1V těch dnech se znovu sešlo veliké množství lidí. Když jim pak došlo jídlo, Ježíš svolal své učedníky a řekl jim:2„Je mi jich líto. Jsou se mnou už tři dny a nemají co jíst.3Když je pošlu domů hladové, padnou na cestě vyčerpáním. A někteří přišli zdaleka.“4„Jak by tu někdo mohl ty lidi nakrmit? namítli učedníci. „Vždyť je tu pustina!“5„Kolik máte chlebů?“ zeptal se jich. „Sedm,“ odpověděli.6Nechal tedy zástup posadit na zem, vzal těch sedm chlebů, vzdal díky, lámal a dával svým učedníkům, aby je předkládali. Ti je pak předložili zástupu.7Měli také pár malých rybek. Ježíš je požehnal a řekl, ať předkládají i je.8A tak se najedli do sytosti a ještě nasbírali sedm košů nalámaných kousků, které zbyly.9Bylo tam tehdy okolo čtyř tisíc lidí. Když je Ježíš propustil,10ihned nastoupil s učedníky na loď a přijel do dalmanutského kraje.
Farizejský kvas
11Tehdy přišli farizeové a začali se s ním hádat a pokoušet ho. Chtěli od něj nějaké znamení z nebe.12„Proč toto pokolení žádá znamení?“ zasténal Ježíš v duchu. „Amen, říkám vám, že toto pokolení žádné znamení nedostane!“13Opustil je, nastoupil zase do lodi a odplul na druhou stranu.14Zapomněli ale vzít chléb a neměli s sebou na lodi víc než jeden bochník.15Ježíš jim zdůrazňoval: „Pečlivě se varujte kvasu farizeů a kvasu Herodova.“16Začali se tedy mezi sebou dohadovat, že nemají chleba.17Ježíš to ale věděl, a tak jim řekl: „Proč se dohadujete, že nemáte chleba? Ještě nechápete a nerozumíte? Ještě máte tvrdé srdce?18Máte oči, a nevidíte? Máte uši, a neslyšíte?* Už si nevzpomínáte?19Když jsem nalámal pět chlebů pěti tisícům, kolik plných košů nalámaných kousků jste nasbírali?“ „Dvanáct,“ odpověděli.20„A co těch sedm chlebů pro čtyři tisíce? Kolik plných košů nalámaných kousků jste nasbírali?“ „Sedm,“ odpověděli.21Na to jim řekl: „Ještě nerozumíte?“
Vidíš něco?
22Když přišli do Betsaidy, přivedli k němu slepce a prosili ho, aby se ho dotkl.23Vzal slepce za ruku a odvedl ho za vesnici. Plivl mu na oči, vložil na něj ruce a ptal se ho: „Vidíš něco?“24On vzhlédl a řekl: „Rozeznávám lidi – vidím něco jako chodící stromy.“25Znovu mu vložil ruce na oči, a když vzhlédl, byl uzdraven. Viděl všechno jasně i na dálku.26Ježíš ho pak poslal domů se slovy: „Do vesnice ale nechoď.“
Ty jsi Mesiáš
27Ježíš a jeho učedníci pak vyšli do vesnic kolem Cesareje Filipovy. Cestou se svých učedníků ptal: „Za koho mě mají lidé?“28Odpověděli: „Někteří za Jana Křtitele, jiní za Eliáše a jiní za jednoho z proroků.“29„A za koho mě máte vy?“ zeptal se. „Ty jsi Mesiáš!“ odpověděl mu Petr.30On je ale přísně napomenul, aby to o něm nikomu neříkali.31Tehdy je začal učit, že Syn člověka musí mnoho vytrpět a být zavržen staršími, vrchními kněžími i znalci Písma, být zabit a po třech dnech vstát z mrtvých.32Protože ty věci říkal otevřeně, Petr ho vzal stranou a začal ho kárat.33Ježíš se ale obrátil, podíval se na své učedníky a okřikl Petra: „Odejdi ode mě, satane! Nemyslíš na Boží věci, ale na lidské.“34Potom svolal zástup se svými učedníky a řekl jim: „Chce-li někdo jít za mnou, ať se zřekne sám sebe, vezme svůj kříž a následuje mě.35Kdokoli by si chtěl zachránit život, ten jej ztratí, ale kdokoli by ztratil život pro mě a pro evangelium, ten jej zachrání.36Co prospěje člověku, kdyby získal celý svět, ale sám sobě uškodil?37Co dá člověk na oplátku za svůj život?38Kdo by se v tomto cizoložném a hříšném pokolení styděl za mě a za má slova, za toho se bude stydět i Syn člověka, až přijde ve slávě svého Otce se svatými anděly.“
Bible Kralická
