Markus 1 | Bible, překlad 21. století

Hlas volajícího

1 Počátek evangelia o Ježíši Kristu,* Božím Synu.*

2 Jak je psáno u proroka Izaiáše: „Hle, posílám před tebou svého posla, aby připravil tvou cestu.“*

3 „Hlas volajícího na poušti: Připravte cestu pro Pána! Vyrovnejte jeho stezky!“*

4 Tak přišel Jan, křtil na poušti a kázal křest pokání na odpuštění hříchů.

5 Vycházela k němu celá judská země i všichni Jeruzalémští, vyznávali své hříchy a on je křtil v řece Jordán.

6 Jan byl oblečen velbloudí srstí a koženým pásem kolem boků, jedl kobylky a lesní med.

7 Kázal: „Po mně přichází někdo silnější než já! Nejsem hoden ani sehnout se a rozvázat mu řemínek sandálu.

8 Já jsem vás křtil vodou, ale on vás bude křtít Duchem svatým.“

9 V těch dnech přišel Ježíš z galilejského Nazaretu a dal se od Jana pokřtít v Jordánu.

10 Když vystupoval z vody, ihned uviděl protržená nebesa a Ducha sestupujícího na něj jako holubice.

11 Z nebe zazněl hlas: „Ty jsi můj milovaný Syn, kterého jsem si oblíbil.“*

Království je blízko

12 Duch ho pak ihned vypudil na poušť.

13 Byl na poušti čtyřicet dní a pokoušel ho satan. Byl tam s divokou zvěří a sloužili mu andělé.

14 Poté, co byl Jan uvězněn, Ježíš přišel do Galileje a kázal Boží evangelium:

15 „Čas se naplnil – Boží království je blízko. Čiňte pokání a věřte evangeliu!“

16 Když se pak procházel podél Galilejského jezera, uviděl Šimona a jeho bratra Ondřeje, jak házejí síť do vody (byli to totiž rybáři).

17 Ježíš jim řekl: „Pojďte za mnou a udělám z vás rybáře lidí!“

18 Ihned opustili sítě a šli za ním.

19 Poodešel dál a uviděl Jakuba Zebedeova a jeho bratra Jana, jak na lodi spravují sítě.

20 Ihned je zavolal a oni nechali svého otce Zebedea na lodi s nádeníky a odešli za ním.

Zázraky v Kafarnaum

21 Když potom přišli do Kafarnaum, vešel hned v sobotu do synagogy a učil.

22 Nad jeho učením tam jen žasli, protože je učil jako ten, kdo má zmocnění, a ne jako znalci Písma.

23 V jejich synagoze byl právě člověk posedlý nečistým duchem. Vykřikl:

24 „Ach, co je ti do nás, Ježíši Nazaretský? Přišel jsi nás zničit? Vím, kdo jsi – ten Svatý Boží!“

25 „Zmlkni,“ okřikl ho Ježíš, „a vyjdi z něj!“

26 Nečistý duch tím mužem zalomcoval, hlasitě vykřikl a vyšel z něj.

27 Všichni byli tak ohromeni, že se začali ptát jeden druhého: „Co to má znamenat? Co je to za nové učení? Rozkazuje mocně i nečistým duchům a poslouchají ho!“

28 A zpráva o něm se ihned roznesla po celém galilejském kraji.

29 Když odešli ze synagogy, hned šli s Jakubem a Janem domů k Šimonovi a Ondřejovi.

30 Šimonova tchyně tam ležela v horečce, a tak mu o ní hned řekli.

31 Přistoupil, vzal ji za ruku a zvedl ji. Horečka ji opustila a ona je začala obsluhovat.

32 Večer po západu slunce k němu přinesli všechny nemocné a posedlé.

33 Celé město se seběhlo ke dveřím

34 a on uzdravil množství lidí trápených různými neduhy a vyhnal množství démonů. Démonům nedovoloval mluvit, protože ho znali.

Kdybys jen chtěl

35 Ráno vstal dlouho před rozedněním a šel ven. Odešel na opuštěné místo a tam se modlil.

36 Šimon a ostatní se ale pustili za ním.

37 Když ho našli, řekli mu: „Všichni tě hledají!“

38 On jim odpověděl: „Pojďme dál, do okolních městeček, abych kázal i tam. Vždyť proto jsem přišel.“

39 Kázal tedy v jejich synagogách po celé Galileji a vymítal démony.

40 Přišel k němu jeden malomocný a na kolenou ho prosil: „Kdybys jen chtěl, můžeš mě očistit!“

41 Naplněn soucitem,* Ježíš vztáhl ruku a dotkl se ho se slovy: „Já to chci. Buď čistý!“

42 Malomocenství ho hned opustilo a byl čistý.

43 Ježíš ho pak ihned poslal pryč s přísným varováním:

44 „Dej pozor, abys nikomu nic neříkal. Jdi se ale ukázat knězi a obětuj za své očištění dar, který přikázal Mojžíš,* na svědectví pro ně.“

45 On ale šel a začal hodně mluvit a rozhlašovat tu věc tak, že Ježíš už nemohl veřejně vejít do města, ale zůstával venku na opuštěných místech. A lidé se k němu scházeli odevšad.

