Psalm 144 | Bible, překlad 21. století
1Žalm Davidův. Požehnán buď Hospodin, skála má! On učí mé ruce bojovat, mé prsty chystá na zápas.2On je má láska, můj pevný hrad, mé útočiště, má záchrana. On je můj štít, na něj spoléhám, i národy* mi poddává.3Co je, Hospodine, člověk, že o něm víš, co je lidský tvor, že o něm přemýšlíš?*4Člověk je páře podobný, jeho dny míjejí jako stín.5Sestup, Hospodine, své nebe rozetni, dotkni se hor, ať dýmají!6Zasáhni bleskem, nepřátele rozptyl, vyšli své šípy, abys je rozdrtil!7Vztáhni svou ruku z výšiny, z mohutných vod mě vyprosti, z ruky cizáků mě vytrhni!8Ti mají ústa plná lži, křivě přísahají svou pravicí!9Novou píseň ti pak, Bože, zazpívám, na desetistrunné loutně zahraju ti žalm.10Ty umíš vítězství králům darovat, vyprostíš svého služebníka Davida! Od krutého meče11mě vyprosti, z ruky cizáků mě vytrhni! Ti mají ústa plná lži, křivě přísahají svou pravicí!12Naši synové ať jsou ve svém mládí jak sazenice zdárně rostoucí; naše dcery ať jsou jako sloupy stavbu paláce zdobící.13Naše spižírny ať plné jsou, ať oplývají veškerou potravou; naše ovce ať rodí tisíce mladých, desítky tisíc na naše pastviny.14Náš dobytek ať je obtěžkaný, ať nejsou vpády ani vyhnanství, ať není nářek v našich ulicích.15Blaze lidu, jenž toto zakouší, blaze lidu, jehož Bůh je Hospodin!
Bible Kralická
1Davidův. Požehnaný Hospodin skála má, kterýž učí ruce mé boji, a prsty mé bitvě.2Milosrdenství mé a hrad můj, útočiště mé, vysvoboditel můj, a štít můj, protož v něhoť já doufám; onť mi podmaňuje lidi.3Hospodine, co jest člověk, že se znáš k němu, a syn člověka, že ho sobě tak vážíš?4Člověk marnosti podobný jest, dnové jeho jako stín pomíjející.5Hospodine, nakloň svých nebes a sstup, dotkni se hor, a kouřiti se budou.6Sešli hromobití a rozptyl je, vypusť střely své a poraz je.7Vztáhni ruku svou s výsosti, vysvoboď mne, a vytrhni mne z vod mnohých, z ruky cizozemců.8Jejichž ústa mluví marnost, a pravice jejich jest pravice lživá.9Bože, píseň novou zpívati budu tobě na loutně, a na desíti strunách žalmy tobě prozpěvovati,10Dávajícímu vítězství králům, a vysvobozujícímu Davida, služebníka svého od meče vražedlného.11Vysvoboď mne, a vytrhni mne z ruky cizozemců, jejichž ústa mluví marnost, a pravice jejich pravice lživá.12Aby synové naši byli jako štípkové zdárně rostoucí v mladosti své, a dcery naše jako úhelní kamenové, tesaní ku podobenství chrámu.13Špižírny naše plné ať vydávají všelijaké potravy; dobytek náš ať rodí na tisíce, a na deset tisíců v stájích našich.14Volové naši ať jsou vytylí; ať není vpádu ani zajetí, ani naříkání na ulicích našich.15Blahoslavený lid, jemuž se tak děje, blahoslavený ten lid, jehož Hospodin Bohem jest.
Diese Website verwendet Cookies, um Ihnen die bestmögliche Nutzererfahrung bieten zu können.