Přihlaste se zdarma

Marek 1

Český ekumenický překlad

1  Počátek evangelia Ježíše Krista, Syna Božího.  



2  Je psáno u proroka Izaiáše: ‚Hle, já posílám posla před tvou tváří, aby ti připravil cestu.  3  Hlas volajícího na poušti: Připravte cestu Páně, vyrovnejte mu stezky!‘  4  To se stalo, když Jan Křtitel vystoupil na poušti a kázal: „Čiňte pokání a dejte se pokřtít na odpuštění hříchů.“ 5  Celá judská krajina i všichni z Jeruzaléma vycházeli k němu, vyznávali své hříchy a dávali se od něho křtít v řece Jordánu. 6  Jan byl oděn velbloudí srstí, měl kožený pás kolem boků a jedl kobylky a med divokých včel. 7  A kázal: „Za mnou přichází někdo silnější, než jsem já; nejsem hoden, abych se sklonil a rozvázal řemínek jeho obuvi. 8  Já jsem vás křtil vodou, on vás bude křtít Duchem svatým.“  



9  V těch dnech přišel Ježíš z Nazareta v Galileji a byl v Jordánu od Jana pokřtěn. 10  Vtom, jak vystupoval z vody, uviděl nebesa rozevřená a Ducha, který jako holubice sestupuje na něj. 11  A z nebe se ozval hlas: „Ty jsi můj milovaný Syn, tebe jsem si vyvolil.“  



12  A hned ho Duch vyvedl na poušť. 13  Byl na poušti čtyřicet dní a satan ho pokoušel; byl mezi dravou zvěří a andělé ho obsluhovali.  



14  Když byl Jan uvězněn, přišel Ježíš do Galileje a kázal Boží evangelium: 15  „Naplnil se čas a přiblížilo se království Boží. Čiňte pokání a věřte evangeliu.“  



16  Když šel podél Galilejského moře, uviděl Šimona a jeho bratra Ondřeje, jak vrhají síť do moře; byli totiž rybáři. 17  Ježíš jim řekl: „Pojďte za mnou a učiním z vás rybáře lidí.“ 18  Ihned opustili sítě a šli za ním. 19  O něco dále uviděl Jakuba Zebedeova a jeho bratra Jana; ti byli na lodi a spravovali sítě. 20  Hned je povolal. A zanechali na lodi svého otce Zebedea s pomocníky a šli za ním.  



21  Když přišli do Kafarnaum, hned v sobotu šel do synagógy a učil. 22  I žasli nad jeho učením, neboť je učil jako ten, kdo má moc, a ne jako zákoníci. 23  V jejich synagóze byl právě člověk, posedlý nečistým duchem. Ten vykřikl: 24  „Co je ti do nás, Ježíši Nazaretský? Přišel jsi nás zahubit? Vím, kdo jsi. Jsi Svatý Boží.“ 25  Ale Ježíš mu pohrozil: „Umlkni a vyjdi z něho!“ 26  Nečistý duch jím zalomcoval a s velikým křikem z něho vyšel. 27  Všichni užasli a jeden druhého se ptali: „Co to je? Nové učení plné moci – i nečistým duchům přikáže, a poslechnou ho.“ 28  A pověst o něm se rychle roznesla všude po celé galilejské krajině.  



29  Když vyšel ze synagógy, vstoupil s Jakubem a Janem do domu Šimonova a Ondřejova. 30  Šimonova tchyně ležela v horečce. Hned mu o ní pověděli. 31  Přistoupil, vzal ji za ruku a pozvedl ji. Horečka ji opustila a ona je obsluhovala. 32  Když nastal večer a slunce zapadalo, přinášeli k němu všechny nemocné a posedlé. 33  Celé město se shromáždilo u dveří. 34  I uzdravil mnoho nemocných rozličnými neduhy a mnoho zlých duchů vyhnal. A nedovoloval zlým duchům mluvit, protože věděli, kdo je.  35  Časně ráno, ještě za tmy, vstal a vyšel z domu; odešel na pusté místo a tam se modlil. 36  Šimon a jeho druhové se pustili za ním. 37  Když ho nalezli, řekli mu: „Všichni tě hledají.“ 38  Řekne jim: „Pojďte jinam do okolních městeček, abych i tam kázal, neboť proto jsem vyšel.“ 39  A tak šel, kázal v jejich synagógách po celé Galileji a vyháněl zlé duchy.  



