Ámos 9 | Český ekumenický překlad

Český ekumenický překlad

— Marný útěk před Bohem - Páté vidění: Hospodin zbavuje svůj lid všech možností uniknout soudu.

1 Spatřil jsem Panovníka, jak stojí nad oltářem. Řekl: “Udeř do hlavice sloupu, až se zachvějí prahy! Sraz jim to všechno na hlavu, ty poslední vybiji mečem. Nikdo z nich neuteče, neunikne, nevyvázne. 2 I kdyby se prokopali do podsvětí, má ruka je odtud vezme. Kdyby vystoupili na nebesa, strhnu je odtud. 3 Ukryjí-li se na vrcholu Karmelu, vypátrám je a vezmu je odtud. Skryjí-li se před mým zrakem na mořském dně, poručím hadu a vyštípe je odtud. 4 Půjdou-li před svými nepřáteli do zajetí, poručím meči, aby je tam pobil, neboť můj zrak spočinul na nich ke zlému a ne k dobrému.“ 5 Panovník Hospodin zástupů sotva se dotkne země, už se zmítá a všichni její obyvatelé truchlí. Celá se vzedme jako Nil a zase opadne jako egyptská řeka. 6 On buduje stupně svého domu na nebesích, nad zemí zakládá svou klenbu. On povolává mořské vody a vylévá je na tvář země. Jeho jméno je Hospodin. 7 Nejste snad pro mne jako Kúšijci, vy, synové Izraele? je výrok Hospodinův. Nevyvedl jsem Izraele z egyptské země a Pelištejce z Kaftóru a Arama z Kíru? 8 Hle, oči Panovníka Hospodina jsou upřeny na toto hříšné království: Vyhladím je z povrchu země. Dům Jákobův však zcela nevyhladím, je výrok Hospodinův. 9 Neboť hle, přikázal jsem a zatřesu izraelským domem mezi všemi pronárody, jako když se třese řešetem, a žádný kamínek nepropadne na zem. 10 Zemřou mečem všichni hříšníci mého lidu, kteří říkají: „Nás nic nepostihne, nás nepotká nic zlého.“

ZASLÍBENÍ OBNOVY - Bůh si obnoví svou církev po dnech zkoušek a přivede do ní vyvolené ze všech národů.

11 V onen den postavím padající Davidův stánek a jeho trhliny zazdím, opravím, co na něm pobořeno, a zbuduji jej jako za dnů dávných. 12 Podrobí si pozůstatek lidu edómského a všech pronárodů; i budou nazývány mým jménem, je výrok Hospodina, který toto činí. 13 Hle, přicházejí dny, je výrok Hospodinův, kdy půjde oráč hned za žencem a ten, kdo šlape hrozny, hned za rozsévačem. Z hor bude kanout mladé víno a všechny pahorky budou oplývat vláhou. 14 Úděl Izraele, svého lidu, změním, oni znovu vybudují zpustošená města a osídlí je, vysadí vinice a budou z nich pít víno, založí zahrady a budou z nich jíst ovoce. 15 Zasadím je do jejich půdy a již nikdy nebudou vykořeněni ze své země, kterou jsem jim dal, praví Hospodin, tvůj Bůh.

Bible, překlad 21. století

Nikdo neunikne

1 Spatřil jsem Pána, jak stojí nad oltářem a říká: „Udeř ty sloupy do hlavic, ať se zachvějí základy! Strhni je jim všem na hlavy. Ty, kdo přežijí, mečem pobiji! Neuteče ani jeden z nich, neunikne mi ani jediný! 2 I kdyby se zakopali do pekla, má ruka by je odtud vytáhla. Kdyby snad vystoupili do nebe, i odtud strhnu je. 3 Kdyby se ukryli na vršku Karmelu, najdu je a odtud přivedu. Kdyby se mi schovali na mořském dně, přikážu hadu, ať je odtud vyštípe. 4 Kdyby je nepřátelé do zajetí zahnali, přikážu meči, aby je tam vyhubil. Spočinu na nich svým pohledem – avšak ne v dobrém, ale ve zlém! 5 Panovník, Hospodin zástupů, se dotkne země a ta se roztřese, všichni její obyvatelé se dají do pláče. Jako Nil se celá rozlije a zase opadne jako ta řeka v Egyptě. 6 Ten, který si staví v nebi komnaty a svoji klenbu založil na zemi, ten, který přivolává mořské vody a vylévá je na zemi, má jméno Hospodin. 7 Copak nejste, Izraelci, pro mě stejní jako Habešané? praví Hospodin. Copak jsem Izrael nevyvedl z Egypta stejně jako Filištíny z Kaftoru^[1] a Aramejce z Kíru? 8 Hle, oči Panovníka Hospodina utkvěly na tomto hříšném království! Vyhladím dům Jákobův ze země, nevyhladím je však úplně, praví Hospodin. 9 Hle, už dávám rozkazy!^[2] Budu přesívat dům Izraele přes všechny národy, tak jako se přesívá sítem, aby nepropadly žádné kamínky. 10 Stejně tak zahynou mečem v mém lidu všichni hříšníci, kteří říkají: „Nám se nic nestane. Nepotká nás žádné neštěstí!“

Obnovím svůj lid

11 Toho dne obnovím zbořený stan Davidův. Opravím jeho trhliny a jeho trosky obnovím – vztyčím jej jako za dávných dnů. 12 Tehdy jim připadne zbytek Edomu i všechny národy mé jméno nesoucí, praví Hospodin, který to způsobí. 13 Hle, přicházejí dny, praví Hospodin, kdy žence dožene oráč a toho, kdo šlape hrozny, rozsévač. Hory budou tehdy vínem oplývat a všechny kopce přímo přetékat.^[3] 14 Svůj lid Izrael přivedu zpět ze zajetí. Vystavějí města, jež museli opustit, a budou v nich znovu žít. Budou sázet vinice a jejich víno pít, zakládat zahrady a ovoce z nich jíst.^[4] 15 Zasadím je v jejich zemi, kterou jsem dal jim, a z té země nebudou už nikdy vyrváni, praví Hospodin, tvůj Bůh.

