1V těch dnech vydal Caesar Augustus nařízení, aby v celé říši proběhlo sčítání lidu.2(Toto sčítání proběhlo předtím, než se Quirinius stal správcem Sýrie.)3Všichni se tedy šli dát zapsat, každý do svého města.4Také Josef se vydal z galilejského města Nazaret do Judska, do města Davidova zvaného Betlém (protože byl z domu a rodu Davidova),5aby se nechal zapsat se svou snoubenkou Marií, která byla těhotná.6Když tam byli, Marii se naplnil čas k porodu7a porodila svého prvorozeného syna. Zavinula ho do plenek a položila do jeslí, protože v hostinci pro ně nebylo místo.8V tom kraji byli pastýři, kteří pobývali pod širým nebem a drželi noční hlídky u svého stáda.9Vtom před nimi stanul Hospodinův anděl a ozářila je Hospodinova sláva. Hrozně se vyděsili,10ale anděl jim řekl: „Nebojte se! Hle, zvěstuji vám velikou radost pro všechny lidi.11Dnes se vám ve městě Davidově narodil Spasitel – váš Mesiáš a Pán.12A toto vám bude znamením: najdete děťátko zavinuté do plenek, ležící v jeslích.“13A s tím andělem se hned objevilo množství nebeských zástupů takto chválících Boha:14„Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj – Boží zalíbení v lidech.“15Jakmile od nich andělé odešli do nebe, pastýři si řekli: „Pojďme do Betléma! Podíváme se, jak se stalo, co nám Hospodin oznámil.“16Pospíšili si tedy, a když přišli, nalezli Marii, Josefa i děťátko ležící v jeslích.17Poté, co ho uviděli, začali rozhlašovat, co jim bylo o tom dítěti řečeno,18a všichni, kdo to slyšeli, žasli nad tím, co jim pastýři říkali.19Marie všechna ta slova uchovávala a zvažovala ve svém srdci.20A ti pastýři při návratu oslavovali a chválili Boha, že slyšeli a viděli všechno tak, jak jim bylo řečeno.
Zasvěcení v chrámu
21Osmého dne, když přišel čas obřízky, mu dali jméno Ježíš, jak ho anděl pojmenoval před jeho početím.22Když pak přišel čas jejich očišťování podle Mojžíšova zákona, přinesli ho do Jeruzaléma, aby ho postavili před Hospodinem,23jak je psáno v Hospodinově zákoně: „Každý chlapec otvírající lůno bude zasvěcen Hospodinu,“*24a přinesli oběť, jak říká Hospodinův zákon: „Dvě hrdličky nebo dvě holoubata.“*25A hle, v Jeruzalémě byl člověk jménem Simeon. Ten člověk byl spravedlivý a zbožný, očekával potěšení Izraele a Duch svatý byl na něm.26Duchem svatým mu bylo sděleno, že nezakusí smrt, dokud neuvidí Hospodinova Mesiáše.27Veden Duchem tedy přišel do chrámu. Když rodiče přinesli dítě Ježíše, aby s ním naložili podle zvyklosti Zákona,28vzal ho do náručí, dobrořečil Bohu a řekl:29„Nyní, Panovníku, podle svého slova propouštíš svého služebníka v pokoji.30Neboť mé oči spatřily tvé spasení,31jež jsi připravil před očima všech lidí –32světlo ke zjevení národům a slávu tvého lidu Izraele.“33Ta slova naplnila jeho otce i matku úžasem.34Simeon jim požehnal a Marii, jeho matce, řekl: „Hle, on je určen k pádu i k pozdvižení mnohých v Izraeli. Stane se znamením, jež bude odmítáno35(a tvou vlastní duši pronikne meč), aby vyšlo najevo myšlení mnoha srdcí.“36Byla tam také prorokyně Anna, dcera Fanuelova z pokolení Ašer. Byla ve velmi pokročilém věku. Když se jako dívka vdala, žila sedm let se svým mužem37a potom byla vdovou až do svých osmdesáti čtyř let. Nevycházela z chrámu a dnem i nocí sloužila Bohu posty a modlitbami.38Přistoupila ve stejnou chvíli, vzdávala chválu Bohu a říkala o něm všem, kdo v Jeruzalémě očekávali vykoupení.39Když vykonali všechno podle Hospodinova zákona, vrátili se do svého města Nazaretu v Galileji.40Chlapec pak rostl a sílil, naplňován moudrostí, a Boží milost byla s ním.