40  Přijde k němu malomocný a na kolenou ho prosí: „Chceš-li, můžeš mě očistit.“ 41  Ježíš se slitoval, vztáhl ruku, dotkl se ho a řekl: „Chci, buď čist.“ 42  A hned se jeho malomocenství ztratilo a byl očištěn. 43  Ježíš mu pohrozil, poslal jej ihned pryč 44  a nařídil mu: „Ne abys někomu něco říkal! Ale jdi, ukaž se knězi a obětuj za své očištění, co Mojžíš přikázal – jim na svědectví.“ 45  On však odešel a mnoho o tom vyprávěl a rozhlašoval, takže Ježíš už nemohl veřejně vejít do města, ale zůstával venku na opuštěných místech. A chodili k němu odevšad.  

Marek 1

Bible, překlad 21. století



1 Počátek evangelia o Ježíši Kristu,[1] Božím Synu.[2] 2 Jak je psáno u proroka Izaiáše: „Hle, posílám před tebou svého posla, aby připravil tvou cestu.“[3] 3 „Hlas volajícího na poušti: Připravte cestu pro Pána! Vyrovnejte jeho stezky!“[4] 4 Tak přišel Jan, křtil na poušti a kázal křest pokání na odpuštění hříchů. 5 Vycházela k němu celá judská země i všichni Jeruzalémští, vyznávali své hříchy a on je křtil v řece Jordán. 6 Jan byl oblečen velbloudí srstí a koženým pásem kolem boků, jedl kobylky a lesní med. 7 Kázal: „Po mně přichází někdo silnější než já! Nejsem hoden ani sehnout se a rozvázat mu řemínek sandálu. 8 Já jsem vás křtil vodou, ale on vás bude křtít Duchem svatým.“ 9 V těch dnech přišel Ježíš z galilejského Nazaretu a dal se od Jana pokřtít v Jordánu. 10 Když vystupoval z vody, ihned uviděl protržená nebesa a Ducha sestupujícího na něj jako holubice. 11 Z nebe zazněl hlas: „Ty jsi můj milovaný Syn, kterého jsem si oblíbil.“[5] 



12 Duch ho pak ihned vypudil na poušť. 13 Byl na poušti čtyřicet dní a pokoušel ho satan. Byl tam s divokou zvěří a sloužili mu andělé. 14 Poté, co byl Jan uvězněn, Ježíš přišel do Galileje a kázal Boží evangelium: 15 „Čas se naplnil – Boží království je blízko. Čiňte pokání a věřte evangeliu!“ 16 Když se pak procházel podél Galilejského jezera, uviděl Šimona a jeho bratra Ondřeje, jak házejí síť do vody (byli to totiž rybáři). 17 Ježíš jim řekl: „Pojďte za mnou a udělám z vás rybáře lidí!“ 18 Ihned opustili sítě a šli za ním. 19 Poodešel dál a uviděl Jakuba Zebedeova a jeho bratra Jana, jak na lodi spravují sítě. 20 Ihned je zavolal a oni nechali svého otce Zebedea na lodi s nádeníky a odešli za ním. 



