1Tehdy se spravedlivý postaví s velkou smělostí před ty, kdo ho utiskovali a zlehčovali jeho útrapy.2Až ho uvidí, strašně se vyděsí, ohromeni z jeho nenadálé záchrany.3Vydechnou samou úzkostí a s lítostí spolu zanaříkají:4„To je ten, kterému jsme se smáli, ten, kterého jsme my blázni haněli! Jeho život nám přišel jako šílenství a jeho konec byl potupný.5Jak to, že byl započítán mezi Boží syny a má podíl mezi svatými?6To my jsme zbloudili z cesty pravdy, světlo spravedlnosti nám chybělo a slunce pro nás nevyšlo.7Dosyta jsme užili cest neřesti a záhuby, trmáceli jsme se nepřístupnými pouštěmi, cestu Hospodinovu jsme ale neznali.8K čemu nám byla ta naše namyšlenost? K čemu nám pomohlo bohatství a nadutost?9To všechno přešlo jako stín, jak zvěst, co rychle pomíjí.10Jako loď, co brázdí vzduté vody: propluje, a není po ní stopy, její kýl nezanechá brázdu mezi vlnami.11Nebo jako když pták přeletí po nebi: po jeho cestě není ani známky – údery perutí bičuje řídké ovzduší, rozráží je jeho silný svist, máváním křídel si cestu proráží, po jeho letu však nezbude ani památky.12Nebo jako když se vystřelí šíp k terči: prořízne vzduch a ten se za ním hned spojí, takže jeho dráha už není k rozeznání.13Takto i my jsme se narodili a hned zmizeli, neprojevili jsme ani náznak ctnosti, ale vyčerpali jsme se špatností!“14Jakou naději má bezbožník? Je jako pleva, již vítr unáší,[1] jako jemné jíní hnané vichřicí, jako větrem rozptýlený dým – mizí jako vzpomínka na hosta, co se jen na den zastavil.15Spravedliví však žijí navěky; jejich odměna je u Hospodina a Nejvyššímu na nich záleží.16Proto obdrží slavné království a krásnou korunu z ruky Hospodinovy, který je ochrání svou pravicí a svým ramenem je zaštítí.17Hospodin si obleče zbroj své horlivosti, jako zbraň ke ztrestání nepřátel uchopí stvoření.18Obleče si pancíř spravedlnosti, poctivý soud si jako přilbu nasadí,19svatost si vezme jako nepřemožitelný štít.[2]20Jako meč nabrousí svůj přísný hněv a celý svět s ním půjde proti těm bláznům do boje.21Blesky vyšlehnou jako dobře mířené šípy, vyrazí k cíli z mraků jak z napjatého luku22a kroupy plné hněvu vylétnou jako střely z praku. Rozbouří se proti nim mořské vlny a řeky je bez milosti zaplaví.23Zvedne se proti nim mocný vítr a rozmetá je jako smršť. Nepravost zpustoší celou zemi a ničemnost skácí trůny mocných.