Psalm 106 | Bible, překlad 21. století
1Haleluja! Oslavujte Hospodina – je tak dobrý! Jeho láska trvá navěky!2Kdo jen vylíčí Hospodinovo hrdinství, kdo jeho chválu plně vypoví?3Blaze těm, kteří se drží práva, kdo žijí spravedlivě v každý čas!4Pamatuj na mě, Hospodine, až svému lidu přízeň prokážeš, se svojí spásou navštiv mě!5Štěstí tvých vyvolených dej mi zakusit, s tvým národem ať se mohu veselit a chlubit se spolu s těmi, kdo ti náleží! II.6Zhřešili jsme jako už naši otcové, zkazili jsme se a jednali jsme zle.7Naši otcové v Egyptě nepochopili divy tvé! Na velikost tvé lásky nepamatovali, u Rudého moře Nejvyššího* dráždili.8Zachránil je však pro své jméno, aby ukázal své hrdinství.9Rudému moři pohrozil, a vyschlo, provedl je hlubinami jako po poušti!10Zachránil je před jejich soky, vykoupil je ze spárů nepřátel.11Voda se zavřela nad jejich trýzniteli, ani jediný z nich neutek.12Tehdy věřili jeho zaslíbením, tehdy ho chválili se zpěvem.13Rychle však zapomněli na jeho činy, nechtěli čekat, jak se rozhodne.14Propadli lačnosti v oné poušti, Boha pokoušeli v pustině.15Poskytl jim tedy, oč tolik stáli, dopustil však na ně úbytě.16Potom zas v táboře žárlili na Mojžíše a na Hospodinova svatého, Árona.17Země se otevřela, Dátana pohltila, Abiramovu hordu pohřbila.18Oheň vyšlehl proti té tlupě, spálil ty darebáky plamenem! III.19Na Orébu si potom tele udělali a tomu odlitku se klaněli.20Slávu svého Boha tenkrát vyměnili za sochu býka, co trávu jí!21Zapomněli na Boha, svého spasitele, jenž konal veliké věci v Egyptě:22zázraky činil v zemi Chámově, u Rudého moře věci předivné.23Byl by je vyhladil, jak rozhodl se, nebýt jeho vyvoleného Mojžíše. Ten se v té roztržce postavil před něj, a tak odvrátil jeho zhoubný hněv.24Potom však pohrdli krásnou zemí, jeho zaslíbení věřit nechtěli.25Ve svých stanech se dali do reptání, poslouchat Hospodina odmítli.26Pozvedl tedy ruku k přísaze, že je nechá padnout na poušti,27že jejich símě rozežene po národech, po cizích zemích že je rozpráší.28Potom se s modlou Baal-peor spřáhli, jedli oběti patřící mršinám.29Boha tak popudili svými činy, že mezi nimi propukla pohroma.30Vtom povstal Pinchas, aby zjednal právo, a Hospodin tu ránu zastavil.31Početl mu to za spravedlnost po všechna pokolení, navěky.32Při vodách Meriby ho znovu popudili, až také Mojžíš kvůli nim pochybil.33V duchu ho tehdy tolik rozhořčili, že se unáhlil svými rty. IV.34Potom nevyhladili národy, o kterých jim to Hospodin poručil.35Promísili se s pohany, naučili se jejich způsoby!36Začali uctívat jejich modly, do jejich pasti se zapletli.37I svoje syny jim obětovali, své dcery ďáblům dávali!38Nevinnou krev tehdy prolévali, krev synů svých a svých dcer. Modlám v Kanaánu je obětovali – tou krví byla poskvrněna zem!39Svými skutky takto pošpinili se a svými činy smilnili.40Hospodin vzplanul proti svému lidu hněvem, své dědictví si zošklivil!41Napospas pohanům proto zanechal je, aby jejich sokové vládli nad nimi.42Utiskovali je jejich nepřátelé, sraženi byli do jejich područí.43Znovu a znovu zachraňoval je, oni ho ale vědomě dráždili – ve své špatnosti klesali stále níž!44On ale viděl jejich tíseň, kdykoli slyšel jejich křik.45Pamatoval na smlouvu svou s nimi, ve své velké lásce byl pohnut lítostí.46Proto k nim nakonec probudil soucit všech, kdo je drželi v zajetí. V.47Zachraň nás, Hospodine, náš Bože, a z národů nás posbírej! Tvé svaté jméno ať oslavíme, tvou chválou ať se chlubíme!48Ať je požehnán Hospodin, Bůh izraelský, od věků až navěky! Ať všechen lid odpoví: Amen! Haleluja!