21 Když potom přišli do Kafarnaum, vešel hned v sobotu do synagogy a učil. 22 Nad jeho učením tam jen žasli, protože je učil jako ten, kdo má zmocnění, a ne jako znalci Písma. 23 V jejich synagoze byl právě člověk posedlý nečistým duchem. Vykřikl: 24 „Ach, co je ti do nás, Ježíši Nazaretský? Přišel jsi nás zničit? Vím, kdo jsi – ten Svatý Boží!“ 25 „Zmlkni,“ okřikl ho Ježíš, „a vyjdi z něj!“ 26 Nečistý duch tím mužem zalomcoval, hlasitě vykřikl a vyšel z něj. 27 Všichni byli tak ohromeni, že se začali ptát jeden druhého: „Co to má znamenat? Co je to za nové učení? Rozkazuje mocně i nečistým duchům a poslouchají ho!“ 28 A zpráva o něm se ihned roznesla po celém galilejském kraji. 29 Když odešli ze synagogy, hned šli s Jakubem a Janem domů k Šimonovi a Ondřejovi. 30 Šimonova tchyně tam ležela v horečce, a tak mu o ní hned řekli. 31 Přistoupil, vzal ji za ruku a zvedl ji. Horečka ji opustila a ona je začala obsluhovat. 32 Večer po západu slunce k němu přinesli všechny nemocné a posedlé. 33 Celé město se seběhlo ke dveřím 34 a on uzdravil množství lidí trápených různými neduhy a vyhnal množství démonů. Démonům nedovoloval mluvit, protože ho znali. 



35 Ráno vstal dlouho před rozedněním a šel ven. Odešel na opuštěné místo a tam se modlil. 36 Šimon a ostatní se ale pustili za ním. 37 Když ho našli, řekli mu: „Všichni tě hledají!“ 38 On jim odpověděl: „Pojďme dál, do okolních městeček, abych kázal i tam. Vždyť proto jsem přišel.“ 39 Kázal tedy v jejich synagogách po celé Galileji a vymítal démony. 40 Přišel k němu jeden malomocný a na kolenou ho prosil: „Kdybys jen chtěl, můžeš mě očistit!“ 41 Naplněn soucitem,[6] Ježíš vztáhl ruku a dotkl se ho se slovy: „Já to chci. Buď čistý!“ 42 Malomocenství ho hned opustilo a byl čistý. 43 Ježíš ho pak ihned poslal pryč s přísným varováním: 44 „Dej pozor, abys nikomu nic neříkal. Jdi se ale ukázat knězi a obětuj za své očištění dar, který přikázal Mojžíš,[7] na svědectví pro ně.“ 45 On ale šel a začal hodně mluvit a rozhlašovat tu věc tak, že Ježíš už nemohl veřejně vejít do města, ale zůstával venku na opuštěných místech. A lidé se k němu scházeli odevšad. 