Bible Kralická

1 Viděl jsem Pána, an se postavil na oltáři a řekl: Udeř v makovici, až se zatřesou ty veřeje, a rozetni je všecky od vrchu jejich, ostatek pak mečem zmorduji. Neutečeť žádný z nich, aniž kdo z nich bude, ješto by toho znikl. 2 Byť se pak do země zakopali, i odtud by je ruka má vzala; pakli by vstoupili do nebe, i odtud bych je strhl. 3 A jestliže by se schovali na vrchu Karmele, vyhledám a vezmu je odtud; pakli by se skryli před očima mýma na dně moře, přikáži hadu, aby je i odtud vyhryzl. 4 Pakliť by šli v zajetí před nepřátely svými, i tam přikáži meči, aby je zmordoval; obrátím zajisté oko své proti nim k zlému, a ne k dobrému. 5 Nebo Panovník Hospodin zástupů když se jen dotkne země, rozplývá se, a kvílí všickni přebývající na ní, a vystupuje všecka jako potok, a zatopena bývá jako potokem Egyptským, 6 Kterýž vzdělal na nebesích paláce své, a zástup svůj na zemi sšikoval, kterýž může zavolati vody mořské, a vyliti ji na svrchek země, jehož jméno jest Hospodin. 7 Zdaliž nejste podobni synům Mouřenínů přede mnou, ó synové Izraelovi? dí Hospodin. Zdaliž jsem Izraele nevyvedl z země Egyptské, tak jako Filistinské z Kaftor, a Syrské z Kir? 8 Aj, oči Panovníka Hospodina proti království tomuto hřešícímu, abych je vyhladil se svrchku země, a však nevyhladím docela domu Jákobova, dí Hospodin. 9 Nebo aj, já přikázal jsem, a budu zmítati domem Izraelským mezi všemi národy, tak jako zmítáno bývá na říčici, tak že ani kameníčko nepropadne na zem. 10 Mečem zbiti budou všickni hříšníci z lidu mého, kteříž říkají: Nepřiblížíť se, aniž potká nás to zlé. 11 V ten den zdvihnu stánek Davidův, kterýž klesá, a zahradím mezery jeho, a zbořeniny jeho opravím, a vzdělám jej jako za dnů starodávních, 12 Aby dědili s ostatky Idumejských a se všechněmi národy, nad kterýmiž jest vzýváno jméno mé, dí Hospodin, kterýž to učiní. 13 Aj, dnové jdou, dí Hospodin, že postihati bude oráč žence, a ten, kdož tlačí hrozny, rozsevače, hory pak dštíti budou mstem, a všickni pahrbkové oplývati. 14 Přivedu také zase zajatý lid svůj Izraelský, a vystavějí města zpuštěná, aby v nich bydlili; a budou štěpovati vinice, a píti víno jejich, nadělají i zahrad, a jísti budou ovoce jejich. 15 A tak je štípím v zemi jejich, že nebudou vykořeněni více z země své, kterouž jsem dal jim, praví Hospodin Bůh tvůj.

New International Version

Israel to be destroyed

1 I saw the Lord standing by the altar, and he said: ‘Strike the tops of the pillars so that the thresholds shake. Bring them down on the heads of all the people; those who are left I will kill with the sword. Not one will get away, none will escape. 2 Though they dig down to the depths below, from there my hand will take them. Though they climb up to the heavens above, from there I will bring them down. 3 Though they hide themselves on the top of Carmel, there I will hunt them down and seize them. Though they hide from my eyes at the bottom of the sea, there I will command the serpent to bite them. 4 Though they are driven into exile by their enemies, there I will command the sword to slay them. ‘I will keep my eye on them for harm and not for good.’ 5 The Lord, the Lord Almighty – he touches the earth and it melts, and all who live in it mourn; the whole land rises like the Nile, then sinks like the river of Egypt; 6 he builds his lofty palace^[1] in the heavens and sets its foundation^[2] on the earth; he calls for the waters of the sea and pours them out over the face of the land – the Lord is his name. 7 ‘Are not you Israelites the same to me as the Cushites^[3]?’ declares the Lord. ‘Did I not bring Israel up from Egypt, the Philistines from Caphtor^[4] and the Arameans from Kir? 8 ‘Surely the eyes of the Sovereign Lord are on the sinful kingdom. I will destroy it from the face of the earth. Yet I will not totally destroy the descendants of Jacob,’ declares the Lord. 9 ‘For I will give the command, and I will shake the people of Israel among all the nations as grain is shaken in a sieve, and not a pebble will reach the ground. 10 All the sinners among my people will die by the sword, all those who say, “Disaster will not overtake or meet us.”

Israel’s restoration

11 ‘In that day ‘I will restore David’s fallen shelter – I will repair its broken walls and restore its ruins – and will rebuild it as it used to be, 12 so that they may possess the remnant of Edom and all the nations that bear my name,^[5]’ declares the Lord, who will do these things. 13 ‘The days are coming,’ declares the Lord, ‘when the reaper will be overtaken by the ploughman and the planter by the one treading grapes. New wine will drip from the mountains and flow from all the hills, 14 and I will bring my people Israel back from exile.^[6] ‘They will rebuild the ruined cities and live in them. They will plant vineyards and drink their wine; they will make gardens and eat their fruit. 15 I will plant Israel in their own land, never again to be uprooted from the land I have given them,’ says the Lord your God.