Dvanáctiletý Ježíš
41Jeho rodiče chodívali každý rok slavit Velikonoce do Jeruzaléma.42Také když mu bylo dvanáct let, putovali se účastnit slavnosti jako obvykle.43Když svátky skončily a oni se vraceli domů, chlapec Ježíš zůstal bez vědomí rodičů v Jeruzalémě.44V domnění, že je v karavaně, ušli den cesty, než ho začali hledat mezi příbuznými a známými.45Když ho však nenašli, vrátili se a hledali ho v Jeruzalémě.46Po třech dnech ho našli v chrámu, jak sedí mezi učiteli, naslouchá jim a klade jim otázky.47Všichni, kdo ho slyšeli, žasli nad jeho rozumností a odpověďmi,48ale když ho uviděli rodiče, zhrozili se. „Cos nám to udělal, synu?“ řekla mu jeho matka. „Pohleď, tvůj otec a já jsme tě zoufale hledali!“49„Proč jste mě hledali?“ odpověděl. „Nevěděli jste, že musím být v domě svého Otce?“50Oni však nechápali, o čem mluví.51Potom se s nimi vrátil do Nazaretu a byl jim poslušný. Jeho matka to všechno uchovávala ve svém srdci.52Ježíš zatím rostl a byl čím dál moudřejší a milejší Bohu i lidem.
Bible Kralická
1I stalo se v těch dnech, vyšlo jest vyrčení od císaře Augusta, aby byl popsán všecken svět.2(To popsání nejprve stalo se, když vladařem Syrským byl Cyrenius.)3I šli všickni, aby zapsáni byli, jeden každý do svého města.4Vstoupil pak i Jozef od Galilee z města Nazarétu do Judstva, do města Davidova, kteréž slove Betlém, (protože byl z domu a z čeledi Davidovy,)5Aby zapsán byl s Marijí, zasnoubenou sobě manželkou, těhotnou.6I stalo se, když tam byli, naplnili se dnové Marie, aby porodila.7I porodila Syna svého prvorozeného, a plénkami ho obvinula, a položila jej v jeslech, neb neměli jinde místa v hospodě.8A pastýři byli v krajině té, ponocujíce a stráž noční držíce nad svým stádem.9A aj, anděl Páně postavil se podle nich, a sláva Páně osvítila je. I báli se bázní velikou.10Tedy řekl jim anděl: Nebojtež se; nebo aj, zvěstuji vám radost velikou, kteráž bude všemu lidu.11Nebo narodil se vám dnes Spasitel, jenž jest Kristus Pán, v městě Davidově.12A toto vám bude za znamení: Naleznete nemluvňátko plénkami obvinuté, a ležící v jeslech.13A hned s andělem zjevilo se množství rytířstva nebeského, chválících Boha a řkoucích:14Sláva na výsostech Bohu, a na zemi pokoj, lidem dobrá vůle.15I stalo se, jakž odešli od nich andělé do nebe, že ti lidé, totiž pastýři, řekli vespolek: Pojďme až do Betléma a vizme tu věc, jenž se stala, o níž Pán oznámil nám.16I přišli, chvátajíce, a nalezli Mariji a Jozefa, a nemluvňátko ležící v jeslech.17A viděvše, rozhlašovali to, což jim povědíno bylo o tom dítěti.18I divili se všickni, kteříž slyšeli o tom, což bylo mluveno od pastýřů k nim.19Ale Maria zachovávala všecka slova tato, skládajici je v srdci svém.20I navrátili se pastýři, velebíce a chválíce Boha ze všeho, což slyšeli a viděli, tak jakž bylo povědíno jim.21A když se naplnilo dní osm, aby obřezáno bylo dítě, nazváno jest jméno jeho Ježíš, kterýmž bylo nazváno od anděla, prve než se v životě počalo.22A když se naplnili dnové očišťování Marie podle Zákona