Markus 15 | Bible, překlad 21. století

Před Pilátem

1 Hned za svítání, když se vrchní kněží poradili se staršími a znalci Písma i s celou Veleradou, svázali Ježíše, odvedli ho a vydali Pilátovi.

2 Pilát se ho zeptal: „Tak ty jsi židovský král?“ „Sám to říkáš,“ odpověděl Ježíš.

3 Vrchní kněží ho začali obviňovat z mnoha věcí.

4 Pilát se ho znovu ptal: „Proč nic neodpovídáš? Neslyšíš, z čeho všeho tě obviňují?“

5 Ježíš už ale vůbec neodpovídal; to Piláta udivilo.

6 O svátcích měl ovšem ve zvyku propouštět na jejich žádost jednoho vězně.

7 Tehdy byl spolu s jinými vzbouřenci, kteří při vzpouře spáchali vraždu, uvězněn jeden muž jménem Barabáš.

8 Dav přistoupil k Pilátovi a žádal, aby se zachoval jako obvykle.

9 Pilát se jich zeptal: „Chcete, abych vám propustil židovského krále?“

10 (Věděl totiž, že mu ho vrchní kněží vydali z pouhé zášti.)

11 Vrchní kněží ale vyburcovali dav, ať žádá o propuštění Barabáše.

12 „A co mám udělat s tím, kterého nazýváte židovským králem?“ ptal se jich Pilát.

13 „Ukřižuj ho!“ vykřikli všichni.

14 „Co udělal zlého?“ ptal se Pilát. Oni však křičeli ještě víc: „Ukřižuj ho!“

15 Pilát chtěl vyhovět davu, a tak jim propustil Barabáše, ale Ježíše nechal zbičovat a vydal ho k ukřižování.

16 Vojáci ho odvedli dovnitř na nádvoří paláce zvaného Praetorium a svolali celou posádku.

17 Oblékli mu purpurový plášť a nasadili mu korunu upletenou z trní.

18 Pak ho začali zdravit: „Ať žije židovský král!“

19 Bili ho holí do hlavy, plivali na něj, klekali před ním a klaněli se mu.

20 Když se mu dost naposmívali, svlékli z něj ten plášť a oblékli mu jeho šaty. Potom ho odvedli k ukřižování.

Golgota

21 Jistý Šimon Kyrénský (otec Alexandra a Rufa) se právě vracel z pole, a když procházel kolem, přinutili ho nést mu kříž.

22 Tak Ježíše přivedli na místo zvané Golgota (což v překladu znamená Lebka).

23 Podávali mu víno s myrhou, ale on odmítl.

24 Zatímco ho křižovali, losovali o jeho šaty, kdo si co vezme.

25 Ukřižovali ho v devět hodin ráno.

26 Na nápisu s jeho proviněním stálo: ŽIDOVSKÝ KRÁL.

27 [28] Spolu s ním ukřižovali dva zločince, jednoho po jeho pravici a druhého po levici.*

29 Kolemjdoucí pokyvovali hlavami a posmívali se mu: „Aha! Když umíš zbořit chrám a za tři dny ho postavit,

30 zachraň sám sebe! Slez z toho kříže!“

31 Podobně se vysmívali i vrchní kněží se znalci Písma. Společně říkali: „Jiné zachránil, ale sám se zachránit nemůže!

32 Ať ten Mesiáš, ten král Izraele, teď sleze z kříže, ať to uvidíme a uvěříme.“ A hanobili ho i ti, kdo byli ukřižováni s ním.

33 V poledne se po celé zemi setmělo až do tří hodin odpoledne.

34 Ve tři hodiny Ježíš hlasitě vykřikl: „Eloi, Eloi, lema sabachtani?“ což v překladu znamená: „Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?“*

35 Když to uslyšeli někteří z kolemstojících, říkali: „Podívejte, volá Eliáše!“

36 Někdo pak odběhl, naplnil houbu octem, nabodl na prut a dával mu napít se slovy: „Nechte ho. Uvidíme, jestli přijde Eliáš, aby ho dal dolů!“

37 Vtom Ježíš hlasitě vykřikl a vydechl naposled.

38 Chrámová opona se roztrhla vedví odshora až dolů.

39 Když setník, který stál proti němu, uviděl, jak dodýchal,* řekl: „Ten člověk byl opravdu Boží Syn!“

40 Byly tam také ženy, které přihlížely zpovzdálí; mezi nimi i Marie Magdaléna a Marie, matka Jozese a Jakuba Menšího, a Salome.

41 Ty ho následovaly a sloužily mu, když byl ještě v Galileji, a spolu s mnoha dalšími s ním přišly do Jeruzaléma.

Hrob ve skále

42 Nadcházel večer dne příprav (to jest dne před sobotou).

43 Josef z Arimatie, ctihodný člen Rady, který sám také očekával Boží království, se osmělil, přišel za Pilátem a požádal o Ježíšovo tělo.

44 Pilát se podivil, že Ježíš už zemřel. Zavolal setníka a ptal se ho, zda už zemřel.

45 Když se o tom od setníka přesvědčil, daroval tělo Josefovi.

46 Ten nakoupil plátno, sňal tělo z kříže, ovinul je plátnem a pochoval do hrobu vytesaného ve skále. Ke dveřím hrobu pak přivalil kámen.

47 Marie Magdaléna a Marie Jozesova se dívaly, kam byl pochován.

© 2009, 2015, 2017, 2020 Biblion, z.s. Version 2020.2.28

Bible Kralická

1 A hned ráno uradivše se přední kněží s staršími a s zákoníky i se vším shromážděním, svázavše Ježíše, vedli jej a dali Pilátovi.

