1Což moudrost nevolá, nezvedá rozumnost svůj hlas?2Na vrcholech kopců, u cesty, u křižovatek postává.3Přímo před branami, u vstupu do města, v průchodu stojí a křičí tam:4„Na vás, ó lidé, volám, svůj hlas ke všemu lidstvu obracím.5Pochopte, prosťáčci, prozíravost, dospějte, tupci, k rozumu!6Slyšte, řeknu vám něco zásadního, co vyjde z mých rtů, slova ryzí jsou.7Má ústa mluví pouze pravdu, mým rtům se darebáctví oškliví.8Všechny mé výroky jsou spravedlivé, křivého, zvráceného v nich není nic.9Chápavému jsou všechny zřejmé, jasné jsou těm, kdo došli poznání.10Mé poučení berte raději než stříbro, mého vědění si važte nad zlato.11Daleko nad perly je moudrost nádherná, nic žádoucího se jí vůbec nerovná!12Já, Moudrost, spolu s rozvážností bydlím, s prozíravostí já se dobře znám.13Úcta k Hospodinu je nenávist ke zlu. Pýchu a povýšenost, zlé způsoby a pokrytecká ústa nesnáším.14U mne je rozvaha a jistý úspěch, já jsem rozumnost a sílu mám!15S mojí pomocí vládnou vladaři a panovníci právo určují.16S mojí pomocí vedou vůdci, velmoži a všichni, kdo rozhodují na zemi.*17Já miluji ty, kdo milují mne, ti, kdo mě hledají, mě jistě naleznou.18Bohatství a sláva se nachází u mě, trvalé jmění a pravý blahobyt.19Mé plody jsou nad zlato nejryzejší, výnosy mé nad stříbro nejčistší.20Stezkou spravedlnosti kráčím, pěšinami práva se ubírám,21abych své milovníky obdařila jměním, jejich pokladnice abych plnila!22Na počátku své cesty mne Hospodin zplodil, před všemi svými činy, před časem.23Od věků jsem byla ustavena, od počátku, dříve než začal svět.24Než vznikly propasti, zrodila jsem se, než vodou naplněny byly prameny.25Předtím než byly hory zapuštěny, dříve než pahorky jsem se zrodila,26ještě než učinil zemi a vše kolem, dříve než světa první prach.27Byla jsem při tom, když chystal nebesa, když nad propastí obzor vyměřil,28oblaka když ve výšinách věšel, propastné prameny když vytryskly.29Byla jsem tam, když oceán spoutal, na jeho rozkaz vody poslechly! Základy země když vyměřoval,30po jeho boku věrně stála jsem. Zůstávám jeho rozkoší den za dnem, svým hrám se před ním stále oddávám.31Na jeho zemi, na světě si hraji, lidští synové jsou mou rozkoší!32Proto, synové, poslyšte mne: Blaze těm, kdo drží se mých cest!33Slyšte poučení a naberte moudrost, nebuďte ke mně lhostejní.34Blaze tomu, kdo naslouchá mi, tomu, kdo v mých branách denně bdí, tomu, kdo čeká u mých veřejí!35Kdo mě nalezl, nalezl život, Hospodinovou přízní se nechal zahrnout.36Kdo však mě míjí, škodí své vlastní duši, kdo mě nenávidí, je smrti milencem.“
Bible Kralická
1Zdaliž moudrost nevolá, a rozumnost nevydává hlasu svého?2Na vrchu vysokých míst, u cesty, na rozcestí stojí,3U bran, kudy se chodí do města, a kudy se chodí dveřmi, volá, řkuci:4Na vásť, ó muži, volám, a hlas můj jest k synům lidským.5Poučte se hloupí opatrnosti, a blázni srozumějte srdcem.6Poslouchejtež, nebo znamenité věci mluviti budu, a otevření rtů mých pouhou pravdu.7Jistě žeť pravdu zvěstují ústa má, a ohavností jest rtům mým bezbožnost.8Spravedlivé jsou všecky řeči úst mých, není v nich nic křivého ani převráceného.9Všecky pravé jsou rozumějícímu, a přímé těm, kteříž nalézají umění.10Přijmětež cvičení mé raději než stříbro, a umění raději než zlato nejvýbornější.11Nebo lepší jest moudrost než drahé kamení, tak že jakékoli věci žádostivé vrovnati se jí nemohou.12Já moudrost bydlím s opatrností, a umění pravé prozřetelnosti přítomné mám.13Bázeň Hospodinova jest v nenávisti míti zlé, pýchy a vysokomyslnosti, i cesty zlé a úst převrácených nenávidím.14Má jest rada i šťastný prospěch, jáť jsem rozumnost, a má jest síla.15Skrze mne králové kralují, a knížata ustanovují věci spravedlivé.16Skrze mne knížata panují, páni i všickni soudcové zemští.17Já milující mne miluji, a kteříž mne pilně hledají, nalézají mne.18Bohatství a sláva při mně jest, zboží trvánlivé i spravedlnost.19Lepší jest ovoce mé než nejlepší zlato, i než ryzí, a užitek můj než stříbro výborné.20Stezkou spravedlnosti vodím, prostředkem stezek soudu,21Abych těm, kteříž mne milují, přidědila zboží věčné, a poklady jejich naplnila.22Hospodin měl mne při počátku cesty své, před skutky svými, přede všemi časy.23Před věky ustanovena jsem, před počátkem, prvé než byla země.24Když ještě nebylo propasti, zplozena jsem, když ještě nebylo studnic oplývajících vodami.25Prvé než hory založeny byly, než byli pahrbkové, zplozena jsem;26Ještě byl neučinil země a rovin, ani začátku prachu okršlku zemského.27Když připravoval nebesa, byla jsem tu, když vyměřoval okrouhlost nad propastí;28Když upevňoval oblaky u výsosti, když utvrzoval studnice propasti;29Když ukládal moři cíl jeho, a vodám, aby nepřestupovaly rozkázaní jeho, když vyměřoval základy země:30Tehdáž byla jsem od něho pěstována, a byla jsem jeho potěšení na každý den, anobrž hrám před ním každého času;31Hrám i na okršlku země jeho, a rozkoše mé s syny lidskými.32A tak tedy, synové, poslechněte mne, nebo blahoslavení jsou ostříhající cest mých.33Poslouchejte cvičení, a nabuďte rozumu, a nerozpakujte se.34Blahoslavený člověk, kterýž mne slýchá, bdě u dveří mých na každý den, šetře veřejí dveří mých.35Nebo kdož mne nalézá, nalézá život, a dosahuje lásky od Hospodina.36Ale kdož hřeší proti mně, ukrutenství provodí nad duší svou; všickni, kteříž mne nenávidí, milují smrt.
Diese Website verwendet Cookies, um Ihnen die bestmögliche Nutzererfahrung bieten zu können.