© 2009, 2015, 2017, 2020 Biblion, z.s.
Version 2020.2.28

Marek 1

Bible Kralická

1 Počátek evangelium Ježíše Krista, Syna Božího; 2 Jakož psáno jest v Prorocích: Aj, já posílám anděla svého před tváří tvou, kterýž připraví cestu tvou před tebou. 3 Hlas volajícího na poušti: Připravujte cestu Páně, přímé čiňte stezky jeho. 4 Křtil Jan na poušti a kázal křest pokání na odpuštění hříchů. 5 I vycházeli k němu ze vší krajiny Židovské i Jeruzalémští, a křtili se od něho všickni v Jordáně řece, vyznávajíce hříchy své. 6 Byl pak Jan odín srstmi velbloudovými, a pás kožený na bedrách jeho, a jídal kobylky a med lesní. 7 A kázal, řka: Za mnou jde silnější mne, kteréhožto nejsem hoden, sehna se, rozvázati řeménka u obuvi jeho. 8 Já zajisté křtil jsem vás vodou, ale onť vás křtíti bude Duchem svatým. 9 I stalo se v těch dnech, přišel Ježíš z Nazarétu Galilejského, a pokřtěn jest v Jordáně od Jana. 10 A hned vystoupě z vody, uzřel nebesa otevřená a Ducha jakožto holubici, sstupujícího na něj. 11 A hlas stal se s nebe: Ty jsi ten můj milý Syn, v němž mi se dobře zalíbilo. 12 A ihned ho Duch vypudil na poušť. 13 I byl tam na poušti čtyřidceti dnů, a pokoušín byl od satana; a byl s zvěří, a andělé přisluhovali jemu. 14 Když pak byl vsazen Jan do žaláře, přišel Ježíš do Galilee, zvěstuje evangelium království Božího, 15 Pravě: Že se naplnil čas, a přiblížilo se království Boží. Čiňte pokání, a věřte evangelium. 16 A chodě podle moře Galilejského, uzřel Šimona a Ondřeje bratra jeho, ani pouštějí síti do moře, nebo rybáři byli. 17 I řekl jim Ježíš: Pojďte za mnou, a učiním vás rybáře lidí. 18 A oni hned opustivše síti své, šli za ním. 19 A pošed odtud maličko, uzřel Jakuba Zebedeova, a Jana bratra jeho, kteříž také byli na lodí tvrdíce síti své; 20 A hned povolal jich. A oni opustivše otce svého Zebedea na lodí s pacholky, šli za ním. 21 I vešli do Kafarnaum. A hned v sobotu šel Ježíš do školy, a učil. 22 I divili se náramně učení jeho; nebo učil je, jako moc maje, a ne jako zákoníci. 23 I byl v škole jejich člověk, posedlý duchem nečistým. I zvolal, 24 Řka: Ale což jest tobě do nás, Ježíši Nazaretský? Přišel jsi zatratiti nás; znám tě, kdo jsi, a vím, že jsi ten svatý Boží. 25 I přimluvil mu Ježíš, řka: Umlkniž a vyjdi z něho. 26 I polomcovav jím duch nečistý a křiče hlasem velikým, vyšel z něho. 27 I lekli se všickni, takže se tázali mezi sebou, řkouce: I co jest toto? Jakéž jest toto nové učení, že tento mocně duchům nečistým rozkazuje, a poslouchají ho? 28 I roznesla se pověst o něm hned po vší krajině Galilejské. 29 A hned vyšedše ze školy, přišli do domu Šimonova a Ondřejova s Jakubem a s Janem. 30 Šimonova pak svegruše ležela, majíc zimnici. A hned jemu pověděli o ní. 31 A přistoupiv, pozdvihl jí, ujav ji za ruku její, a hned přestala jí zimnice. I posluhovala jim. 32 Večer pak již při západu slunce, nosili k němu všecky nemocné i ďábelníky. 33 A bylo se všecko město sběhlo ke dveřům. 34 I uzdravoval mnohé ztrápené rozličnými neduhy, a ďábelství mnohá vymítal, a nedopustil mluviti ďáblům; nebo znali ho. 35 A přede dnem velmi ráno vstav Ježíš, vyšel, a šel na pusté místo, a tam se modlil. 36 I šel za ním Šimon i ti, kteříž s ním byli. 37 A když jej nalezli, řekli jemu: Všickni tě hledají. 38 I dí jim: Pojďmež do okolních městeček, abych i tam kázal. Nebo na to jsem přišel. 39 I kázal v školách jejich ve vší Galileji, a ďábelství vymítal. 40 Tedy přišel k němu malomocný, prose ho, a klekna před ním, řekl jemu: Pane, chceš-li, můžeš mne očistiti. 41 Ježíš pak slitovav se, vztáhl ruku, dotekl se ho a řekl jemu: Chci, buď čist. 42 A když to řekl, hned odstoupilo od něho malomocenství, a očištěn jest. 43 I pohroziv mu, hned ho odbyl, 44 A řekl mu: Viziž, abys nižádnému nic nepravil. Ale jdi, ukaž se knězi, a obětuj za očištění své to, což přikázal Mojžíš, na svědectví jim. 45 On pak vyšed, počal vypravovati mnoho a ohlašovati tu věc, takže již nemohl Ježíš do města zjevně vjíti, ale vně na místech pustých byl. I scházeli se k němu odevšad. 

