Žalm 77 | Český ekumenický překlad

Český ekumenický překlad

ÚPĚNLIVĚ VOLÁM K BOHU

1 Pro předního zpěváka, podle Jedútúna. Pro Asafa, žalm. 2 Úpěnlivě volám k Bohu, volám k Bohu, kéž mi přeje sluchu! 3 V den svého soužení se dotazuji Panovníka, v noci k němu vztahuji své ruce bez umdlení, má duše se utěšit nedá. 4 Připomínám si Boha a sténám, přemítám a jsem na duchu skleslý. -Sela- 5 Nutíš moje oči k bdění, jsem vzrušen a nejsem schopen slova. 6 Myslím na dny dávnověké, na pradávná léta. 7 V noci si připomínám, jak jsem na struny hrával, v srdci přemítám a duch můj hloubá: 8 Zatvrdil se Panovník na věky věků? Nikdy už svou přízeň neprojeví? 9 Je snad jeho milosrdenství pryč natrvalo? Nebude už mluvit v dalších pokoleních? 10 Což Bůh zapomněl na smilování? V hněvu uzavřel zdroj svého slitování? - Sela- 11 Pravím: V tom tkví moje bolest, že se změnila pravice Nejvyššího. 12 Skutky Hospodinovy si připomínám, připomínám si onen tvůj div z dávnověku. 13 Rozjímám o všech tvých činech a přemítám o tvých skutcích. 14 Bože, tvá cesta je svatá. Který bůh je velký jako Bůh náš? 15 Ty jsi Bůh, jenž činí divy! Svoji moc jsi dal národům poznat. 16 Svůj lid jsi vykoupil vlastní paží, syny Jákobovy, Josefovy. -Sela- 17 Spatřily tě vody, Bože, vody tě spatřily a svíjely se v křeči, ba i tůně propastné se hnuly. 18 Z oblaků se lily proudy vod, hrom duněl v mračnech, rozletěly se tvé šípy. 19 Přivalilo se tvé hromobití, nad světem se rozsvítily blesky, země se pohybovala a třásla. 20 Tvá cesta šla mořem, množstvím vod tvá stezka, aniž bylo znát tvé stopy. 21 Svůj lid jsi vedl jak stádce rukou Mojžíše a Árona.

Bible, překlad 21. století

1 Pro předního zpěváka Jedutuna. Žalm Asafův. 2 Hlas můj k Bohu zněl, když volal jsem, hlas můj k Bohu zněl, aby mě vyslyšel. 3 Pána jsem hledal v den svého soužení, bez přestání jsem ruce vzpínal po nocích, má duše se nenechala utěšit. 4 Na Boha vzpomínám, trápím se, při svém přemítání ztrácím dech! séla 5 Oči zamhouřit nedals mi, rozrušen jsem, nemohu promluvit. 6 Připomínám si dávné dny, časy, jež dávno minuly. 7 Na své písně vzpomínám po nocích, v srdci přemítám a v duchu zpytuji: 8 Copak už nadobro zavrhl Hospodin? Nebude přívětivý nikdy víc? 9 Skončila jeho láska navždycky? Selhalo zaslíbení navěky? 10 Copak Bůh zapomněl být laskavý? Hněvá se tak, že soucit potlačil? séla 11 To je můj konec, říkám si, kdyby své pravici dal klesnout Nejvyšší! 12 Budu však vzpomínat, co Hospodin učinil – ano, připomenu tvé dávné zázraky! 13 O všem, co vykonals, přemýšlím, přemítám o tom, cos učinil. 14 Tvá cesta, Bože, je cestou svatosti, kdo z bohů je veliký jako ty? 15 Ty jsi ten Bůh, jenž koná zázraky, svou sílu zjevil jsi mezi národy! 16 Svou paží vykoupil jsi svůj lid – Jákobovy a Josefovy potomky. séla 17 Vody tě, Bože, viděly, vody tě viděly a hned se zachvěly, otřásly se i mořské hlubiny! 18 Vody se proudem z mraků valily, nebesa zněla hřímáním, tvé střely všemi směry letěly! 19 Tvým hromobitím zněla vichřice, blesky ozářily celý svět, země se třásla, chvěla se! 20 Tvá cesta, Bože, vedla přes moře, tvá stezka přes vody mohutné. I když tvé šlépěje nešlo rozeznat, 21 vedl jsi lid svůj, ovce své, rukou Mojžíše a Árona.