Mojžíšova, přinesli jej do Jeruzaléma, aby ho postavili přede Pánem,23(Jakož psáno jest v Zákoně Páně, že každý pacholík, otvíraje život, svatý Pánu slouti bude,)24A aby dali obět, jakož povědíno jest v Zákoně Páně, dvě hrdličky anebo dvé holoubátek.25A aj, člověk jeden byl v Jeruzalémě, jemuž jméno Simeon. A člověk ten byl spravedlivý a nábožný, očekávající potěšení Izraelského, a Duch svatý byl v něm.26A bylo jemu zjeveno od Ducha svatého, že neuzří smrti, až by prve uzřel Krista Páně.27Ten přišel, ponuknut jsa od Ducha Páně, do chrámu. A když uvodili dítě Ježíše rodičové, aby učinili podle obyčeje Zákona za něj,28Tedy on vzal jej na lokty své, i chválil Boha a řekl:29Nyní propouštíš služebníka svého, Pane, podle slova svého v pokoji.30Neboť jsou viděly oči mé spasení tvé,31Kteréž jsi připravil před obličejem všech lidí,32Světlo k zjevení národům a slávu lidu tvého Izraelského.33Otec pak a matka jeho divili se těm věcem, kteréž praveny byly o něm.34I požehnal jim Simeon, a řekl k Mariji, matce jeho: Aj, položen jest tento ku pádu a ku povstání mnohým v Izraeli, a na znamení, kterémužto bude odpíráno,35(A tvou vlastní duši pronikne meč,) aby zjevena byla z mnohých srdcí myšlení.36Byla také Anna prorokyně, dcera Fanuelova z pokolení Aser. Ta se byla zstarala ve dnech mnohých, a živa byla s mužem svým sedm let od panenství svého.37A ta vdova byla, mající let okolo osmdesáti a čtyř, kteráž nevycházela z chrámu, posty a modlitbami sloužeci Bohu dnem i nocí.38A ta v touž hodinu přišedši, chválila Pána, a mluvila o něm všechněm, kteříž čekali vykoupení v Jeruzalémě.39Oni pak, jakž vykonali všecko podle Zákona Páně, vrátili se do Galilee, do města svého Nazaréta.40Dítě pak rostlo a posilovalo se v duchu, plné moudrosti, a milost Boží byla v něm.41I chodívali rodičové jeho každého roku do Jeruzaléma na den slavný velikonoční.42A když byl ve dvanácti letech, a oni vstupovali do Jeruzaléma, podle obyčeje toho dne svátečního,43A když vykonali dni, a již se navracovali, zůstalo dítě Ježíš v Jeruzalémě, a nevěděli o tom Jozef a matka jeho.44Domnívajíce se pak o něm, že by byl v zástupu, ušli den cesty. I hledali ho mezi příbuznými a známými.45A nenalezše jeho, navrátili se do Jeruzaléma, hledajíce ho.46I stalo se po třech dnech, že nalezli jej v chrámě, an sedí mezi doktory, poslouchaje jich a otazuje se jich.47A děsili se všickni, kteříž jej slyšeli, nad rozumností a odpovědmi jeho.48A uzřevše ho, ulekli se. I řekla matka jeho k němu: Synu, proč jsi nám tak učinil? Aj, otec tvůj a já s bolestí hledali jsme tebe.49I řekl k nim: Co jest, že jste mne hledali? Zdaliž jste nevěděli, že v těch věcech, kteréž jsou Otce mého, musím já býti?50Ale oni nesrozuměli těm slovům, kteráž k nim mluvil.51I šel s nimi, a přišel do Nazarétu, a byl poddán jim. Matka pak jeho zachovávala všecka slova ta v srdci svém.52A Ježíš prospíval moudrostí, a věkem, a milostí, u Boha i u lidí.
Diese Website verwendet Cookies, um Ihnen die bestmögliche Nutzererfahrung bieten zu können.