Public Domain

Marek 1

Slovo na cestu



1 Zde začíná radostná zpráva o podivuhodném životě Ježíše Krista, Božího Syna. 2 Již prostřednictvím dávného proroka Izajáše Bůh promluvil tak, jako by mluvil přímo ke svému Synovi: „Pošlu před tebou zvláštního posla, který připraví svět na tvůj příchod. 3 V době duchovně pusté bude volat: ‚Přichází k vám Bůh! Napravte svůj život, odložte všechno, co mu stojí v cestě!‘ “ 4 Tím poslem byl Jan Křtitel. Žil na poušti a vybízel lidi, aby od něho přijali křest a dali tak najevo, že se veřejně přiznávají ke svým proviněním, že jich litují a touží, aby jim Bůh odpustil. 5 Lidé z Jeruzaléma a z celého Judska přicházeli, aby mu naslouchali, a když vyznali své viny, Jan je pokřtil v řece Jordánu. 6 Jan nosil oděv z velbloudí srsti přepásaný pásem a živil se kobylkami a medem divokých včel. 7 Ve svých kázáních stále zdůraz-ňoval: „Záhy po mně přijde někdo daleko mocnější, než jsem já; bude tak vznešený, že nejsem hoden ani jako otrok rozvázat řemínek jeho obuvi. 8 Já jsem vás křtil vodou, ale on vás bude křtít Duchem svatým.“ 



9 Jednoho dne přišel Ježíš z galilejského Nazaretu k Janovi a dal se od něho v Jordánu pokřtít. 10 Ve chvíli, kdy vystupoval z vody na břeh, viděl, jak se obloha rozevřela a na jeho hlavu se snesl Boží Duch v podobě holubice. 11 Současně z nebe promluvil hlas: „Ty jsi můj milovaný Syn, z tebe mám radost.“ 



12 Hned nato Boží Duch vnukl Ježíšovi, aby odešel na poušť do samoty. 13 Šel tedy a čtyřicet dní tam strávil sám mezi divokou zvěří, vystaven satanovu pokoušení; potom přišli andělé a pečovali o něho. 



14 Později, když král Herodes uvěznil Jana Křtitele, vydal se Ježíš do Galileje a hlásal tam radostné poselství od Boha: 15 „Konečně přišel čas a přiblížilo se Boží království. Přestaňte myslet jen na pozemské věci, změňte svůj život a uvěřte tomu, co vám Bůh vzkazuje!“ 



16 Jednoho dne šel Ježíš po břehu Galilejského jezera a uviděl Šimona a jeho bratra Ondřeje, jak vrhají do vody síť; byli totiž rybáři. 17 Ježíš na ně zavolal: „Pojďte za mnou! Udělám z vás jiné rybáře, budete lovit lidi!“ 18 Ti dva všeho nechali a šli s ním. 19 O něco dále pak spatřil jiné dva rybáře – Jakuba a Jana Zebedeovy. Seděli v lodi a opravovali potrhané sítě. 20 I ty Ježíš vyzval. Oba bratři se okamžitě zvedli, opustili svého otce a najaté pomocníky a vykročili za Ježíšem. 



21 Tak přišli společně do města jménem Kafarnaum; v sobotu navštívili tamější synagogu, ve které se židé scházeli ke společným modlitbám, ke čtení i výkladu Písma. Ježíš tam začal kázat a 22 posluchači žasli, protože mluvil s nezvyklou přesvědčivostí. Bylo to úplně něco jiného, než co dosud slýchali od učitelů zákona. 23 Byl tam také jeden muž posedlý démonem a ten začal vykřikovat: 24 „Co je ti po nás, Ježíši Nazaretský? Chceš nás snad zničit? Vím dobře, že jsi svatý Boží Syn!“ 25 Ježíš ho rázně okřikl: „Už ani slovo! Vyjdi z něho ven!“ 26 Posedlý se ještě chvíli zmítal a křičel, než ho démon opustil. 27 Lidé byli ohromeni a začali se dohadovat: „Co to je? Nové učení? Odkud bere takovou moc? Vždyť i zlým duchům poroučí a oni ho poslouchají!“ 28 A zpráva o tom, co Ježíš učinil, se rychle roznesla po celém kraji. 



