Markus 13 | Bible, překlad 21. století

Počátky porodních bolestí

1 Cestou z chrámu mu jeden z jeho učedníků řekl: „Mistře, pohleď, jaké kameny a jaké stavby!“

2 Ježíš mu řekl: „Vidíš ty veliké stavby? Nezůstane tu kámen na kameni. Všechno bude zbořeno.“

3 Když se pak posadil na Olivetské hoře naproti chrámu, Petr, Jakub, Jan a Ondřej se ho v soukromí ptali:

4 „Řekni nám, kdy to bude. Jaké bude znamení času, kdy se to všechno naplní?“

5 Ježíš jim začal vysvětlovat: „Dávejte pozor, aby vás někdo nesvedl.

6 Mnozí přijdou pod mým jménem se slovy: ‚Já jsem Mesiáš‘ a svedou mnohé.

7 Až uslyšíte válečný hluk a zprávy o válkách, nestrachujte se, protože se to musí dít. Ale to ještě nebude konec.

8 Národ povstane proti národu a království proti království a na různých místech vypuknou zemětřesení a hladomory. To jsou ale jen počátky porodních bolestí.

9 Dávejte na sebe pozor. Budou vás vydávat soudům a shromážděním. Budete biti a kvůli mně stanete před vládci a králi, abyste jim vydali svědectví.

10 Především ale musí být všem národům kázáno evangelium.

11 Když vás budou odvádět a dávat do vězení, nedělejte si předem starosti, co máte říci, ale mluvte, co vám bude dáno v tu chvíli. Nejste to totiž vy, kdo mluví, ale Duch svatý.

12 Bratr bratra i otec syna vydá na smrt a děti povstanou proti rodičům a zabijí je.

13 Kvůli mému jménu vás budou všichni nenávidět, ale kdo vytrvá až do konce, bude zachráněn.“

Otřesná ohavnost

14 „Až uvidíte onu ‚otřesnou ohavnost‘,* jak stojí, kde by neměla (kdo čte, rozuměj), tehdy ať ti, kdo jsou v Judsku, utečou do hor.

15 Kdo bude na střeše, ať neschází do domu, aby si odtud něco vzal.

16 Kdo bude na poli, ať se nevrací ani pro plášť.

17 Běda bude v těch dnech těhotným a kojícím.

18 Modlete se, aby to nebylo v zimě.

19 Ty dny totiž budou dny soužení, jaké do této doby nebylo od počátku Božího stvoření a jaké už nikdy nebude.

20 Kdyby Hospodin ty dny nezkrátil, nezachránil by se vůbec nikdo. Kvůli svým vyvoleným však ty dny zkrátil.

21 Kdyby tehdy někdo řekl: ‚Hle, Mesiáš je tu!‘ anebo ‚Pohleďte, tam je!‘ nevěřte.

22 Povstanou totiž falešní mesiášové a falešní proroci a budou předvádět znamení a zázraky, aby sváděli (kdyby to bylo možné) dokonce i vyvolené.

23 Dávejte tedy pozor. Všechno jsem vám řekl předem.“

Příchod Syna člověka

24 „Ve dnech po onom soužení ‚slunce se zatmí a měsíc nevydá světlo,

25 hvězdy budou padat z nebe a nebeské mocnosti se zachvějí.‘*

26 Tehdy spatří Syna člověka, jak přichází v oblacích s velikou mocí a slávou.*

27 Pošle anděly a shromáždí své vyvolené ze čtyř světových stran, od nejzazšího konce země po nejzazší konec nebe.

28 Poučte se od fíkovníku tímto podobenstvím: Když jeho větve konečně začnou rašit a nasazovat listí, víte, že léto je blízko.

29 Stejně tak, až uvidíte, jak se dějí tyto věci, vězte, že je blízko, že už je ve dveřích!

30 Amen, říkám vám, že toto pokolení nepomine, než se to všechno stane.

31 Nebe a země pominou, ale má slova nikdy nepominou.

32 Ten den a hodinu však nikdo nezná – ani andělé v nebi, ani Syn, jedině Otec.

33 Dávejte pozor, bděte.* Nevíte totiž, kdy ten čas přijde.

34 Je to, jako když člověk odešel na cestu: opustil svůj dům a svěřil správu svým služebníkům. Každému určil jeho práci a vrátnému přikázal, aby bděl.

35 Proto bděte. Nevíte totiž, kdy přijde pán domu – zda večer, o půlnoci, za kuropění, nebo za svítání.

36 Aby vás snad, když znenadání přijde, nenalezl spící.

37 Co říkám vám, říkám všem: Bděte.“

© 2009, 2015, 2017, 2020 Biblion, z.s. Version 2020.2.28

Bible Kralická

1 A když vycházel z chrámu, dí jemu jeden z učedlníků jeho: Mistře, pohleď, kteraké kamení a jaké jest toto stavení!

2 Tedy Ježíš odpovídaje, řekl jemu: Vidíš toto tak veliké stavení? Nebudeť ostaven kámen na kameni, kterýž by nebyl zbořen.

