Sofonjáš 1

Český ekumenický překlad

1  Slovo Hospodinovo, které se stalo k Sofonjášovi, synu Kúšiho, syna Gedaljáše, syna Amarjáše, syna Chizkijášova, za dnů judského krále Jóšijáše, syna Amónova: 2  Sklidím z povrchu země úplně všechno, je výrok Hospodinův. 3  Sklidím lidi i dobytek, sklidím nebeské ptactvo i mořské ryby, pohoršení spolu se svévolníky. Vyhladím člověka z povrchu země, je výrok Hospodinův. 4  Napřáhnu svou ruku na Judu, na všechny obyvatele Jeruzaléma, vyhladím z tohoto místa, co zůstalo z Baala, i jméno žreců a kněží, 5  rovněž ty, kdo se na střechách klanějí zástupu nebeskému, ty, kdo se klanějí hned Hospodinu a jím se zapřísahají, a hned zase přísahají při svém Melekovi, 6  ty, kdo odpadli od Hospodina, kdo Hospodina nehledají a nedotazují se ho. 7  Ztiš se před Panovníkem Hospodinem, vždyť den Hospodinův je blízko! Hospodin připravil oběť, jako svaté oddělil ty, které pozval. 8  Stane se v den Hospodinova obětního hodu: Ztrestám velmože i královské syny, všechny ty, kdo si oblékají cizokrajný šat; 9  onoho dne ztrestám každého, kdo přeskakuje práh, ty, kdo naplňují dům svého Pána násilím a lstí. 10  V onen den, je výrok Hospodinův, se ozve úpění od Rybné brány a kvílení z druhé strany, veliký třeskot od pahorků. 11  Kvílejte, obyvatelé kotliny, všechen lid kramářů zajde. Budou vyhlazeni všichni, kdo odvažují stříbro. 12  V té době prohledám Jeruzalém se svítilnami, ztrestám muže, kteří jsou jako zkyslé víno nad svým kalem, kteří si v srdci říkají: „Hospodin neudělá nic dobrého ani zlého.“ 13  V plen bude vydán jejich blahobyt a jejich domovy ve zpustošení; vystaví domy, a nebudou v nich bydlet, vysázejí vinice, a vína z nich neokusí. 14  Veliký den Hospodinův je blízko, je blízký a převelice rychlý. Slyš, Hospodinův den je tady! Zoufale volá bohatýr do boje. 15  Onen den bude dnem prchlivosti, dnem soužení a tísně, dnem ničení a zkázy, dnem tmy a temnot, dnem oblaku a mrákoty, 16  dnem polnice a válečného ryku nad opevněnými městy, nad vyvýšenými cimbuřími. 17  Sešlu na lidi soužení a budou tápat jako slepci, neboť zhřešili proti Hospodinu; jejich krev bude odklizena jako prach, jejich vnitřnosti jako mrva. 18  Jejich stříbro ani zlato je nedokáže v den Hospodinovy prchlivosti vysvobodit; ohněm jeho rozhorlení bude pozřena celá země. Ano, učiní náhlý konec všem obyvatelům země! 