2 I otázal se ho Pilát: Ty-liž jsi král Židovský? A on odpověděv, řekl jemu: Ty pravíš.

3 I žalovali na něj přední kněží mnoho. On pak nic neodpovídal.

4 Tedy Pilát otázal se ho opět, řka: Nic neodpovídáš? Hle, jak mnoho proti tobě svědčí.

5 Ale Ježíš předce nic neodpověděl, takže se podivil Pilát.

6 Ve svátek pak propouštíval jim jednoho z vězňů, za kteréhož by prosili.

7 I byl jeden, kterýž sloul Barabbáš, jenž s svárlivými byl v vězení, kteříž v svadě vraždu byli spáchali.

8 A zvolav zástup, počal prositi, aby učinil, jakož jim vždycky činíval.

9 Pilát pak odpověděl jim, řka: Chcete-li, propustím vám krále Židovského?

10 (Nebo věděl, že jsou jej z závisti vydali přední kněží.)

11 Ale přední kněží ponukli zástupu, aby jim raději propustil Barabbáše.

12 A Pilát odpověděv, řekl jim zase: Což pak chcete, ať učiním tomu, kteréhož králem Židovským nazýváte?

13 A oni opět zvolali: Ukřižuj ho.

14 A Pilát pravil jim: I což jest zlého učinil? Oni pak více volali: Ukřižuj ho.

15 Tedy Pilát, chtě lidu dosti učiniti, pustil jim Barabbáše, a dal jim Ježíše ubičovaného, aby byl ukřižován.

16 Žoldnéři pak uvedli jej vnitř do síně, do radného domu, a svolali všecku sběř.

17 I oblékli jej v šarlat, a korunu spletše z trní, vložili naň.

18 I počali ho pozdravovati, řkouce: Zdráv buď, králi Židovský.

19 A bili hlavu jeho třtinou, a plvali na něj, a sklánějíce kolena, klaněli se jemu.

20 A když se jemu naposmívali, svlékli s něho šarlat, a oblékli jej v roucho jeho vlastní. I vedli jej, aby ho ukřižovali.

21 I přinutili nějakého Šimona Cyrenenského, pomíjejícího je, (kterýž šel z pole, otce Alexandrova a Rufova,) aby vzal kříž jeho.

22 I vedli jej až na místo Golgota, to jest, (vyložil-li by,) popravné místo.

23 I dávali mu píti víno s mirrou, ale on nepřijal ho.

24 A ukřižovavše jej, rozdělili roucha jeho, mecíce o ně los, kdo by co vzíti měl.

25 A byla hodina třetí, když ho ukřižovali.

26 A byl nápis viny jeho napsán těmi slovy: Král Židovský.

27 Ukřižovali také s ním dva lotry: jednoho na pravici a druhého na levici jeho.

28 I naplněno jest písmo, řkoucí: A s nepravými počten jest.

29 A kteříž tudy chodili mimo něj, rouhali se jemu, potřásajíce hlavami svými, a říkajíce: Hahá, kterýž rušíš chrám Boží, a ve třech dnech jej zase vzděláváš,

30 Spomoz sobě samému, a sstup s kříže.

31 Též i přední kněží posmívajíce se, jeden k druhému s zákoníky pravili: Jinýmť jest pomáhal, sám sobě pomoci nemůže.

32 Kristus král Izraelský, nechažť nyní sstoupí s kříže, ať uzříme a uvěříme. A i ti, kteříž s ním ukřižováni byli, útržku mu činili.

33 A když byla hodina šestá, stala se tma po vší zemi až do hodiny deváté.

34 A v hodinu devátou zvolal Ježíš hlasem velikým, řka: Elói, Elói, lama zabachtani? jenž se vykládá: Bože můj, Bože můj, pročs mne opustil?

35 A někteří z okolo stojících, slyševše to, pravili: Hle, Eliáše volá.

36 A běžev jeden, naplnil houbu octem a vloživ na tresť, dával jemu píti, řka: Ponechte, uzříme, přijde-li Eliáš, aby jej složil.

37 Ježíš pak zvolav hlasem velikým, pustil duši.

38 A opona v chrámě roztrhla se na dvé, od vrchu až dolů.

39 Viděv pak to centurio, kterýž naproti stál, že tak volaje, vypustil duši, řekl: Jistě člověk tento Syn Boží byl.

40 Byly pak tu i ženy, zdaleka se dívajíce, mezi nimiž byla Maria Magdaléna, a Maria Jakuba menšího, a Jozesova mátě, a Salome.

41 Kteréž, když ještě byl v Galilei, chodily za ním a posluhovaly jemu, i jiné mnohé, kteréž byly s ním vstoupily do Jeruzaléma.

42 A když již byl večer, (že byl den připravování, to jest před sobotou,)

43 Přišed Jozef z Arimatie, počestná osoba úřadná, kterýž také očekával království Božího, směle všel ku Pilátovi a prosil za tělo Ježíšovo.

44 Pilát pak podivil se, již-li by umřel. A povolav centuriona, otázal se ho, dávno-li je umřel.

45 A zvěděv od centuriona, dal tělo Jozefovi.

46 A Jozef koupiv plátna, a složiv ho s kříže, obvinul v plátno, i položil do hrobu, kterýž byl vytesán z skály, a přivalil kámen ke dveřům hrobovým.

47 Ale Maria Magdaléna a Maria Jozesova dívaly se, kde by byl položen.

Public Domain