Baruch 6 | Bible, překlad 21. století
1Za hříchy, které jste proti Bohu spáchali, vás babylonský král Nabukadnezar odvede jako zajatce do Babylonu.*2Až přijdete do Babylonu, zůstanete tam mnoho let – celých sedm generací.* Teprve potom vás odtud pokojně vyvedu.3V Babylonu brzy uvidíte bohy ze stříbra, zlata a dřeva, jak se nechávají nosit na ramenou a nahánějí pohanům strach.4Dávejte si pozor, ať se nechováte jako ti cizáci – ať se těch bůžků nezačnete bát i vy!*5Až uvidíte, jak se jim zepředu i zezadu klaní zástupy, řekněte si v duchu: „Tobě, Pane, se máme klanět.“6Je přece s vámi můj anděl; on bude bdít nad vašimi životy.*7Jazyk těch bohů vybrousil truhlář, dali je pozlatit a postříbřit. Jsou ale falešní a mluvit neumějí.8Lidé berou zlato a dělají z něj koruny pro hlavy svých bohů jako pro nějakou parádivou dívku.9Jejich kněží občas to zlato a stříbro svým bohům ukradnou a utratí podle svého: dají ho třeba i chrámovým prostitutkám.*10Oblékají těm svým stříbrným, zlatým a dřevěným bohům ozdobné šaty jako lidem, oni se ale neumějí bránit ani před rzí a červotočem.11Jsou nastrojení do purpurových šatů, z tváře se jim však musí utírat prach, který na ně sedá ve vrstvách.12Jeden bůžek třímá žezlo jako vládce nad krajem, kdyby ho ovšem někdo urazil, nezmůže se na to, dát ho popravit.13Druhý svírá v pravici mečík nebo sekyru, ale před válkou a lupiči se neuchrání.14Z toho je jasné, že to nejsou žádní bohové; proto se jich nebojte.15Jako je polámaný nástroj člověku k ničemu, tak je to i s jejich bohy, co trčí v jejich chrámech.16Oči mají plné prachu zvířeného těmi, kdo za nimi chodí.17Jako se ze všech stran zamyká člověk odsouzený k smrti za urážku krále, tak kněží opevňují chrámy těch bohů vraty, zámky a závorami, aby je neukradli lupiči.18Zapalují pro ně více lamp než sami pro sebe, ti bůžci ale žádnou z nich nevidí.19Jsou jako trám z chrámové stavby – uvnitř prý trouchniví, oni však necítí, jak je i jejich šaty rozežírá zemský hmyz.20Tvář mají zčernalou od chrámového dýmu.21Na tělo i hlavu jim sedají netopýři, vlaštovky a jiní ptáci, i kočky po nich lezou.22Z toho sami poznáte, že to nejsou žádní bohové; proto se jich nebojte.23I když jsou na povrchu zdobeni zlatem, vůbec se nelesknou – jsou zašlí tak, že by se museli vyleštit. Ani když je odlévali, necítili nic!24Ať už za ně lidé zaplatili cokoliv, ducha v sobě stejně nemají.25Nemají nohy, takže se musí nosit na ramenou, a tak ukazují před lidmi svou hanbu. I jejich služebníci se hrozí hanby – kdyby jim ti bůžci upadli na zem, museli by je zase postavit.26Vztyčí-li je někdo, sami od sebe se nepohnou, když je někdo položí, jistě se sami nezvednou; obětní dary se tedy před ně kladou jako před mrtvoly.27Jejich kněží pak ty oběti prodají, aby se obohatili. Jejich ženy něco z toho také naloží do soli, ale nerozdělí se s chudým ani bezmocným. A těch obětí se dotýkají i ženy, které mají měsíčky, a také šestinedělky!*28Z toho poznáte, že to nejsou žádní bohové; nebojte se jich.29Jak je vůbec může někdo považovat za bohy? Vždyť těm stříbrným, zlatým a dřevěným bohům přinášejí oběti i ženy!30Kněží v jejich chrámech dřepí v roztržených košilích, vousy a vlasy vyholené, hlavy nepokryté,31a vyjí a skučí před svými bohy, jako se to dělá při pohřební hostině.32Kněží těm bůžkům také berou šaty a oblékají do nich své ženy a děti.33Ať se k nim člověk chová dobře nebo zle, nedokážou mu to oplatit. Ani krále nedovedou dosadit anebo sesadit.34Také neumějí dát bohatství, ba ani měďáky. Nesplní-li jim někdo daný slib, nedokáží si ho vynutit.35Neochrání člověka před smrtí a slabšího nezachrání před silným.36Slepci zrak nevrátí, člověka v nouzi nevysvobodí.37Nad vdovou se neslitují, nepomohou sirotkovi.38Tyto pozlacené a postříbřené kusy dřeva jsou něco jako kamení na horách – ti, kdo jim slouží, budou zklamáni.39Jak je vůbec možné myslet si a tvrdit, že jsou to bohové?!40Znemožňují je dokonce i sami Chaldejci.