Psalm 55 | Bible, překlad 21. století Český ekumenický překlad

Psalm 55 | Bible, překlad 21. století
1 Pro předního zpěváka, na strunné nástroje. Poučný žalm Davidův. 2 Naslouchej, Bože, mé modlitbě, před mojí prosbou se neskrývej, 3 popřej mi sluchu a odpověz! Zmítám se v nářku a sténání, 4 před křikem nepřítele, před hrozbou ničemy. Svojí hanebností mě chtějí zavalit, chovají ke mně krutou nenávist! 5 Srdce se ve mně chvěje bolestí, obavy ze smrti mě oblehly. 6 Hrůza a děs mě svírají a přemožen jsem úzkostí. 7 Přál bych si mít křídla holubí – odlétl bych a našel klid! 8 Uchýlil bych se někam do dáli, v pustině bych se usadil. séla 9 Pospíšil bych si do bezpečí před touto smrští a vichřicí. 10 Pohlť je, Pane, jazyk jim spleť, ve městě vládne krutost a rozbroje! 11 Ve dne i v noci krouží po jeho zdech, špatnost a trápení bydlí v něm. 12 Střed města patří záhubě, ulice neopouští křivda a lest! 13 Kdyby protivník mě urážel, to bych snes, kdyby mě napadl nepřítel, skryl bych se. 14 Ale ty – člověk blízký mně, můj přítel a můj spřízněnec! 15 Radili jsme se spolu důvěrně, do Božího domu chodili v zástupech! 16 Kéž by je smrt náhle přepadla, aby se zaživa zřítili do pekla – domy i srdce mají plné zla! 17 Já ale k Bohu zavolám, Hospodin bude má záchrana. 18 Večer i ráno, také v poledne úpím a sténám – vyslyš mě! 19 Bůh mě vykoupí z tohoto boje, pokoj mé duši dopřeje, i když jich tolik je proti mně! 20 Bůh mě vyslyší a pokoří je, ten, který od věků kraluje! séla Bůh, jenž se nikdy nemění, pokoří ty, kdo se ho nebojí! 21 Na svoje druhy můj přítel zaútočil, svoji úmluvu porušil. 22 V ústech měl slova nad máslo lahodnější, v srdci však válku nosil si. Jak jemný olej hladily jeho řeči, vskutku však byly dýkami! 23 Své břímě uval na Hospodina, on se o tebe postará; on přece nikdy nenechá poctivé padnout do bláta. 24 Zákeřné vrahy však ty, Bože, srazíš do jámy nejhlubší. Půlky života se takoví nedočkají – já ale v tebe skládám naději!

© 2009, 2015, 2017, 2020 Biblion, z.s. Version 2020.2.28

Český ekumenický překlad

DOPŘEJ, BOŽE, MODLITBĚ MÉ SLUCHU

1 Pro předního zpěváka za doprovodu strunných nástrojů. Poučující, Davidův. 2 Dopřej, Bože, modlitbě mé sluchu, neskrývej se před mou prosbou. 3 Věnuj mi pozornost, odpověz mi, lkám a sténám, zmateně se toulám, 4 neboť nepřítel mi spílá, svévolník mě tísní, chtěli by mě zlomit ničemnostmi, štvou proti mně plni vzteku. 5 Srdce se mi v hrudi svírá, přepadly mě hrůzy smrti, 6 padá na mě strach a chvění, zděšení mě zachvátilo. 7 Pravím: Kéž bych měl křídla jako holubice, uletěl bych, usadil se jinde. 8 Ano, daleko bych letěl, pobýval bych v poušti, -Sela- 9 spěchal do bezpečí před náporem větru, před vichřicí. 10 Ve zmatek je uveď, Panovníku, jazyky jim rozdvoj, v městě vidím násilí a sváry, 11 ve dne v noci po hradbách se plíží, ničemnost a trápení jsou v jeho středu, 12 v jeho středu běsní zhouba, týrání a lest se nehnou z ulic. 13 Není to nepřítel, kdo mě tupí, to bych přece snesl; nade mne se nevypíná ten, který mě nenávidí, před tím bych se ukryl, 14 jsi to však ty, člověk jako já, můj druh a přítel! 15 Ten nejlepší vztah nás pojil, za bouřného jásotu jsme chodívali do Božího domu. 16 Ať je překvapí smrt, ať zaživa sejdou do podsvětí! Jen zloba je v jejich doupatech, je v jejich středu. 17 A já volám k Bohu, Hospodin mě spasí. 18 Večer, zrána, za poledne lkám a sténám. – Vyslyšel můj hlas! 19 On vykoupí mě z války, daruje mi pokoj, ač jich proti mně je tolik. 20 Slyší Bůh a pokoří je, on, jenž odedávna trůní, -Sela- když se změnit nechtějí a nebojí se Boha. 21 Leckdo vztáhne ruku na ty, kteří v pokoji s ním žijí, jeho smlouvu znesvěcuje. 22 Lichotek má plná ústa, ale v srdci válku. Hladší nad olej jsou jeho slova, ale jsou to vytasené meče. 23 Na Hospodina slož svoji starost, postará se o tebe a nedopustí, aby se kdy spravedlivý zhroutil. 24 Ty je, Bože, srazíš v jámu zkázy. Ti, kdo prolévají krev a stavějí vše na lsti, nedožijí ani poloviny svých dnů. Já však doufám v tebe!