Židům 1 | Český ekumenický překlad

Český ekumenický překlad

LIST ŽIDŮM - — Syn – konečné zjevení Boží slávy

1 Mnohokrát a mnohými způsoby mluvíval Bůh k otcům ústy proroků; 2 v tomto posledním čase k nám promluvil ve svém Synu, jehož ustanovil dědicem všeho a skrze něhož stvořil i věky. 3 On, odlesk Boží slávy a výraz Boží podstaty, nese všecko svým mocným slovem. Když dokonal očištění od hříchů, usedl po pravici Božího majestátu na výsostech 4 a stal se o to vznešenějším než andělé, oč je převyšuje jménem, které mu bylo dáno. 5 Komu kdy z andělů Bůh řekl: ‚Ty jsi můj Syn, já jsem tě dnes zplodil!‘ A jinde se praví: ‚Já mu budu Otcem a on mi bude Synem.‘ 6 A když chce uvést Prvorozeného do světa, praví opět: ‚Ať se mu pokloní všichni andělé Boží!‘ 7 O andělích je řečeno: ‚Jeho andělé jsou vanutí větru a jeho služebníci plápolající oheň.‘ 8 O Synovi však: ‚Tvůj trůn, Bože, je na věky věků a žezlo práva je žezlem tvého království. 9 Miluješ spravedlnost a nenávidíš nepravost, proto pomazal tě, Bože, Bůh tvůj olejem radosti nad všechny tvé druhy.‘ 10 A dále: ‚Ty, Pane, jsi na počátku založil zemi, i nebesa jsou dílem tvých rukou. 11 Ona pominou, ty však zůstáváš; nebesa zvetšejí jako oděv, 12 svineš je jako plášť a jako šat se změní, ty však jsi stále týž a tvá léta nikdy neustanou.‘ 13 Kterému z andělů kdy řekl: ‚Usedni po mé pravici, dokud ti nedám nepřátele za podnož tvého trůnu!‘ 14 Což není každý anděl jen duchem, vyslaným k službě těm, kdo mají dojít spasení?

Bible, překlad 21. století

1 Mnohokrát a mnoha způsoby mluvil kdysi Bůh k otcům skrze proroky, 2 ale v těchto posledních dnech mluvil k nám skrze svého Syna, jehož ustanovil dědicem všeho a skrze něhož stvořil celý svět. 3 On je jasem jeho slávy a vyjádřením jeho podstaty; svým mocným slovem nese vše, co je. On se postaral o očištění hříchů a poté usedl po pravici Velebnosti na výsostech.

Vznešenější než andělé

4 Tento Syn o tolik převyšuje anděly, oč vznešenějšího jména se mu dostalo. 5 Vždyť kterému z andělů Bůh kdy řekl: „Ty jsi můj Syn, já jsem ode dneška Otcem tvým“?^[1] A znovu: „Já jemu budu otcem a on mi bude Synem.“^[2] 6 A znovu, když přivádí Prvorozeného na svět, říká: „Klanějte se mu všichni Boží andělé!“^[3] 7 O andělech sice říká: „Ze svých poslů činí vichry, ze svých služebníků plameny,“^[4] 8 ale o Synu říká: „Tvůj trůn, Bože, trvá na věčné věky, žezlo spravedlnosti je žezlo vlády tvé. 9 Miluješ spravedlnost a nenávidíš špatnost; to proto tě Bůh, tvůj Bůh, pomazal olejem radosti nad společníky tvé.“^[5] 10 A dále: „Na počátku jsi, Pane, zemi založil, dílem tvých rukou jsou nebesa. 11 Ona pominou, ty budeš vždy, všechna se jako šaty obnosí. 12 Svineš je jako plášť a jako roucho budou změněna, ty však jsi tentýž – tvá léta neskončí!“^[6] 13 A kterému z andělů kdy řekl: „Seď po mé pravici, než ti tvé nepřátele k nohám položím“?^[7] 14 Andělé jsou ovšem pouzí služebníci, duchové posílaní sloužit těm, jimž se má dostat spásy.