Bible Kralická
1Halelujah. Oslavujte Hospodina, nebo dobrý jest, nebo na věky milosrdenství jeho.2Kdo může vymluviti nesmírnou moc Hospodinovu, a vypraviti všecku chválu jeho?3Blahoslavení, kteříž ostříhají soudu, a činí spravedlnost každého času.4Pamatuj na mne, Hospodine, pro milost k lidu svému, navštěv mne spasením svým,5Abych užíval dobrých věcí s vyvolenými tvými, a veselil se veselím národu tvého, a chlubil se spolu s dědictvím tvým.6Zhřešili jsme i s otci svými, neprávě jsme činili, a bezbožnost páchali.7Otcové naši v Egyptě nerozuměli předivným skutkům tvým, aniž pamatovali na množství milosrdenství tvých, ale odporni byli při moři, při moři Rudém.8A však vysvobodil je pro jméno své, aby v známost uvedl moc svou.9Nebo přimluvil moři Rudému, a vyschlo; i provedl je skrze hlubiny, jako po poušti.10A tak zachoval je od ruky toho, jenž jich nenáviděl, a vyprostil je z ruky nepřítele.11V tom přikryly vody ty, kteříž je ssužovali, nezůstalo ani jednoho z nich.12A ačkoli věřili slovům jeho, a zpívali chválu jeho,13Však rychle zapomenuli na skutky jeho, a nečekali na radu jeho;14Ale jati jsouce žádostí na poušti, pokoušeli Boha silného na pustinách.15I dal jim, čehož se jim chtělo, a však dopustil hubenost na život jejich.16Potom, když horlili proti Mojžíšovi v vojště, a Aronovi, svatému Hospodinovu,17Otevřevši se země, požřela Dátana, a přikryla zběř Abironovu.18A roznícen byl oheň na rotu jejich, plamen spálil bezbožníky.19Udělali i tele na Orébě, a skláněli se slitině.20A změnivše slávu svou v podobiznu vola, jenž jí trávu,21Zapomněli na Boha silného, spasitele svého, kterýž činil veliké věci v Egyptě.22A předivné v zemi Chamově, přehrozné při moři Rudém.23Pročež řekl, že je vypléní, kdyby se byl Mojžíš, vyvolený jeho, nepostavil v té mezeře před ním, a neodvrátil prchlivosti jeho, aby nehubil.24Za tím zošklivili sobě zemi žádanou, nevěříce slovu jeho.25A repcíce v staních svých, neposlouchali hlasu Hospodinova.26A protož pozdvihl ruky své proti nim, aby je rozmetal po poušti,27A aby rozptýlil símě jejich mezi pohany, a rozehnal je do zemí.28Spřáhli se také byli s modlou Belfegor, a jedli oběti mrch.29A tak dráždili Boha skutky svými, až se na ně obořila rána,30Až se postavil Fínes, a pomstu vykonal, i přetržena jest rána ta.31Což jest mu počteno za spravedlnost od národu do pronárodu, a až na věky.32Opět ho byli popudili při vodách sváru, až se i Mojžíšovi zle stalo pro ně.33Nebo k hořkosti přivedli ducha jeho, a pronesl ji rty svými.34K tomu nevyplénili ani národů těch, o kterýchž jim byl Hospodin poručil,35Ale směšujíce se s těmi národy, naučili se skutkům jejich,36A sloužili modlám jejich, kteréž jim byly osídlem.37Obětovali zajisté syny své a dcery své ďáblům.38A vylili krev nevinnou, krev synů svých a dcer svých, kteréž obětovali trapidlům Kananejským, tak že poškvrněna jest země těmi vraždami.39I zmazali se skutky svými, a smilnili činy svými.40Protož rozpáliv se v prchlivosti Hospodin na lid svůj, v ošklivost vzal dědictví své.41A vydal je v ruce pohanů. I panovali nad nimi ti, jenž je v nenávisti měli,42A utiskali je nepřátelé jejich, tak že sníženi jsou pod ruku jejich.43Mnohokrát je vysvobozoval, oni však popouzeli ho radou svou, pročež potlačeni jsou pro nepravost svou.44A však patřil na úzkost jejich, a slyšel křik jejich.45Nebo se rozpomenul na smlouvu svou s nimi, a želel toho podlé množství milosrdenství svých,46Tak že naklonil k nim lítostí všecky, kteříž je u vězení drželi.47Zachovej nás, Hospodine Bože náš, a shromažď nás z těch pohanů, abychom slavili jméno tvé svaté, a chlubili se v chvále tvé.48Požehnaný Hospodin Bůh Izraelský od věků až na věky. Na to rciž všecken lid: Amen, Halelujah.
Diese Website verwendet Cookies, um Ihnen die bestmögliche Nutzererfahrung bieten zu können.