29 Když pak Ježíš opustil synagogu, vydal se s Jakubem a Janem do Šimonova a Ondřejova domu. 30 Šimonova tchyně právě ležela v horečkách na lůžku, tak o tom pověděli Ježíšovi. 31 Ten k ní přistoupil, vzal ji za ruku a pomohl jí, aby si sedla. Horečka hned přestala, žena vstala a začala se starat o hosty. 32-33 Jakmile slunce zmizelo za obzorem (a skončil sobotní klid), sešli se lidé z celého města u Šimonova domu. Přivedli s sebou nemocné a posedlé. 34 Toho večera uzdravil Ježíš mnoho lidí a z velkého množství posedlých vyhnal démony. Těm však nedovolil mluvit, protože věděli, že je Mesiáš – svatý Boží Syn. 



35 Příští ráno vstal Ježíš ještě před svítáním a odešel na osamělé místo, kde se mohl v klidu modlit. 36 O něco později jej Šimon se svými druhy začali hledat. 37 Když ho našli, řekli mu: „Každý se ptá jenom po tobě!“ 38 Ježíš jim však pověděl: „Musím jít také do jiných měst, abych i tam oznámil své poselství. Vždyť proto jsem přišel.“ 39 A tak procházel celou galilejskou zemí, kázal v synagogách a mnohé vysvobozoval z moci démonů. 



40 Jednou za ním přišel člověk postižený malomocenstvím a na kolenou ho prosil: „Pane, vím, že mne můžeš uzdravit, když budeš chtít.“ 41 Ježíš, pohnut soucitem, vztáhl ruku, dotkl se ho a řekl: „Chci, abys byl zdráv.“ 42 V tu chvíli malomocenství zmizelo a muž byl uzdraven. 43-44 Ježíš mu však přísně nařídil: „Jdi a dej si své uzdravení ověřit knězem. Cestou se však nikde nezastavuj a s nikým nemluv. Vezmi s sebou obětní dar, jak to uzdraveným z malomocenství předepsal Mojžíš, aby se všichni přesvědčili, že jsi očištěn.“ 45 Muž odešel, ale nevydržel mlčet. Každému na potkání radostně vyprávěl, že je uzdraven. A tak Ježíš nemohl veřejně vstoupit do žádného města a zůstával venku na osamělých místech. I tam se však za ním ze všech stran táhly zástupy lidí. 

Slovo Na Cestu TM
(Czech Living Bible TM)
Copyright © 1988, 2000, 2012 by Biblica, Inc.
Used with permission. All rights reserved worldwide.

“Biblica”, “International Bible Society” and the Biblica Logo are trademarks registered in the United States Patent and Trademark Office by Biblica, Inc. Used with permission.

Marek 1

New International Version



1 The beginning of the good news about Jesus the Messiah,[1] the Son of God,[2] 2 as it is written in Isaiah the prophet: ‘I will send my messenger ahead of you, who will prepare your way’ – (Mal 3,1) 3 ‘a voice of one calling in the wilderness, “Prepare the way for the Lord, make straight paths for him.” ’ (Iz 40,3) 4 And so John the Baptist appeared in the wilderness, preaching a baptism of repentance for the forgiveness of sins. 5 The whole Judean countryside and all the people of Jerusalem went out to him. Confessing their sins, they were baptised by him in the River Jordan. 6 John wore clothing made of camel’s hair, with a leather belt round his waist, and he ate locusts and wild honey. 7 And this was his message: ‘After me comes the one more powerful than I, the straps of whose sandals I am not worthy to stoop down and untie. 8 I baptise you with[3] water, but he will baptise you with[4] the Holy Spirit.’ 