Sofonjáš 1

Bible, překlad 21. století

1 Slovo Hospodinovo, které dostal Sofoniáš, syn Kušiho, syna Gedaliášova, syna Amariášova, syna Ezechiášova, za vlády judského krále Jošiáše, syna Amonova.[1]2 „Smetu z povrchu země dočista všechno, praví Hospodin.3 Smetu lidi i dobytek, smetu nebeské ptáky i mořské ryby – všechna pohoršení spolu s ničemy! Vyhladím z povrchu země samo lidstvo, praví Hospodin.4 Vztáhnu ruku i na Judu a na všechny obyvatele Jeruzaléma. Na tomto místě vyhladím zbytky uctívání Baala, každou připomínku na kněží, kteří obětovali modlám –5 ty, kdo se na střechách klanějí nebeskému zástupu;[2] ty, kdo se klanějí a přísahají Hospodinu, zároveň však i tomu jejich Molochu;[3]6 ty, kdo se od Hospodina odvracejí, kdo Hospodina nehledají a kdo se po něm neptají.“7 Zmlkněte před Panovníkem Hospodinem, neboť je blízko Hospodinův den! Hospodin oběť připravil a pozvané už posvětil.8 „V den té Hospodinovy oběti zúčtuji s knížaty a princi i se všemi, kdo se oblékají rouchy z ciziny.9 V ten den zúčtuji s každým, kdo přeskakuje práh[4] a kdo plní chrám svého Pána násilím a lstí.10 V ten den, praví Hospodin, zazní od Rybné brány křik, od Nového města kvílení a hlučný třeskot od Výšin.11 Kvílejte vy, kdo bydlíte v Kotlině! Celý dav kramářů bude zahuben, vyhlazeni budou všichni, kdo počítají peníze!12 V ten čas prohledám Jeruzalém s lucernami a zúčtuji s těmi, kdo si hoví jak víno v sedlině, s těmi, kdo si v duchu říkají: ‚Hospodin nic nespraví ani nezkazí.‘13 Jejich bohatství se stane kořistí, jejich domy budou zbořeny. Stavějí si domy, už je však nezabydlí, sázejí vinohrady, neokusí však víno z nich.“14 Blízko je ten veliký Hospodinův den, blízko je a rychle blíží se! Slyš! To je Hospodinův den, hrdina zoufale volá do boje!15 Ten den bude den zuření, den úzkosti a sevření, den zkázy a pohromy, den chmury a temnoty, den mračna a setmění,16 den troubení na roh beraní proti městům s hradbami a s vysokými baštami.17 „Tehdy sevřu lidi úzkostí, aby jak slepci tápali, protože proti Hospodinu hřešili. Krev se z nich vyřine jako hlína a vnitřnosti jak lejna!“18 Jejich stříbro a zlato je nezachrání v den Hospodinova zuření,[5] až plamen jeho horlení pohltí celou zemi. Ano, skoncuje, a to rychle, se všemi obyvateli země!

Sofonjáš 1

Bible Kralická

1 Slovo Hospodinovo, kteréž se stalo k Sofoniášovi synu Chusi, syna Godoliášova, syna Amariášova, syna Ezechiášova, za dnů Joziáše syna Amonova, krále Judského.2 Zajisté že sklidím všecko se svrchku té země, praví Hospodin.3 Sklidím lidi i hovada, sklidím ptactvo nebeské i ryby mořské, i pohoršení s bezbožnými; vypléním, pravím, lidi se svrchku této země, praví Hospodin.4 Nebo vztáhna ruku svou na Judu a na všecky obyvatele Jeruzalémské, zahladím z místa tohoto ostatek Bále, i kněží jeho s jich pomocníky,5 I ty, kteříž se klanějí na střechách vojsku nebeskému, i ty, kteříž klanějíce se, přisahají skrze Hospodina, i ty, kteříž přisahají skrze Melecha svého.6 I ty, kteříž zpět odcházejí, aby nenásledovali Hospodina, a kteříž nehledají Hospodina, aniž se ho dotazují.7 Umlkni před oblíčejem Panovníka Hospodina, nebo blízký jest den Hospodinův; přistrojil zajisté Hospodin obět, povolal pozvaných svých.8 I stane se v den oběti Hospodinovy, že navštívím knížata a syny královy i všecky, kteříž se obláčejí v roucho cizozemců.9 Navštívím v ten den i každého, kterýž vskakuje na prah, kteříž naplňují dům pánů svých nátiskem a lstí.10 I stane se v ten den, praví Hospodin, hlas křiku od brány rybné, a kvílení od druhé strany a třeskot veliký od pahrbků.11 Kvělte vy, kteříž bydlíte u vnitřku; nebo vyhlazen bude všecken obor kupců, vypléněni budou všickni snášející stříbro.12 I stane se v ten čas, že přehledávati budu Jeruzalém s lucernami, a navštívím muže, kteříž ulnuli v kvasnicích svých, kteříž říkají v srdci svém: Nečiniť dobře Hospodin, aniž zle činí.13 Nebo přijde statek jejich na rozchvátání, a domové jejich na zpuštění. Stavějí zajisté domy, ale nebudou v nich bydliti; a štěpují vinice, ale nebudou píti vína z nich.14 Blízký jest den Hospodinův veliký, blízký jest a rychlý velmi zvuk dne Hospodinova, tuť hořce křičeti bude udatný.15 Den rozhněvání bude ten den, den úzkosti a trápení, den zpuštění a to hrozného, den temnosti a mračna, den oblaku a mrákoty,16 Den trouby a troubení proti městům hrazeným, a proti úhlům vysokým,17 V němž úzkostmi sevru lidi, aby chodili jako slepí, nebo proti Hospodinu zhřešili. I vylita bude krev jejich jako prach, a těla jejich jako lejna.18 Ani stříbro jejich, ani zlato jejich nebude jich moci vytrhnouti v den rozhněvání Hospodinova; nebo ohněm horlivosti jeho sehlcena bude tato všecka země, proto že konec jistě rychlý učiní všechněm obyvatelům země.

