1Synu, pokud za někoho ručíš, cizímu člověku jsi svou ruku dal,2vlastními slovy jsi nyní svázán, lapen jsi tím, co jsi prohlásil!3Nyní se musíš vyprostit, můj synu – ten někdo tě totiž v hrsti má – jdi za ním, poniž se a dotírej!4Nedopřej svým očím žádný spánek, tvá víčka ať ani neokusí sen.5Unikni mu jako srnec lovci, vyvázni jako ptáče ze sítě!
Jdi za mravencem
6Jdi za mravencem, pecivále, pozoruj ho a zmoudříš hned!7Žádného vůdce mravenec nemá, dozorce ani vládce jemu netřeba;8v létě si ale potraviny chystá, o žních zásoby pilně ukládá.9Jak dlouho, lenochu, budeš polehávat, kdy už se konečně ze snu probudíš?10Chvilku si pospíš, chvilku zdřímneš, na chvilku složíš ruce a spočineš?11Vtom jako tulák bída navštíví tě, jako loupežník tě nouze přepadne!
Ryzí ohavnost
12Ničemný člověk, hanebník jinak než křivě nemluví.13Očima pomrkává, mele nohama, prsty ukazuje sem a tam.14Ve falešném srdci zlé věci chystá, neustále sváry rozsévá.15Proto, až neštěstí jej náhle potká, v mžiku jej rozdrtí, nebude pomoci.16Těchto šest věcí Hospodin nenávidí a sedmou má za ryzí ohavnost:17povýšené oči, prolhaný jazyk, ruce mordující nevinné,18srdce, jež chystá hanebné plány, nohy pospíchající páchat zlo,19křivopřísežníka, který klam šíří, a rozsévače svárů mezi bratřími.
Přikázání je svíce
20Opatruj, synu, otcova přikázání, od matčiných pokynů se nevzdaluj.21Navěky připoutej si je k srdci, okolo hrdla si je přivěšuj.22Kamkoli půjdeš, moudrost tě doprovodí, kdykoli ulehneš, bude nad tebou bdít, jakmile procitneš, s tebou promluví.23Přikázání je svíce a učení světlo, poučné domluvy jsou cesta k životu.24Před špatnou ženou tě budou chránit, před lichotným jazykem svůdkyně.25Nedychti v srdci po její kráse, jejími řasami se nenech polapit.26Za nevěstku se platí i bochníkem chleba, cizoložnice však vzácnou duši uloví!
Oheň v klíně
27Může muž ukrýt oheň v klíně, aniž by propálil si šat?28Může snad chodit po žhavém uhlí, aniž si spálí chodidla?29Stejně tak ten, kdo spí s ženou bližního – kdo se jí dotkne, trestu neujde!30Zloděj nebývá haněn, když krade, aby nasytil svůj neodbytný hlad.31Sedmkrát více vrací, pokud je chycen, všechno své jmění musí odevzdat.32Jenom šílenec ale cizoloží, kdo činí to, je sebevrah!33Bití a ostuda na něj čeká, pohanu svou už nikdy nesmaže.34Žárlivost rozzuří manžela té ženy, nelítostný bude v den pomsty své;35nevezme ohled na žádné odškodnění, sebevětší úplatek jím nepohne!
Bible Kralická
1Synu můj, slíbil-lis za přítele svého, podal-lis cizímu ruky své,2Zapleten jsi slovy úst svých, jat jsi řečmi úst svých.3Učiniž tedy toto, synu můj, a vyprosť se, poněvadžs se dostal v ruku přítele svého. Jdi, pokoř se, a probuď přítele svého.4Nedej usnouti očím svým, a zdřímati víčkám svým.5Vydři se jako srna z ruky, a jako pták z ruky čižebníka.6Jdi k mravenci, lenochu, shlédni cesty jeho, a nabuď moudrosti.7Kterýž nemaje vůdce, ani správce, ani pána,8Připravuje v létě pokrm svůj, shromažďuje ve žni potravu svou.9Dokudž lenochu ležeti budeš? Skoro-liž vstaneš ze sna svého?10Maličko pospíš, maličko zdřímeš, maličko složíš ruce, abys poležel,11V tom přijde jako pocestný chudoba tvá, a nouze tvá jako muž zbrojný.12Člověk nešlechetný, muž nepravý chodí v převrácenosti úst.13Mhourá očima svýma, mluví nohama svýma, ukazuje prsty svými.14Převrácenost všeliká jest v srdci jeho, smýšlí zlé všelikého času, sváry rozsívá.15A protož v náhle přijde bída jeho, rychle setřín bude, a nebudeť uléčení.16Těchto šesti věcí nenávidí Hospodin, a sedmá ohavností jest duši jeho:17Očí vysokých, jazyka lživého, a rukou vylévajících krev nevinnou,18Srdce, kteréž ukládá myšlení nepravá, noh kvapných běžeti ke zlému,19Svědka lživého, mluvícího lež, a toho, jenž rozsívá různice mezi bratřími.20Ostříhejž, synu můj, přikázaní otce svého, a neopouštěj naučení matky své.21Přivazuj je k srdci svému ustavičně, a k hrdlu svému je připínej.22Kamžkoli půjdeš, ono tě zprovodí, když spáti budeš, bude tě ostříhati, a když procítíš, bude s tebou rozmlouvati,23(Nebo přikázaní jest svíce, a naučení světlo, a cesta života jsou domlouvání vyučující),24Aby tě ostříhalo od ženy zlé, od úlisnosti jazyka ženy cizí.25Nežádejž krásy její v srdci svém, a nechať tě nejímá víčky svými.26Nebo příčinou ženy cizoložné zchudl bys až do kusu chleba, anobrž žena cizoložná drahou duši ulovuje.27Může-liž kdo skrýti oheň v klíně svém, aby roucho jeho se nepropálilo?28Může-liž kdo choditi po uhlí řeřavém, aby nohy jeho se neopálily?29Tak kdož vchází k ženě bližního svého, nebudeť bez viny, kdož by se jí koli dotkl.30Neuvozují potupy na zloděje, jestliže by ukradl, aby nasytil život svůj, když lační,31Ač postižen jsa, navracuje to sedmernásobně, vším statkem domu svého nahražuje:32Ale cizoložící s ženou blázen jest; kdož hubí duši svou, tenť to činí;33Trápení a lehkosti dochází, a útržka jeho nebývá shlazena.34Nebo zůřivý jest hněv muže, a neodpouštíť v den pomsty.35Neohlídá se na žádnou záplatu, aniž přijímá, by i množství darů dával.
Diese Website verwendet Cookies, um Ihnen die bestmögliche Nutzererfahrung bieten zu können.