚Co Bůh, můj Stvořitel, který písněmi rozeznívá noc,

11 který nás vyučuje i skrze dobytek a který nám na ptácích ukazuje moudrost?‘

12 Když tedy volají a on se nehlásí, je to pro zpupnost těch lidí zlých.

13 Je to marné, Bůh je neslyší, Všemohoucí je pomíjí!

14 Co teprve, říkáš-li, že ho nikde nevnímáš, že tvá pře leží u něj a ty na něj čekáš,*

15 že prý ve svém hněvu nikdy netrestá a že se o ničemnost vůbec nestará!*

16 Job si tu však otevírá ústa naprázdno – mluví dál a dál, a přitom neví co!“

© 2009, 2015, 2017, 2020 Biblion, z.s. Version 2020.2.28

Český ekumenický překlad

TŘETÍ ŘEČ ELÍHÚOVA - — Vyvýšenost Boží

1 Na to navázal Elíhú slovy:

2 „Myslíš si, že je to podle práva říkat: ‚Moje spravedlnost převyšuje Boží?‘

3 Říkat: ‚Co z toho máš? Co mi prospěje, nebudu-li hřešit?‘

4 Odpovím ti několika slovy, i tvým přátelům, kteří jsou s tebou.

5 Pohleď na nebe a viz, popatř na mraky vysoko nad sebou.

6 Jestliže jsi zhřešil, čeho jsi dosáhl proti němu? Bude-li tvých přestoupení sebevíc, co mu tím uděláš?

7 Jestliže jsi jednal spravedlivě, co jsi mu dal, co přijal z tvé ruky?

8 Jen člověka jako ty zasáhne tvá svévole, lidského syna tvá spravedlnost.

— Mlčení Boží

9 Lidé křičí pro množství útisku, volají o pomoc pro tvrdou paži mocných,

10 a nikdo se nezeptá: ‚Kde je Bůh, můj Učinitel, který dává člověku i v noci prozpěvovat,

11 vyučuje nás a nikoli zvířata zemská a činí nás moudřejší nad nebeské ptactvo?‘

12 Potom jim ovšem neodpovídá, když křičí pro pýchu zlovolných.

13 Bůh přece nedá sluchu falši, Všemocný na to ani nepohlédne,

14 zvláště když o něm prohlašuješ: ‚Nedívá se na to.‘ Tvá pře je před ním, jen na něho čekej!

15 Jestliže tedy nestíhá hněvem a nestará se příliš o zpupnost,

16 Jób si otevírá ústa do větru a neuváženě vede zbytečné řeči.“

© 2001 Česká biblická společnost