Žalm 62 | Český ekumenický překlad

Český ekumenický překlad

JEN V BOHU SE ZTIŠÍ DUŠE MÁ

1 Pro předního zpěváka, podle Jedútúna. Žalm Davidův. 2 Jen v Bohu se ztiší duše má, od něho vzejde mi spása. 3 Jen on je má skála, má spása, můj nedobytný hrad, mnou nikdy nic neotřese. 4 Jak dlouho budete napadat člověka? Zabitím hrozíte všichni jak stěna nahnutá, jako zeď podkopaná. 5 Stále se radí, jak strhnout ho z výše, ve lhaní zálibu našli, žehnají ústy, zlořečí v nitru. -Sela- 6 Jen zmlkni před Bohem, duše má, vždyť on mi naději vlévá. 7 Jen on je má skála, má spása, můj nedobytný hrad, mnou nic neotřese. 8 Má spása a sláva je v Bohu, on je má mocná skála, v Bohu mám útočiště. 9 Lide, v každý čas v něho doufej, vylévej před ním své srdce! Bůh je naše útočiště. -Sela- 10 Lidé jsou jen vánek, urození jsou jen lživé zdání. Na váze stoupají vzhůru, dohromady jsou lehčí než vánek. 11 Neslibujte si nic od útisku, nedejte se šálit tím, že něco uchvátíte, k jmění, byť i přibývalo, neupněte srdce. 12 Bůh promluvil jednou, dvojí věc jsem slyšel: Bohu patří moc, 13 i milosrdenství je, Panovníku, tvoje. Ty každému splatíš podle jeho skutků.

Bible, překlad 21. století

1 Pro předního zpěváka Jedutuna. Žalm Davidův. 2 Jen v Bohu má duše odpočívá, od něj přichází má záchrana. 3 Jen on je má skála, moje spása, nepadnu nikdy, on je můj pevný hrad! 4 Jak dlouho budete v útoku pokračovat? To chcete všichni srazit člověka, který je sám jak zídka nahnutá, jak plot, který se rozpadá? 5 Jen na to myslí, jak by ho strhli, jak by ho zbavili jeho cti. Lež mají rádi, ústy dobrořečí, v srdci však srší kletbami! séla 6 Jen v Bohu, duše má, odpočívej, od něj přichází moje naděje. 7 Jen on je má skála, moje spása, nepadnu, on je můj pevný hrad! 8 V Bohu je má spása, moje sláva; má pevná skála, v Bohu je skrýše má. 9 V každý čas na něj, lidé, spoléhejte, před Bohem, naší skrýší, své srdce vylijte! séla 10 Jen pouhé nic jsou přece smrtelníci, lidští tvorové jsou jako přeludy: Budou-li spolu na váhu položeni, lehčí se ukážou než pouhé nic! 11 Nespoléhejte na bezpráví, nedoufejte marně v krádeže, a kdyby vzrůstalo vaše jmění, v srdci mu místo nedejte! 12 Jednou Bůh mluvil, dvakrát jsem to slyšel, že Bohu síla náleží. 13 Tobě náleží také láska, Pane, ty přece každému jeho skutky odplatíš!

Bible Kralická

1 Přednímu z kantorů Jedutunovi, žalm Davidův. 2 Vždy předce k Bohu má se mlčelivě duše má, od něhoť jest spasení mé. 3 Vždyť předce on jest skála má, mé spasení, vysoký hrad můj, nepohnuť se škodlivě. 4 Až dokud zlé obmýšleti budete proti člověku? Všickni vy zahubeni budete, jako zed navážená a stěna nachýlená jste. 5 Však nic méně radí se o to, jak by jej odstrčili, aby nebyl vyvýšen; lež oblibují, ústy svými dobrořečí, ale u vnitřnosti své proklínají. Sélah. 6 Vždy předce měj se k Bohu mlčelivě, duše má, nebo od něho jest očekávání mé. 7 Onť jest zajisté skála má, mé spasení, vysoký hrad můj, nepohnuť se. 8 V Bohu jest spasení mé a sláva má; skála síly mé, doufání mé v Bohu jest. 9 Naději v něm skládejte všelikého času, ó lidé, vylévejte před oblíčejem jeho srdce vaše, Bůh útočiště naše. Sélah. 10 Jistě žeť jsou marnost synové lidští,a synové mocných lživí. Budou-li spolu na váhu vloženi, lehčejší budou nežli marnost. 11 Nedoufejtež v utiskování, ani v loupeži, a nebývejte marní; statku přibývalo-li by, nepřikládejte srdce. 12 Jednou mluvil Bůh, dvakrát jsem to slyšel, že Boží jest moc, [ (Psalms 62:13) A že tvé, Pane, jest milosrdenství, a že ty odplatíš jednomu každému podlé skutků jeho. ]

Slovo na cestu

Kapitola není v tomto překladu dostupná.

New International Version

For the director of music. For Jeduthun. A psalm of David.

1 Truly my soul finds rest in God; my salvation comes from him. 2 Truly he is my rock and my salvation; he is my fortress, I shall never be shaken. 3 How long will you assault me? Would all of you throw me down – this leaning wall, this tottering fence? 4 Surely they intend to topple me from my lofty place; they take delight in lies. With their mouths they bless, but in their hearts they curse.^[1] 5 Yes, my soul, find rest in God; my hope comes from him. 6 Truly he is my rock and my salvation; he is my fortress, I shall not be shaken. 7 My salvation and my honour depend on God^[2]; he is my mighty rock, my refuge. 8 Trust in him at all times, you people; pour out your hearts to him, for God is our refuge. 9 Surely the lowborn are but a breath, the highborn are but a lie. If weighed on a balance, they are nothing; together they are only a breath. 10 Do not trust in extortion or put vain hope in stolen goods; though your riches increase, do not set your heart on them. 11 One thing God has spoken, two things I have heard: ‘Power belongs to you, God, 12 and with you, Lord, is unfailing love’; and, ‘You reward everyone according to what they have done.’