Bible Kralická

1 Častokrát a rozličnými způsoby mluvíval někdy Bůh otcům skrze proroky, v těchto pak posledních dnech mluvil nám skrze Syna svého, 2 Kteréhož ustanovil dědicem všeho, skrze něhož i věky učinil. 3 Kterýžto jsa blesk slávy, a obraz osoby jeho, a zdržuje všecko slovem mocnosti své, očištění hříchů našich skrze sebe samého učiniv, posadil se na pravici velebnosti na výsostech, 4 Tím důstojnější nad anděly učiněn, čím vyvýšenější nad ně jméno dědičně obdržel. 5 Nebo kterému kdy z andělů řekl: Syn můj jsi ty, já dnes zplodil jsem tebe? A opět: Já budu jemu Otcem, a on mi bude Synem? 6 A opět, když uvodí prvorozeného na okršlek země, dí: A klanějte se jemu všickni andělé Boží. 7 A o andělích zajisté dí: Kterýž činí anděly své duchy, a služebníky své plamen ohně; 8 Ale k Synu dí: Stolice tvá, ó Bože, trvá na věky věků, berla pravosti jestiť berla království tvého. 9 Miloval jsi spravedlnost, a nenáviděl jsi nepravosti, protož pomazal tebe, ó Bože, Bůh tvůj olejem veselé nad spoluúčastníky tvé. 10 A opět:Ty, Pane, na počátku založil jsi zemi, a díla rukou tvých jsouť nebesa. 11 Onať pominou, ty pak zůstáváš; a všecka jako roucho zvetšejí, 12 A jako oděv svineš je, i budouť změněna. Ale ty jsi vždycky tentýž, a léta tvá nikdy nepřestanou. 13 A kterému kdy z andělů řekl: Seď na pravici mé, dokavadž nepoložím nepřátel tvých za podnože noh tvých? 14 Zdaliž všickni nejsou služební duchové, kteříž posíláni bývají k službě pro ty, jenž mají dědičně obdržeti spasení?

Slovo na cestu

Ježíš Kristus je rovný Otci

1 Bůh mluvil odedávna k otcům mnoha různými způsoby prostřednictvím proroků a odhaloval jim postupně své plány. 2 V tomto posledním čase k nám promluvil ve svém Synu. Boží Syn je podivuhodná bytost. Bůh mu vše dal a skrze něho stvořil svět a vše, co je v něm. 3 On vyzařuje Boží lásku. Každý jeho čin a každé jeho slovo dosvědčuje, že je Bůh. Řídí vesmír podmanivou silou svého rozkazu. Zemřel, aby očistil naše svědomí od všech hříchů, vstal z mrtvých a pak se posadil na čestné místo u Boha.

Boží Syn je vyšší než andělé

4 Boží Syn převyšuje i Boží posly – anděly. Jeho jméno to dokazuje. 5 Vždyť Bůh nikdy neřekl andělu: „Ty jsi můj Syn, kterého jsem dnes zplodil.“ Ani: „Budu mu otcem a on mi bude synem.“ 6 Ale když uvádí svého prvorozeného Syna na zem, říká: „Ať se mu klanějí všichni Boží andělé.“ 7 Bůh mluví o svých andělích jako o vanutí větru a plamenech ohně, 8 ale o svém Synu říká: „Ty budeš, Bože, vládnout navzdory všem změnám a tvoje vláda bude spravedlivá. 9 Miluješ spravedlnost a nenávidíš svévoli. Proto ti Bůh učinil radost a vyvýšil tě nad tvé druhy.“ 10 „Ty jsi, Pane, na počátku učinil zemi a nebesa jsou dílo tvých rukou. 11 Nebesa se rozplynou, ale ty zůstaneš. 12 Obnosí se jako plášť a jednou je odložíš a vyměníš. Ty však nezestárneš a nezahyneš.“ 13 Bůh nikdy nevyzval žádného anděla, aby se posadil na čestné místo nedaleko něho, dokud mu nepodrobí všechny nepřátele. 14 Andělé jsou jen duchovní poslové, kteří jsou vysíláni, aby pečovali o ty, kterým se má dostat spásy jako dědictví.

New International Version

God’s final word: his Son

1 In the past God spoke to our ancestors through the prophets at many times and in various ways, 2 but in these last days he has spoken to us by his Son, whom he appointed heir of all things, and through whom also he made the universe. 3 The Son is the radiance of God’s glory and the exact representation of his being, sustaining all things by his powerful word. After he had provided purification for sins, he sat down at the right hand of the Majesty in heaven. 4 So he became as much superior to the angels as the name he has inherited is superior to theirs.

The Son superior to angels

5 For to which of the angels did God ever say, ‘You are my Son; today I have become your Father’? Or again, ‘I will be his Father, and he will be my Son’^[1]? (2S 7,14; 1Pa 17,13; Ž 2,7) 6 And again, when God brings his firstborn into the world, he says, ‘Let all God’s angels worship him.’^[2] (Dt 32,43) 7 In speaking of the angels he says, ‘He makes his angels spirits, and his servants flames of fire.’ (Ž 104,4) 8 But about the Son he says, ‘Your throne, O God, will last for ever and ever; a sceptre of justice will be the sceptre of your kingdom. 9 You have loved righteousness and hated wickedness; therefore God, your God, has set you above your companions by anointing you with the oil of joy.’ (Ž 45,6; Ž 45,7) 10 He also says, ‘In the beginning, Lord, you laid the foundations of the earth, and the heavens are the work of your hands. 11 They will perish, but you remain; they will all wear out like a garment. 12 You will roll them up like a robe; like a garment they will be changed. But you remain the same, and your years will never end.’ (Ž 102,25) 13 To which of the angels did God ever say, ‘Sit at my right hand until I make your enemies a footstool for your feet’? (Ž 110,1) 14 Are not all angels ministering spirits sent to serve those who will inherit salvation?