1Pro předního zpěváka, na nápěv písně „Jitřní laň“. Žalm Davidův.2Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil? Proč jsi tak daleko od mé záchrany, daleko od slov mého sténání?3Celé dny volám, Bože můj, ty se však nehlásíš, ani za nocí nemohu najít klid.4Ty sám jsi svatý, trůníš uprostřed izraelských chval.5Naši otcové v tebe doufali, doufali a tys je vysvobozoval.6K tobě volali a bývali zachráněni, doufali v tebe a nebyli zklamáni.7Já však jsem červ, ani ne člověk, ostuda lidstva, hanba národa.8Každý se posmívá při pohledu na mě, pošklebuje se, hlavou potřásá:9„Spolehl na Hospodina, tak ať mu pomůže, jen ať ho zachrání, když ho má tak rád!“10To ty jsi mě vyvedl z lůna mé matky, u jejích prsů dals mi bezpečí.11Na tebe odkázán jsem od svého narození, od matčina lůna můj Bůh jsi ty!12Nevzdaluj se mi – úzkost se blíží, chybí mi pomocník!13Mohutní býci mě obkličují, obstupují mě tuři bášanští.14Své tlamy na mě otvírají jak draví řvoucí lvi!15Jak voda se roztékám, všechny kosti mám vymknuté. Mé srdce se vosku podobá, rozpustilo se v nitru mém.16Patro mám suché* jako střep, jazyk mi přilnul k čelistem, do prachu smrti srazils mě!17Smečka psů se na mě sbíhá, obstupují mě zlosyni. Ruce i nohy mi probodli,*18všechny mé kosti se dají spočítat! Dívají se na mě, zírají,19o moje šaty dělí se, o moje roucho losují.20Ty však, Hospodine, nevzdaluj se mi, ty, sílo má, mi pospěš na pomoc!21Vysvoboď od meče duši mou, z moci psů tu mou jedinou!
II.
22Zachraň mě prosím před tlamou lva, vyslyš mě před rohy buvola!23Svým bratrům budu zvěstovat tvé jméno, uprostřed shromáždění tě budu velebit:24Ctitelé Hospodina, chvalte jej, všechno símě Jákobovo, slavte jej, všechno símě Izraele, ctěte jej!25Jistěže nepohrdá trápením ubožáka, s odporem neskrývá před ním tvář – když k němu volá, on vyslýchá!26Ve velikém shromáždění se tebou pochlubím, své sliby splním před jeho ctiteli.27Jíst budou ponížení a budou nasyceni, chválit Hospodina budou, kdo jej hledají: Ať vaše srdce žije navěky!28Všechny zemské končiny se rozpomenou a k Hospodinu se navrátí; před tvojí tváří se klanět budou všechny rodiny a národy.29Vždyť Hospodinovo je království, on vládne nad národy!30Všichni bohatí světa se před ním skloní, všichni do prachu klesající pokleknou – ti, kdo se při životě udržet nemohou!31Jejich potomci mu budou sloužit, o Pánu budou vyprávět navěky.32Přijdou a jeho spravedlnost rozhlašovat budou lidu, jenž se teprv narodí, poví, co učinil!
Bible Kralická
1Přednímu zpěváku k času jitřnímu, žalm Davidův.2Bože můj, Bože můj, pročež jsi mne opustil? Vzdálils se od spasení mého a od slov naříkání mého.3Bože můj, přes celý den volám, a neslyšíš, i v noci, a nemohu se utajiti.4Ty zajisté jsi svatý, zůstávající vždycky k veliké chvále Izraelovi.5V toběť doufali otcové naši, doufali, a vysvobozovals je.6K tobě volávali, a spomáhals jim; v tobě doufali, a nebývali zahanbeni.7Já pak červ jsem, a ne člověk, útržka lidská a povrhel vůbec.8Všickni, kteříž mne vidí, posmívají se mi, ošklebují se, a hlavami potřásají, říkajíce:9Spustiltě se na Hospodina, nechť ho vysvobodí; nechať jej vytrhne, poněvadž se mu v něm zalíbilo.10Ješto ty jsi, kterýž jsi mne vyvedl z života, ustaviv mne v doufání při prsích matky mé.11Na tebeť jsem uvržen od narození svého, od života matky mé Bůh můj ty jsi.12Nevzdalujž se ode mne, nebo ssoužení blízké jest, a nemám spomocníka.13Obkličujíť mne býkové mnozí, silní volové z Bázan obstupují mne.14Otvírají na mne ústa svá, jako lev rozsapávající a řvoucí.15Jako voda rozplynul jsem se, a rozstoupily se všecky kosti mé, a srdce mé jako vosk rozpustilo se u prostřed vnitřností mých.16Vyprahla jako střepina síla má, a jazyk můj přilnul k dásním mým, anobrž v prachu smrti položils mne.17Nebo psi obskočili mne, rota zlostníků oblehla mne, zprobijeli ruce mé i nohy mé.18Mohl bych sčísti všecky kosti své, oni pak hledí na mne, a dívají se mi.19Dělí mezi sebou roucha má, a o můj oděv mecí los.20Ale ty, Hospodine, nevzdalujž se, sílo má, přispěj k spomožení mému.21Vychvať od meče duši mou, a z moci psů jedinkou mou.22Zachovej mne od úst lva, a od rohů jednorožcových vyprosť mne.23I budu vypravovati bratřím svým o jménu tvém, u prostřed shromáždění chváliti tě budu, řka:24Kteříž se bojíte Hospodina, chvalte jej, všecko símě Jákobovo ctěte jej, a boj se ho všecka rodino Izraelova.25Nebo nepohrdá, ani se odvrací od trápení ztrápeného, aniž skrývá tváři své od něho, nýbrž když k němu volá, vyslýchá jej.26O tobě chvála má v shromáždění velikém, sliby své plniti budu před těmi, kteříž se bojí tebe.27Jísti budou tiší a nasyceni budou, chváliti budou Hospodina ti, kteříž ho hledají, živo bude srdce vaše na věky.28Rozpomenou a obrátí se k Hospodinu všecky končiny země, a skláněti se budou před ním všecky čeledi národů.29Nebo Hospodinovo jest království, a onť panuje nad národy.30Jísti budou a skláněti se před ním všickni tuční země, jemu se klaněti budou všickni sstupující do prachu, a kteříž duše své nemohou při životu zachovati.31Símě jejich sloužiti mu bude, a přičteno bude ku Pánu v každém věku. [ (Psalms 22:32) Přijdouť, a lidu, kterýž z nich vyjde, vypravovati budou spravedlnost jeho; nebo ji skutkem vykonal. ]
Diese Website verwendet Cookies, um Ihnen die bestmögliche Nutzererfahrung bieten zu können.