3 A když se posadil na hoře Olivetské proti chrámu, otázali se jeho obzvláštně Petr, Jakub a Jan a Ondřej, řkouce:

4 Pověz nám, kdy to bude? A které znamení, když se toto všecko bude plniti?

5 Ježíš pak odpovídaje jim, počal praviti: Vizte, aby vás někdo nesvedl.

6 Neboť mnozí přijdou ve jménu mém, řkouce: Já jsem Kristus, a mnohéť svedou.

7 Když pak uslyšíte boje a pověst o válkách, nestrachujte se; nebo musí to býti, ale ne ihned konec.

8 Povstaneť zajisté národ proti národu a království proti království, a bude zemětřesení po místech, a hladové i bouřky.

9 A toť budou počátkové bolesti. Vy pak šetřte se. Nebo vydávati vás budou na sněmy a do shromáždění; budete biti, a před vladaři a králi stanete pro mne, na svědectví jim.

10 Ale ve všech národech nejprv musí býti kázáno evangelium.

11 Když pak vás povedou vyzrazujíce, nestarejte se, co byste mluvili, aniž o to pečlivě přemyšlujte, ale což vám bude dáno v tu hodinu, to mluvte; nebo nejste vy, jenž mluvíte, ale Duch svatý.

12 Vydáť pak bratr bratra na smrt a otec syna, a povstanou děti proti rodičům, a budou je mordovati.

13 A budete v nenávisti všechněm pro jméno mé. Ale kdož setrvá až do konce, tenť spasen bude.

14 Když pak uzříte ohavnost zpuštění, o kteréž povědíno jest skrze Daniele proroka, ana stojí, kdež by státi neměla, (kdo čte, rozuměj,) tehdáž ti, kdož jsou v Židovstvu, ať utekou na hory.

15 A kdož na střeše jest, nesstupuj do domu, ani vcházej, aby co vzal z domu svého.

16 A kdo na poli, nevracuj se zase, aby vzal roucho své.

17 Běda pak těhotným a těm, kteréž krmí v těch dnech.

18 Protož modlte se, aby utíkání vaše nebylo v zimě.

19 Neboť budou ti dnové plní takového soužení, jakéhož nebylo od počátku stvoření, kteréž Bůh stvořil, až dosavad, aniž potom bude.

20 A byť neukrátil Pán těch dnů, nebyl by spasen žádný člověk. Ale pro vyvolené, kteréž vyvolil, ukrátil těch dnů.

21 A tehdáž řekl-li by vám kdo: Aj teď jest Kristus, aneb, aj tamto, nevěřte.

22 Neboť povstanou falešní Kristové a falešní proroci, a budou činiti divy a zázraky k svedení, by možné bylo, také i vyvolených.

23 Vy pak šetřte se. Aj, předpověděl jsem vám všecko.

24 V těch pak dnech, po soužení tom, slunce se zatmí a měsíc nedá světla svého.

25 A hvězdy nebeské budou padati, a moci, které jsou na nebi, pohnou se.

26 A tehdážť uzří Syna člověka, an se béře v oblacích s mocí velikou a s slavou.

27 I tehdyť pošle anděly své, a shromáždí vyvolené své ode čtyř větrů, od končin země až do končin nebe.

28 Od fíku pak učte se podobenství: Když již ratolest jeho odmladne a vypučí se listí, znáte, že blízko jest léto.

29 Takž i vy, když uzříte, ano se tyto věci dějí, vězte, že blízko jest a ve dveřích království Boží.

30 Amen pravím vám, žeť nepomine pokolení toto, až se tyto všecky věci stanou.

31 Nebe a země pominou, ale slova má nepominou.

32 Ale o tom dni a hodině žádný neví, ani andělé, jenž jsou v nebesích, ani Syn, jediné sám Otec.

33 Vizte, bděte a modlte se; nebo nevíte, kdy bude ten čas.

34 Syn člověka zajisté jest jako člověk, kterýž daleko odšel, opustiv dům svůj, a poručiv služebníkům svým vladařství, a jednomu každému práci jeho, vrátnému přikázal, aby bděl.

35 Protož bděte; nebo nevíte, kdy Pán domu přijde, u večer-li, čili o půlnoci, čili když kohouti zpívají, čili ráno;

36 Aby snad přijda v nenadále, nenalezl vás, a vy spíte.

37 A cožť vám pravím, všechněmť pravím: Bděte.

Public Domain