1Jako vězeň v Pánu vás tedy prosím, abyste svým životem dělali čest tomu povolání, které jste přijali.2Buďte vždy pokorní a mírní, trpělivě se navzájem snášejte v lásce3a usilujte zachovávat jednotu Ducha, spojeni poutem pokoje.4Je jedno tělo a jeden Duch, jedna naděje, k níž jsme byli povoláni,5jeden Pán, jedna víra, jeden křest,6jeden Bůh a Otec všech, který je nade všechny a skrze všechny a ve všech.7Každému jednotlivému z nás byla dána milost podle míry Kristova obdarování.8Písmo přece říká: „Vystoupil do výšin, zmocnil se zajatých, dary lidem rozdělil.“*9To, že „vystoupil“, musí znamenat, že předtím také sestoupil dolů na zem.10Ten, který sestoupil, je právě ten, který vystoupil vysoko nad všechna nebesa, aby naplnil všechno.11To on rozdal své dary – apoštoly, proroky, evangelisty, pastýře a učitele –12pro přípravu svatých k dílu služby, aby se Kristovo tělo budovalo,13abychom nakonec všichni dospěli k jednotě víry a poznání Božího Syna, k dokonalému lidství, k plné míře Kristovy dospělosti.14Nesmíme proto nadále zůstat nemluvňaty zmítanými a unášenými kdejakým poryvem učení, lidskou prohnaností a vychytralým sváděním k bludu.15Místo toho máme mluvit pravdu v lásce a v každém ohledu růst v Krista, který je hlavou.16Z něj celé tělo, spojené a svázané pomocí všech tkání, roste a buduje se v lásce, když každá jednotlivá část plní úkol, který jí náleží.
Staré a nové já
17Naléhavě vás proto v Pánu vyzývám, abyste už nežili jako pohané podle svých marných myšlenek.18Nevědomost pramenící z jejich zatvrzelého srdce jim zatemnila mysl, takže jsou odcizení od Božího života.19Otupěli a oddali se nestydatosti; páchají všemožnou nečistotu, ale nemohou se nasytit.20Tomu jste se však od Krista nenaučili!21Poněvadž jste ho uslyšeli a poznali pravdu, která je v Ježíši,22odhoďte už svůj dřívější způsob života i to staré já, které je zkažené a plné klamných tužeb.23Obnovujte ducha své mysli24a oblékněte se do nového člověka stvořeného k Božímu obrazu, plného spravedlnosti, svatosti a pravdy.25Odhoďme tedy lež a každý „říkejme jeden druhému pravdu“* – jsme přece údy téhož těla!26„Hněváte-li se, nehřešte;“* zkroťte svůj hněv, než slunce zapadne.27Nedávejte místo ďáblu.28Zloděj ať přestane krást a začne pracovat. Ať se slušně živí vlastníma rukama, aby se měl oč podělit s tím, kdo má nouzi.29Z vašich úst ať nevychází nic zlého; vaše slova ať jsou dobrá, posilující tam, kde je potřeba, a užitečná těm, kdo je uslyší.30Nezarmucujte svatého Božího Ducha,* jehož pečetí jste byli označeni ke dni vykoupení.31Veškerá hořkost, hněv, zuřivost, křik i urážky ať vás opustí spolu s veškerou záští.32Buďte k sobě navzájem laskaví a milosrdní. Odpouštějte si navzájem, tak jako Bůh v Kristu odpustil vám.
Bible Kralická
1Protož prosímť vás já vězeň v Pánu, abyste hodně chodili, jakž sluší na povolání vaše, kterýmž povoláni jste,2Se vší pokorou, tichostí, i s snášelivostí, snášejíce se vespolek v lásce,3Usilujíce zachovávati jednotu Ducha v svazku pokoje.4Jedno jest tělo, a jeden Duch, jakož i povoláni jste v jedné naději povolání vašeho.5Jeden Pán, jedna víra, jeden křest,6Jeden Bůh a Otec všech, kterýž jest nade všecko, a skrze všecko, i ve všech vás.7Jednomu pak každému z nás dána jest milost podle míry obdarování Kristova.8Protož dí Písmo: Vstoupiv na výsost, jaté vedl vězně, a dal dary lidem.9Ale to, že vstoupil, co jest, jediné že i sstoupil prve do nejnižších stran země?10Ten pak, jenž sstoupil, onť jest, kterýž i vstoupil vysoko nade všecka nebesa, aby naplnil všecko.11A onť jest dal některé zajisté apoštoly, některé pak proroky, jiné evangelisty, jiné pastýře a učitele,12Pro spořádání svatých, k dílu služebnosti, k vzdělání těla Kristova,13Až bychom se sběhli všickni v jednotu víry a známosti Syna Božího, v muže dokonalého, v míru postavy plného věku Kristova,14Abychom již více nebyli děti, zmítající se a točící každým větrem učení v neustavičnosti lidské, v chytrosti k oklamávání lstivému;15Ale pravdu činíce v lásce, rosťme v něj všelikterak, v toho, kterýž jest hlava, totiž Kristus,16Z kteréhožto všecko tělo příslušně spojené a svázané po všech kloubích přisluhování, podle vnitřní moci v míru jednoho každého údu, zrůst těla činí, k vzdělání svému v lásce.17A protož totoť pravím a osvědčuji v Pánu, abyste již více nechodili, jako i jiní pohané chodí, v marnosti mysli své,18Zatemnění v rozumu, odcizeni jsouce od života Božího, pro neznámost, kteráž jest v nich z zatvrzení srdce jejich.19Kteřížto zoufavše sobě, vydali se v nestydatost, aby všelikou nečistotu páchali s chtivostí.20Ale vy ne tak jste se vyučili následovati Krista,21Ač jestliže jste ho slyšeli a o něm byli vyučeni, jakž ta jest pravda v Ježíšovi,22Totiž, složiti ono první obcování podle starého člověka, rušícího se, podle žádostí oklamávajících,23Obnoviti se pak duchem mysli vaší,24A obléci nového člověka, podle Boha stvořeného, v spravedlnosti a v svatosti pravdy.25Protož složíce lež, mluvtež pravdu jeden každý s bližním svým; nebo jsme vespolek údové.26Hněvejte se, a nehřešte; slunce nezapadej na hněvivost vaši.27Nedávejte místa ďáblu.28Kdo kradl, již více nekraď, ale raději pracuj, dělaje rukama svýma, což dobrého jest, aby měl z čeho uděliti nuznému.29Žádná řeč mrzutá nevycházej z úst vašich, ale ať jest každé promluvení dobré k vzdělání užitečnému, aby dalo milost posluchačům.30A nezarmucujte Ducha svatého Božího, kterýmžto znamenáni jste ke dni vykoupení.31Všeliká hořkost, a rozzlobení se, i hněv, i křik, i rouhání buď odjato od vás, se vší zlostí,32Ale buďte k sobě vespolek dobrotiví, milosrdní, odpouštějíce sobě vespolek, jakož i Bůh v Kristu odpustil vám.
Diese Website verwendet Cookies, um Ihnen die bestmögliche Nutzererfahrung bieten zu können.