* Když uvidí někoho němého, předvedou ho k Bélovi* a žadoní, aby ten němý promluvil, jako by jim ten bůh mohl rozumět!41Sami nemají dost rozumu na to, aby to pochopili a opustili je.42Jejich ženy sedají na cestách omotané provázky a obětují otruby,43a když nějaký kolemjdoucí některou z nich odvede a vyspí se s ní, ona pak haní tu, která seděla vedle, že nebyla tak žádaná a nemá přetržený provázek.*44Všechno kolem těch bůžků je naskrz falešné. Jak je vůbec možné myslet si a tvrdit, že by to mohli být bohové?!45Vyrobili je truhláři a zlatníci a nikdy z nich nebude nic víc, než co ti řemeslníci zamýšleli.46Sami jejich výrobci nebudou nijak dlouho žít. Jaképak bohy tedy asi mohou vyrobit?47Svým potomkům zanechali jen lži a hanebnost.48A když je ohrožuje válka nebo jiné neštěstí, jejich kněží se spolu radí, kam se i s těmi bohy schovají.49Proč je tak nepochopitelné, že to nejsou žádní bohové? Vždyť nedokážou ani sami sebe zachránit před válkou nebo neštěstím!50Jsou to jen pozlacené a postříbřené kusy dřeva – podle toho se pozná, že jsou falešní. Všem národům i králům bude jasné, že to nejsou žádní bohové, ale výrobky lidských rukou, a nic božského v nich nepůsobí.51Kdo by nevěděl, že to nejsou žádní bohové?52Nedosadí v zemi krále a nesešlou lidem déšť.53Nemohou rozhodnout něčí při, nezachrání ani toho, kdo trpí bezpráví, protože jsou bezmocní jako vrány mezi nebem a zemí.54Když v chrámu těch pozlacených a postříbřených bohů ze dřeva začne hořet, jejich kněží utečou a zachrání se, kdežto oni shoří uvnitř jako trámy.55Nedokážou se postavit proti králi ani proti nepřátelům.56Jak je vůbec možné přijmout a myslet si, že jsou to bohové?57Tihle pozlacení a postříbření bozi ze dřeva se neuchrání ani před zloději a lupiči. Jejich zlato a stříbro jim násilím vezmou a šaty, co měli na sobě, jim odnesou, ale ti bozi se sami na nic nezmohou.58Proto je lepší král, který předvádí svou statečnost, anebo hrnec, který svému majiteli doma dobře slouží, než tihle falešní bozi. Lepší jsou domovní dveře, které chrání, co je uvnitř, než tihle falešní bozi. Lepší je dřevěný sloup v paláci, než tihle falešní bozi!59Slunce, měsíc a hvězdy poslušně svítí a plní tak úkol, který dostaly.*60Stejně tak blesk je dobře vidět, když uhodí. I vítr vane v každém kraji.61A když Bůh nařídí mrakům, aby putovaly přes celý svět, ony ten příkaz plní, a když je shůry seslán oheň, aby strávil hory a lesy, i on ten rozkaz vyplní.62Tyto modly se ale svým vzhledem ani mocí nemohou s tím vším vůbec poměřit.63Proto není možné myslet si anebo tvrdit, že to jsou bohové – vždyť nedokážou rozhodnout žádnou při, ani člověku jakkoli pomoci.64Vidíte tedy, že to nejsou žádní bohové; nebojte se jich.65Nemohou vyřknout kletbu nad králi ani jim dát požehnání.66Neukážou národům znamení na nebi, nesvítí jako slunce, nezáří jako měsíc.67Lepší než oni jsou i zvířata, která dokážou utéct do skrýše a pomoct si sama.68Každopádně je jasné, že to nejsou žádní bohové; proto se jich nebojte.69Ti jejich pozlacení a postříbření bozi ze dřeva jsou jako strašák v okurkovém poli, který nic neuhlídá.*70Nebo se podobají trnitému křoví, na kterém sedá kdejaký pták, anebo mrtvole pohozené ve tmě.71Z tlejícího purpuru a kmentu,* který mají na sobě, poznáte, že to nejsou žádní bohové. Nakonec shnijí i oni samotní, a budou na ostudu pro celou zemi.72Proto je lepší být spravedlivým člověkem bez model – takový se ostudě zdaleka vyhne!