© 2009, 2015, 2017, 2020 Biblion, z.s. Version 2020.2.28

Bible Kralická

1 Počátek evangelium Ježíše Krista, Syna Božího;

2 Jakož psáno jest v Prorocích: Aj, já posílám anděla svého před tváří tvou, kterýž připraví cestu tvou před tebou.

3 Hlas volajícího na poušti: Připravujte cestu Páně, přímé čiňte stezky jeho.

4 Křtil Jan na poušti a kázal křest pokání na odpuštění hříchů.

5 I vycházeli k němu ze vší krajiny Židovské i Jeruzalémští, a křtili se od něho všickni v Jordáně řece, vyznávajíce hříchy své.

6 Byl pak Jan odín srstmi velbloudovými, a pás kožený na bedrách jeho, a jídal kobylky a med lesní.

7 A kázal, řka: Za mnou jde silnější mne, kteréhožto nejsem hoden, sehna se, rozvázati řeménka u obuvi jeho.

8 Já zajisté křtil jsem vás vodou, ale onť vás křtíti bude Duchem svatým.

9 I stalo se v těch dnech, přišel Ježíš z Nazarétu Galilejského, a pokřtěn jest v Jordáně od Jana.

10 A hned vystoupě z vody, uzřel nebesa otevřená a Ducha jakožto holubici, sstupujícího na něj.

11 A hlas stal se s nebe: Ty jsi ten můj milý Syn, v němž mi se dobře zalíbilo.

12 A ihned ho Duch vypudil na poušť.

13 I byl tam na poušti čtyřidceti dnů, a pokoušín byl od satana; a byl s zvěří, a andělé přisluhovali jemu.

14 Když pak byl vsazen Jan do žaláře, přišel Ježíš do Galilee, zvěstuje evangelium království Božího,

15 Pravě: Že se naplnil čas, a přiblížilo se království Boží. Čiňte pokání, a věřte evangelium.

16 A chodě podle moře Galilejského, uzřel Šimona a Ondřeje bratra jeho, ani pouštějí síti do moře, nebo rybáři byli.

17 I řekl jim Ježíš: Pojďte za mnou, a učiním vás rybáře lidí.

18 A oni hned opustivše síti své, šli za ním.

19 A pošed odtud maličko, uzřel Jakuba Zebedeova, a Jana bratra jeho, kteříž také byli na lodí tvrdíce síti své;

20 A hned povolal jich. A oni opustivše otce svého Zebedea na lodí s pacholky, šli za ním.

21 I vešli do Kafarnaum. A hned v sobotu šel Ježíš do školy, a učil.

22 I divili se náramně učení jeho; nebo učil je, jako moc maje, a ne jako zákoníci.

23 I byl v škole jejich člověk, posedlý duchem nečistým. I zvolal,

24 Řka: Ale což jest tobě do nás, Ježíši Nazaretský? Přišel jsi zatratiti nás; znám tě, kdo jsi, a vím, že jsi ten svatý Boží.

25 I přimluvil mu Ježíš, řka: Umlkniž a vyjdi z něho.

26 I polomcovav jím duch nečistý a křiče hlasem velikým, vyšel z něho.

27 I lekli se všickni, takže se tázali mezi sebou, řkouce: I co jest toto? Jakéž jest toto nové učení, že tento mocně duchům nečistým rozkazuje, a poslouchají ho?

28 I roznesla se pověst o něm hned po vší krajině Galilejské.

29 A hned vyšedše ze školy, přišli do domu Šimonova a Ondřejova s Jakubem a s Janem.

30 Šimonova pak svegruše ležela, majíc zimnici. A hned jemu pověděli o ní.

31 A přistoupiv, pozdvihl jí, ujav ji za ruku její, a hned přestala jí zimnice. I posluhovala jim.

32 Večer pak již při západu slunce, nosili k němu všecky nemocné i ďábelníky.

33 A bylo se všecko město sběhlo ke dveřům.

34 I uzdravoval mnohé ztrápené rozličnými neduhy, a ďábelství mnohá vymítal, a nedopustil mluviti ďáblům; nebo znali ho.

35 A přede dnem velmi ráno vstav Ježíš, vyšel, a šel na pusté místo, a tam se modlil.

36 I šel za ním Šimon i ti, kteříž s ním byli.

37 A když jej nalezli, řekli jemu: Všickni tě hledají.

38 I dí jim: Pojďmež do okolních městeček, abych i tam kázal. Nebo na to jsem přišel.

39 I kázal v školách jejich ve vší Galileji, a ďábelství vymítal.

40 Tedy přišel k němu malomocný, prose ho, a klekna před ním, řekl jemu: Pane, chceš-li, můžeš mne očistiti.

41 Ježíš pak slitovav se, vztáhl ruku, dotekl se ho a řekl jemu: Chci, buď čist.

42 A když to řekl, hned odstoupilo od něho malomocenství, a očištěn jest.

43 I pohroziv mu, hned ho odbyl,

44 A řekl mu: Viziž, abys nižádnému nic nepravil. Ale jdi, ukaž se knězi, a obětuj za očištění své to, což přikázal Mojžíš, na svědectví jim.

45 On pak vyšed, počal vypravovati mnoho a ohlašovati tu věc, takže již nemohl Ježíš do města zjevně vjíti, ale vně na místech pustých byl. I scházeli se k němu odevšad.

Public Domain