Sofonjáš 1

Slovo na cestu

Kapitola není v tomto překladu dostupná.

Sofonjáš 1

New International Version

1 The word of the Lord that came to Zephaniah son of Cushi, the son of Gedaliah, the son of Amariah, the son of Hezekiah, during the reign of Josiah son of Amon king of Judah:2 ‘I will sweep away everything from the face of the earth,’ declares the Lord.3 ‘I will sweep away both man and beast; I will sweep away the birds in the sky and the fish in the sea – and the idols that cause the wicked to stumble.’[1] ‘When I destroy all mankind on the face of the earth,’ declares the Lord,4 ‘I will stretch out my hand against Judah and against all who live in Jerusalem. I will destroy every remnant of Baal worship in this place, the very names of the idolatrous priests –5 those who bow down on the roofs to worship the starry host, those who bow down and swear by the Lord and who also swear by Molek,[2]6 those who turn back from following the Lord and neither seek the Lord nor enquire of him.’7 Be silent before the Sovereign Lord, for the day of the Lord is near. The Lord has prepared a sacrifice; he has consecrated those he has invited.8 ‘On the day of the Lord’s sacrifice I will punish the officials and the king’s sons and all those clad in foreign clothes.9 On that day I will punish all who avoid stepping on the threshold,[3] who fill the temple of their gods with violence and deceit. (1S 5,5)10 ‘On that day,’ declares the Lord, ‘a cry will go up from the Fish Gate, wailing from the New Quarter, and a loud crash from the hills.11 Wail, you who live in the market district[4]; all your merchants will be wiped out, all who trade with[5] silver will be destroyed.12 At that time I will search Jerusalem with lamps and punish those who are complacent, who are like wine left on its dregs, who think, “The Lord will do nothing, either good or bad.”13 Their wealth will be plundered, their houses demolished. Though they build houses, they will not live in them; though they plant vineyards, they will not drink the wine.’14 The great day of the Lord is near – near and coming quickly. The cry on the day of the Lord is bitter; the Mighty Warrior shouts his battle cry.15 That day will be a day of wrath – a day of distress and anguish, a day of trouble and ruin, a day of darkness and gloom, a day of clouds and blackness –16 a day of trumpet and battle cry against the fortified cities and against the corner towers.17 ‘I will bring such distress on all people that they will grope about like those who are blind, because they have sinned against the Lord. Their blood will be poured out like dust and their entrails like dung.18 Neither their silver nor their gold will be able to save them on the day of the Lord’s wrath.’ In the fire of his jealousy the whole earth will be consumed, for he will make a sudden end of all who live on the earth.