1Moudrá žena vzdělává dům svůj, bláznice pak rukama svýma boří jej.2Kdo chodí v upřímnosti své, bojí se Hospodina, ale převrácený v cestách svých pohrdá jím.3V ústech blázna jest hůl pýchy, rtové pak moudrých ostříhají jich.4Když není volů, prázdné jsou jesle, ale hojná úroda jest v síle volů.5Svědek věrný neklamá, ale svědek falešný mluví lež.6Hledá posměvač moudrosti, a nenalézá, rozumnému pak umění snadné jest.7Odejdi od muže bláznivého, když neseznáš při něm rtů umění.8Moudrost opatrného jest, aby rozuměl cestě své, bláznovství pak bláznů ke lsti.9Blázen přikrývá hřích, ale mezi upřímými dobrá vůle.10Srdce ví o hořkosti duše své, a k veselí jeho nepřimísí se cizí.11Dům bezbožných vyhlazen bude, ale stánek upřímých zkvetne.12Cesta zdá se přímá člověku, a však dokonání její jest cesta k smrti.13Také i v smíchu bolí srdce, a cíl veselí jest zámutek.14Cestami svými nasytí se převrácený srdcem, ale muž dobrý štítí se jeho.15Hloupý věří každému slovu, ale opatrný šetří kroku svého.16Moudrý bojí se a odstupuje od zlého, ale blázen dotře a smělý jest.17Náhlý se dopouští bláznovství, a muž myšlení zlých v nenávisti bývá.18Dědičně vládnou hlupci bláznovstvím, ale opatrní bývají korunováni uměním.19Sklánějí se zlí před dobrými, a bezbožní u bran spravedlivého.20Také i příteli svému v nenávisti bývá chudý, ale milovníci bohatého mnozí jsou.21Pohrdá bližním svým hříšník, ale kdož se slitovává nad chudými, blahoslavený jest.22Zajisté žeť bloudí, kteříž ukládají zlé; ale milosrdenství a pravda těm, kteříž smýšlejí dobré.23Všeliké práce bývá zisk, ale slovo rtů jest jen k nouzi.24Koruna moudrých jest bohatství jejich, bláznovství pak bláznivých bláznovstvím.25Vysvobozuje duše svědek pravdomluvný, ale lstivý mluví lež.26V bázni Hospodinově jestiť doufání silné, kterýž synům svým útočištěm bude.27Bázeň Hospodinova jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.28Ve množství lidu jest sláva krále, ale v nedostatku lidu zahynutí vůdce.29Zpozdilý k hněvu hojně má rozumu,ale náhlý pronáší bláznovství.30Život těla jest srdce zdravé, ale hnis v kostech jest závist.31Kdo utiská chudého, útržku činí Učiniteli jeho; ale ctí jej, kdož se slitovává nad chudým.32Pro zlost svou odstrčen bývá bezbožný, ale naději má i při smrti své spravedlivý.33V srdci rozumného odpočívá moudrost, co pak jest u vnitřnosti bláznů, nezatají se.34Spravedlnost zvyšuje národ, ale hřích jest ku pohanění národům.35Laskav bývá král na služebníka rozumného, ale hněviv na toho, kterýž hanbu činí.
Přísloví 14
Český ekumenický překlad
1 Moudrá žena buduje svůj dům, kdežto pošetilá jej vlastníma rukama boří. 2 Kdo se bojí Hospodina, chodí přímo, kdežto kdo jím pohrdá, chodí cestou neupřímnosti. 3 Z úst pošetilce vyrůstá povýšenost, kdežto moudré jejich rty střeží. 4 Kde není skot, je čistý žlab, kdežto hojná úroda bývá, kde jsou silní býci. 5 Spolehlivý svědek nelže, kdežto křivý svědek šíří lži. 6 Posměvač hledá moudrost, ale marně, kdežto rozumný má poznání usnadněné. 7 Jdi z cesty muži hloupému, neboť na jeho rtech poznání nenalezneš. 8 Moudrost chytrého je v tom, že rozumí své cestě, kdežto pošetilost hlupáků je v záludnosti. 9 Oběť za vinu je pošetilcům směšná, kdežto u přímých nalézá zalíbení. 10 Jen srdce zná hořkost vlastní duše, ani do jeho radosti se nikdo cizí nemůže vmísit. 11 Dům svévolníků bude vyhlazen, kdežto stánek přímých bude vzkvétat. 12 Někdy se člověku zdá cesta přímá, ale nakonec přivede k smrti. 13 Také při smíchu bolívá srdce a na konci radosti bývá žal. 14 Odpadlík se sytí svými cestami, kdežto člověk dobrý tím, co je mu dáno. 15 Prostoduchý kdečemu důvěřuje, kdežto chytrý promýšlí své kroky. 16 Moudrý se bojí a odvrací se od zlého, kdežto hlupák se vypíná a cítí se v bezpečí. 17 Nedočkavý se dopouští pošetilosti a pletichář je nenáviděn. 18 Prostoduší dědí pošetilost, kdežto chytří jsou korunováni poznáním. 19 Zlí se skloní před dobrými a svévolníci u bran spravedlivého. 20 Chudého nemá rád ani jeho druh, kdežto mnoho je těch, kdo milují bohatého. 21 Kdo pohrdá svým druhem, hřeší, kdežto blaze tomu, kdo se slitovává nad utištěnými. 22 Což nebloudí ti, kdo osnují zlé věci? Kdežto milosrdenství a věrnost provází ty, kdo chystají dobro. 23 Každé trápení je k užitku, ale pouhé mluvení vede k nedostatku. 24 Korunou moudrých je jejich bohatství, ale pošetilost hlupáků zůstává pošetilostí. 25 Pravdivý svědek druhé vysvobodí, kdežto lstivý šíří lži. 26 V bázni před Hospodinem má člověk pevné bezpečí a útočiště pro své syny. 27 Bázeň před Hospodinem je zdroj života, pomůže uniknout léčkám smrti. 28 V množství lidu spočívá důstojnost krále, kdežto úbytek národa je zkáza pro vládce. 29 Shovívavý oplývá rozumností, kdežto ukvapený vystavuje na odiv pošetilost. 30 Mírné srdce je tělu k životu, kdežto žárlivost je jako kostižer. 31 Kdo utiskuje nuzného, tupí toho, kdo jej učinil, kdežto ctí ho ten, kdo se nad ubožákem slitovává. 32 Svévolník bude sražen zlem, jež páchá, kdežto spravedlivý má útočiště i při smrti. 33 V srdci rozumného spočívá moudrost, kdežto co je v nitru hlupáků, se pozná. 34 Spravedlnost vyvyšuje pronárody, kdežto hřích je národům pro potupu. 35 Král má zalíbení v prozíravém služebníku, kdežto jeho prchlivost dolehne na toho, kdo jedná ostudně.