Český ekumenický překlad
Hospodinův anděl bude chránit zajatý lid
1Pro hříchy, kterými jste zhřešili proti Bohu, budete jako zajatci odvlečeni do Babylónu Nebúkadnesarem, králem Babylóňanů.2Až přijdete do Babylónu, budete tam po dlouhou dobu, až do sedmého pokolení. Pak vás odtamtud vyvedu v pokoji.3Teď uvidíte v Babylónu bohy ze stříbra, ze zlata a ze dřeva, které lidé nosí na ramenou a kteří pronárodům nahánějí hrůzu.4Vy se však varujte, abyste se nepřipodobňovali těm cizákům a nejednali podobně. Nebojte se jejich bohů,5až uvidíte zástup, jak se jim klaní zepředu i zezadu. Řekněte si v duchu: „Jen tobě, Panovníku, sluší se klanět.“6Můj anděl je s vámi, on ochrání vaše duše.
Babylónské modly jsou nemohoucí
7Jazyk těch bohů je dílo řemeslníka; i když jsou pozlaceni a postříbřeni, jsou jen klam a nemohou mluvit.8Jako pro pannu, která si libuje v ozdobách, berou zlato a zhotovují věnce na hlavy svých bohů.9Stává se také, že kněží vezmou zlato a stříbro ze svých bohů a spotřebují je pro sebe, ba dávají z něho i nevěstkám v přístřešku.10Zdobí bohy šatem jako lidi, bohy ze stříbra a zlata i dřeva. Ale to je neuchrání před rezem a trouchnivěním.11I když jsou oblečeni v purpurovém šatu, musí jim utírat obličej od prachu, kterého se na nich v chrámě hodně usadí.12I žezlo mívá bůh jako nějaký soudce země, ale není schopen zničit toho, kdo ho uráží.13Má meč v pravici i sekeru, ale neubrání se ve válce ani lupičům.14Z toho je zřejmé, že to nejsou bohové. Nebojte se jich tedy. 15Jako se něčí nádoba stane neužitečnou, když se rozbije, tak to dopadá s jejich bohy, když je postaví v chrámech:16jejich oči jsou plné prachu zvířeného nohama těch, kdo přicházejí.17Jako se kolem uzavírají nádvoří, když má být někdo veden na smrt, protože urazil krále, tak zajišťují kněží jejich chrámy branami, závorami a zámky, aby je lupiči nevykradli.18Rozsvěcují jim světla, více než sami potřebují, ačkoli nemohou vidět ani jediné.19Jsou totiž jako nějaký trám v domě. Jejich vnitřek, jak se říká, trouchniví, ale oni nevnímají, že červi ze země ničí je i jejich šat.20Jejich tvář je černá od kouře, který je v domě.21Na jejich tělo i hlavu přilétají netopýři, vlaštovky i ptáci; podobně i kočky přicházejí.22Z toho je jasné, že to nejsou bohové. Nebojte se jich tedy. 23Pokud na zlatě, kterým jsou krásně obloženi, nikdo nevyčistí skvrny, nebudou se lesknout. Ani nic necítili, když byli odléváni.24Byli koupeni za každou cenu, i když v nich není duch.25Protože jsou bez nohou, nosí se na ramenou a ukazují tak lidem svou bezcennost. I ti, kdo jim slouží, se musejí bát hanby, kdyby snad bohové upadli na zem, aby je nemuseli znovu postavit.26Pokud to někdo postaví zpříma, nepohne se to samo od sebe; když se nakloní, nenarovná se. Přesto jako pro mrtvé kladou před ně dary.27Jim přinášené oběti pak jejich kněží prodávají a spotřebují. Stejně tak i jejich ženy: část z toho nasolí, ani chudákovi, ani bezmocnému nic nedají. Jejich obětí se dotýkají ženy i při měsíčním krvácení a v šestinedělí.28Z toho tedy poznáváte, že to nejsou bohové; nebojte se jich.