Bible Kralická

1 Přednímu kantoru z potomků Jedutunových, s Azafem, žalm. 2 Hlas můj k Bohu, když volám, hlas můj k Bohu, aby ucha naklonil ke mně. 3 V den ssoužení svého Pána hledal jsem, v noci ruce své rozprostíral jsem bez přestání, a nedala se potěšiti duše má. 4 Na Boha zpomínal jsem a kormoutil se, přemyšloval jsem, a úzkostmi svírán byl duch můj. Sélah. 5 Zdržoval jsi oči mé, aby bděly; potřín jsem byl, aniž jsem mluviti mohl. 6 I přicházeli mi na pamět dnové předešlí, a léta dávní. 7 Rozpomínal jsem se v noci na zpěvy své, v srdci svém přemyšloval jsem, a zpytoval to duch můj, pravě: 8 Zdali na věky zažene Bůh? Nikdy-liž již více lásky neukáže? 9 Zdali do konce přestane milosrdenství jeho? A konec vezme slovo od pokolení až do pokolení? 10 Zdali se zapomněl smilovávati Bůh silný? Zdaž zadržel v hněvě milosrdenství svá? Sélah. 11 I řekl jsem: Toť jest má smrt. Ale učiníť proměnu pravice Nejvyššího. 12 Rozpomínati se budu na skutky Hospodinovy, a připomínati sobě divné činy tvé, od starodávna. 13 A přemyšlovati o všelikém díle tvém, a o skutcích tvých mluviti. 14 Bože, svatá jest cesta tvá. Kdo jest silný, veliký, jako Bůh? 15 Ty jsi ten Bůh silný, jenž činíš divné věci; uvedl jsi v známost mezi národy sílu svou. 16 Vysvobodil jsi ramenem lid svůj, syny Jákobovy a Jozefovy. Sélah. 17 Vidělyť jsou tě vody, Bože, viděly tě vody, a zstrašily se; pohnuly se také i hlubiny. 18 Vydali povodně oblakové, vydala hřmot nebesa, ano i kameníčko tvé skákalo. 19 Vznělo hřímání tvé po obloze, blýskání osvěcovalo okršlek zemský, pohybovala se a třásla země. 20 Skrze moře byla cesta tvá, a stezky tvé skrze vody veliké, a však šlepějí tvých nebylo znáti. [ (Psalms 77:21) Vedl jsi jako stádo lid svůj skrze Mojžíše a Arona. ]

Slovo na cestu

Kapitola není v tomto překladu dostupná.

New International Version

For the director of music. For Jeduthun. Of Asaph. A psalm.

1 I cried out to God for help; I cried out to God to hear me. 2 When I was in distress, I sought the Lord; at night I stretched out untiring hands, and I would not be comforted. 3 I remembered you, God, and I groaned; I meditated, and my spirit grew faint.^[1] 4 You kept my eyes from closing; I was too troubled to speak. 5 I thought about the former days, the years of long ago; 6 I remembered my songs in the night. My heart meditated and my spirit asked: 7 ‘Will the Lord reject for ever? Will he never show his favour again? 8 Has his unfailing love vanished for ever? Has his promise failed for all time? 9 Has God forgotten to be merciful? Has he in anger withheld his compassion?’ 10 Then I thought, ‘To this I will appeal: the years when the Most High stretched out his right hand. 11 I will remember the deeds of the Lord; yes, I will remember your miracles of long ago. 12 I will consider all your works and meditate on all your mighty deeds.’ 13 Your ways, God, are holy. What god is as great as our God? 14 You are the God who performs miracles; you display your power among the peoples. 15 With your mighty arm you redeemed your people, the descendants of Jacob and Joseph. 16 The waters saw you, God, the waters saw you and writhed; the very depths were convulsed. 17 The clouds poured down water, the heavens resounded with thunder; your arrows flashed back and forth. 18 Your thunder was heard in the whirlwind, your lightning lit up the world; the earth trembled and quaked. 19 Your path led through the sea, your way through the mighty waters, though your footprints were not seen. 20 You led your people like a flock by the hand of Moses and Aaron.