9 At that time Jesus came from Nazareth in Galilee and was baptised by John in the Jordan. 10 Just as Jesus was coming up out of the water, he saw heaven being torn open and the Spirit descending on him like a dove. 11 And a voice came from heaven: ‘You are my Son, whom I love; with you I am well pleased.’ 12 At once the Spirit sent him out into the wilderness, 13 and he was in the wilderness for forty days, being tempted[5] by Satan. He was with the wild animals, and angels attended him. 



14 After John was put in prison, Jesus went into Galilee, proclaiming the good news of God. 15 ‘The time has come,’ he said. ‘The kingdom of God has come near. Repent and believe the good news!’ 



16 As Jesus walked beside the Sea of Galilee, he saw Simon and his brother Andrew casting a net into the lake, for they were fishermen. 17 ‘Come, follow me,’ Jesus said, ‘and I will send you out to fish for people.’ 18 At once they left their nets and followed him. 19 When he had gone a little farther, he saw James son of Zebedee and his brother John in a boat, preparing their nets. 20 Without delay he called them, and they left their father Zebedee in the boat with the hired men and followed him. 



21 They went to Capernaum, and when the Sabbath came, Jesus went into the synagogue and began to teach. 22 The people were amazed at his teaching, because he taught them as one who had authority, not as the teachers of the law. 23 Just then a man in their synagogue who was possessed by an impure spirit cried out, 24 ‘What do you want with us, Jesus of Nazareth? Have you come to destroy us? I know who you are – the Holy One of God!’ 25 ‘Be quiet!’ said Jesus sternly. ‘Come out of him!’ 26 The impure spirit shook the man violently and came out of him with a shriek. 27 The people were all so amazed that they asked each other, ‘What is this? A new teaching – and with authority! He even gives orders to impure spirits and they obey him.’ 28 News about him spread quickly over the whole region of Galilee. 



29 As soon as they left the synagogue, they went with James and John to the home of Simon and Andrew. 30 Simon’s mother-in-law was in bed with a fever, and they immediately told Jesus about her. 31 So he went to her, took her hand and helped her up. The fever left her and she began to wait on them. 32 That evening after sunset the people brought to Jesus all who were ill and demon-possessed. 33 The whole town gathered at the door, 34 and Jesus healed many who had various diseases. He also drove out many demons, but he would not let the demons speak because they knew who he was. 



35 Very early in the morning, while it was still dark, Jesus got up, left the house and went off to a solitary place, where he prayed. 36 Simon and his companions went to look for him, 37 and when they found him, they exclaimed: ‘Everyone is looking for you!’ 38 Jesus replied, ‘Let us go somewhere else – to the nearby villages – so that I can preach there also. That is why I have come.’ 39 So he travelled throughout Galilee, preaching in their synagogues and driving out demons. 



40 A man with leprosy[6] came to him and begged him on his knees, ‘If you are willing, you can make me clean.’ 41 Jesus was indignant.[7] He reached out his hand and touched the man. ‘I am willing,’ he said. ‘Be clean!’ 42 Immediately the leprosy left him and he was cleansed. 43 Jesus sent him away at once with a strong warning: 44 ‘See that you don’t tell this to anyone. But go, show yourself to the priest and offer the sacrifices that Moses commanded for your cleansing, as a testimony to them.’ 45 Instead he went out and began to talk freely, spreading the news. As a result, Jesus could no longer enter a town openly but stayed outside in lonely places. Yet the people still came to him from everywhere. 

Holy Bible, New International Version ® (Anglicised), NIV TM
Copyright © 1979, 1984, 2011 by Biblica, Inc.
Used with permission. All rights reserved worldwide.

The “New International Version” is a trademark registered in the European Union Intellectual Property Office (EUIPO) and United States Patent and Trademark Office by Biblica, Inc. The “NIV”, “Biblica”, “International Bible Society” and the Biblica Logo are trademarks registered in the United States Patent and Trademark Office by Biblica, Inc. Used with permission.