Služba modlám není k ničemu
29Proč mají být nazýváni bohy, když ženy přisluhují těmto bohům ze stříbra, zlata a dřeva?30V jejich svatyních vysedávají kněží s potrhanými šaty, hlavy a brady ostříhané, hlavu nezahalenou.31Hlasitě naříkají a křičí před svými bohy jako někteří na pohřební hostině.32Z šatů, které kněží bohům odeberou, oblékají své ženy a děti.33Ať už zakusí od někoho zlo nebo dobro, nemohou odplatit. Nedovedou krále ani nastolit, ani sesadit.34Stejně tak nemohou dát ani bohatství, ani peníze. Zaváže-li se jim někdo slibem a ten pak nesplní, nejsou s to jej vymoci.35Člověka ze smrti nevytrhnou, ani slabšího před silnějším nezachrání.36Nevrátí zrak slepému člověku a toho, který je v tísni, nezachrání.37Nad vdovou se neslitují a sirotku neprokáží dobrodiní.38Podobní jsou kamenům ze skály, ti bohové ze dřeva, pozlacení a postříbření. Kdo jim slouží, budou zahanbeni.39Jak je tedy pokládat a prohlašovat za bohy? 40Dokonce ani sami Kaldejci si jich neváží. Když totiž vidí němého, který nemůže mluvit, přinesou Béla a žádají, aby němý mluvil, jako kdyby byl Bél schopen vnímat.41Nedovedou své bohy opustit, i když poznali, že nevnímají.42Ženy pak ovinuté stužkami vysedávají při cestách a pálí otruby.43A když některou z nich odvede někdo mimojdoucí a vyspí se s ní, posmívá se sousedce, že nebyla tak žádoucí jako ona a že její stužka nebyla roztržena.44Cokoli se pro ně dělá, je podvod. Jak je tedy pokládat a prohlašovat za bohy?
Modly nejsou bohové
45Jsou dílem řezbářů a zlatníků; nemohou proto být ničím jiným než tím, co řemeslníci chtěli, aby byli.46Ti, kdo je zhotovili, nedosáhnou dlouhého věku; jak by tedy to, co oni zhotovili, mohli být bohové?47Jenom hanebný podvod zanechali svým potomkům.48Když vypukne válka nebo jiná pohroma, kněží se mezi sebou radí, kam se s nimi schovat.49Jak je tedy možno nepochopit, že to nejsou bohové, když ani sebe nezachrání od války a od pohromy?50Jsou jen ze dřeva, pozlacení a postříbření; podle toho se pozná, že jsou falešní. Všem pronárodům i králům bude jasné, že to nejsou bohové, ale dílo lidských rukou a že v nich není žádné dílo Boží.51Komu je tedy třeba uvádět ve známost, že to nejsou bohové? 52Nenastolí krajině krále ani nedají lidem déšť.53Nevynesou rozsudek v soudní při ani nevysvobodí křivě obviněného. Jsou bezmocní jako vrány mezi nebem a zemí.54Vypukne-li požár v domě bohů ze dřeva, pozlacených a postříbřených, jejich kněží uprchnou a zachrání se, ale oni mezitím shoří jako polena.55Králi ani nepřátelům nekladou odpor.56Jak je tedy přijímat a pokládat za bohy? 57Ani před zloději nebo lupiči se bohové ze dřeva, postříbření a pozlacení, nezachrání. Násilím jim vezmou zlato a stříbro i roucho, do něhož jsou oblečeni, utečou s tím a oni si nemohou pomoci.58A tak je lepší král, který prokazuje svoji statečnost, nebo užitečná nádoba v domě, kterou může užívat její majitel, než falešní bohové. Lepší než falešní bohové jsou dveře domu, které chrání to, co je v něm, nebo dřevěný sloup v královském paláci je lepší než falešní bohové.
Spravedlivý nebude zahanben
59I slunce, měsíc a hvězdy když září, protože jsou vyslány, aby sloužily, slouží poslušně.60Stejně tak i blesk, když se zableskne, je dobře vidět; stejně tak v každé krajině vane vítr.61I mraky, když je jim dán příkaz od Boha, aby táhly nad celou zemí, splní rozkaz. Také oheň, když je poslán shora, aby spálil hory i lesy, dělá, co má přikázáno.62Tyto modly však se jim nepodobají ani vzhledem, ani mocí.63Proto je nelze pokládat a prohlašovat za bohy. Nejsou schopny vynést rozsudek, ani lidem prokázat dobro.64Víte tedy, že to nejsou bohové; nebojte se jich. 65Králům nezlořečí ani nežehnají.66Nedovedou ukázat znamení v pronárodech nebo na nebi ani nezáří jako slunce a nesvítí jako měsíc.67Lépe je na tom divá zvěř než oni; může uprchnout do bezpečí a sama se zachránit.68Naprosto nic nám nedokazuje, že to jsou bohové. Proto se jich nebojte. 69Jako strašák v okurkovém poli, který nic neuhlídá, takoví jsou jejich bozi ze dřeva, pozlacení a postříbření.70Stejně tak se podobají trní na zahradě, na které si každý pták sedne. Nebo mrtvole, která je pohozena do temnot, jsou podobni bohové ze dřeva, pozlacení a postříbření.71Podle purpuru a kmentu, který na nich trouchniví, poznáte, že to nejsou bohové. Nakonec se stanou potravou jiným a ostudou krajiny.72Je tedy lépe spravedlivému, který nemá modly, protože bude ušetřen ostudy.
Diese Website verwendet Cookies, um Ihnen die bestmögliche Nutzererfahrung bieten zu können.