1V těch dnech když opět velmi veliký zástup byl s ním, a neměli, co by jedli, svolav Ježíš učedlníky své, řekl jim:2Lítost mám nad zástupy; nebo již tři dni trvají se mnou a nemají, co by jedli.3A rozpustím-li je lačné do domů jejich, zhynou na cestě; nebo někteří z nich zdaleka přišli.4Odpověděli mu učedlníci jeho: I odkud bude moci kdo tyto nakrmiti chleby zde na poušti?5I otázal se jich: Kolik chlebů máte? A oni řekli: Sedm.6I kázal zástupu posaditi se na zemi. A vzav sedm chlebů, díky učiniv, lámal a dával učedlníkům svým, aby předkládali. I kladli před zástup.7A měli také rybiček maličko. Jichž požehnav, kázal i ty před ně klásti.8I jedli a nasyceni jsou; a sebrali, což pozůstalo drobtů, sedm košů.9Těch pak, kteříž jedli, bylo okolo čtyř tisíců. I rozpustil je.10Potom hned vstoupiv na lodí s učedlníky svými, přeplavil se do krajin Dalmanutských.11I vyšli farizeové a počali se s ním hádati, hledajíce od něho znamení s nebe, pokoušejíce ho.12A on vzdech duchem svým, dí: Co pokolení toto znamení hledá? Amen pravím vám: Nebude dáno znamení pokolení tomuto.13A opustiv je, vstoupil zase na lodí, i plavil se přes moře.14I zapomenuli s sebou vzíti chlebů, a neměli než jeden chléb s sebou na lodí.15Tedy přikazoval jim, řka: Vizte a pilně se šetřte kvasu farizejského a kvasu Herodesova.16I přemyšlovali, řkouce jeden k druhému: Chleba nemáme.17A znaje to Ježíš, řekl jim: Co přemyšlujete o tom, že chleba nemáte? Ještě neznáte, ani rozumíte? Ještě máte oslepené srdce vaše?18Oči majíce, nevidíte? A uši majíce, neslyšíte? A nepomníte,19Že jsem pět chlebů lámal mezi pět tisíců? A kolik jste plných košů drobtů sebrali? Řekli jemu: Dvanácte.20A když také sedm chlebů lámal jsem mezi čtyři tisíce, kolik jste plných košů drobtů vzali? I řkou jemu: Sedm.21I řekl jim: Kterakž tedy ještě nerozumíte?22I přišel do Betsaidy, a přivedli k němu slepého, prosíce ho, aby se ho dotekl.23I ujav slepého za ruku, vyvedl jej ven z městečka, a plinuv na oči jeho a vloživ na něj ruce, otázal se ho, viděl-li by co.24A on pohleděv, řekl: Znamenám lidi; nebo vidím, že chodí jako stromové.25Potom opět vložil ruce na oči jeho, a kázal mu hleděti. I uzdraven jest, takže i zdaleka jasně viděl všecky.26I odeslal jej do domu jeho, řka: Aniž do toho městečka choď, aniž komu z městečka co o tom prav.27Tedy vyšel Ježíš a učedlníci jeho do městeček Cesaree Filipovy. A na cestě tázal se učedlníků svých, řka jim: Kým mne praví býti lidé?28Kteřížto odpověděli: Janem Křtitelem, a jiní Eliášem, jiní pak jedním z proroků.29Tedy on řekl jim: Vy pak kým mne býti pravíte? Odpověděv Petr, řekl jemu: Ty jsi Kristus.30I přikázal jim, aby toho o něm žádnému nepravili.31I počal učiti je, že Syn člověka musí mnoho trpěti, a potupen býti od starších a předních kněží a zákoníků, a zabit býti, a ve třech dnech z mrtvých vstáti.32Zjevně to slovo mluvil. A chytiv jej Petr, počal mu domlouvati.33Kterýžto obrátiv se a pohleděv na učedlníky své, přimluvil Petrovi, řka: Jdiž za mnou, satane; nebo nechápáš, co jest Božího, ale co lidského.34A svolav zástup s učedlníky svými, řekl jim: Chce-li kdo za mnou přijíti, zapři sebe sám, a vezmi kříž svůj, a následujž mne.35Nebo chtěl-li by kdo duši svou zachovati, ztratíť ji; pakli by kdo ztratil duši svou pro mne a pro evangelium, tenť ji zachová.36Nebo co prospěje člověku, by všecken svět získal, a své duši škodu učinil?37Aneb jakou dá člověk odměnu za duši svou?38Nebo kdož by se koli za mne styděl a za má slova v tomto pokolení cizoložném a hříšném, i Syn člověka styděti se bude za něj, když přijde v slávě Otce svého s anděly svatými.
Diese Website verwendet Cookies, um Ihnen die bestmögliche Nutzererfahrung bieten zu können.