Jan 16 | Český ekumenický překlad

Český ekumenický překlad

1 To jsem vám pověděl, abyste se nedali svést. 2 Budou vás vylučovat ze synagóg; ano, přichází hodina, že ten, kdo vás zabije, bude se domnívat, že tím uctívá Boha. 3 To s vámi budou činit, protože nepoznali Otce ani mne. 4 Ale to jsem vám pověděl, abyste si vzpomněli na má slova, až přijde ta hodina.“ „Neřekl jsem vám to na začátku, poněvadž jsem byl s vámi.

— O příchodu Přímluvce

5 Nyní však odcházím k tomu, který mě poslal, a nikdo z vás se mě neptá: Kam jdeš? 6 Ale že jsem k vám tak mluvil, zármutek naplnil vaše srdce. 7 Říkám vám však pravdu: Prospěje vám, abych odešel. Když neodejdu, Přímluvce k vám nepřijde. Odejdu-li, pošlu ho k vám. 8 On přijde a ukáže světu, v čem je hřích, spravedlnost a soud: 9 Hřích v tom, že ve mne nevěří; 10 spravedlnost v tom, že odcházím k Otci a již mne nespatříte; 11 soud v tom, že vládce tohoto světa je již odsouzen. 12 Ještě mnoho jiného bych vám měl povědět, ale nyní byste to nesnesli. 13 Jakmile však přijde on, Duch pravdy, uvede vás do veškeré pravdy, neboť nebude mluvit sám ze sebe, ale bude mluvit, co uslyší. A oznámí vám, co má přijít. 14 On mě oslaví, neboť vám bude zvěstovat, co přijme ode mne. 15 Všecko, co má Otec, jest mé. Proto jsem řekl, že vám bude zvěstovat, co přijme ode mne. 16 Zanedlouho mě již nespatříte a zanedlouho mě opět uzříte.“ 17 Někteří z jeho učedníků si mezi sebou řekli: „Co znamenají slova ‚zanedlouho mě nespatříte a zanedlouho mě opět uzříte‘ a ‚odcházím k Otci‘?“ 18 Říkali: „Co znamená ono: zanedlouho? Nevíme, o čem mluví.“ 19 Ježíš poznal, že se ho chtějí otázat, a řekl jim: „Dohadujete se mezi sebou o tom, že jsem řekl: Zanedlouho mě nespatříte a zanedlouho mě opět uzříte? 20 Amen, amen, pravím vám, vy budete plakat a naříkat, ale svět se bude radovat; budete se rmoutit, ale váš zármutek se promění v radost. 21 Žena, když rodí, má zármutek, neboť přišla její hodina; ale když porodí dítě, nevzpomíná už na soužení pro radost, že na svět přišel člověk. 22 I vy máte nyní zármutek. Uvidím vás však opět a vaše srdce se zaraduje a vaši radost vám nikdo nevezme. 23 V onen den se mě nebudete již na nic ptát. Amen, amen, pravím vám, budete-li o něco prosit Otce ve jménu mém, dá vám to. 24 Až dosud jste o nic neprosili v mém jménu. Proste a dostanete, aby vaše radost byla plná. 25 To vše jsem vám říkal v obrazech. Přichází hodina, kdy k vám už nebudu mluvit o Otci v obrazech, ale budu jej zvěstovat přímo. 26 V onen den budete prosit v mém jménu a neříkám vám, že já budu prosit Otce za vás; 27 vždyť Otec sám vás miluje, protože vy milujete mne a uvěřili jste, že jsem vyšel od Boha. 28 Vyšel jsem od Otce a přišel jsem na svět. Teď svět opouštím a navracím se k Otci.“ 29 Jeho učedníci mu řekli: „Nyní mluvíš přímo a bez obrazů. 30 Nyní víme, že víš všecko a že nepotřebuješ, aby ti někdo kladl otázky. Proto věříme, že jsi vyšel od Boha.“ 31 Ježíš jim odpověděl: „Teď věříte? 32 Hle, přichází hodina, a již je zde, kdy se rozprchnete každý do svého domova a mne necháte samotného. Ale nejsem sám, neboť Otec je se mnou. 33 To jsem vám pověděl, abyste nalezli ve mně pokoj. Ve světě máte soužení. Ale vzchopte se, já jsem přemohl svět.“

Bible, překlad 21. století

1 Toto jsem vám pověděl, abyste se nenechali svést. 2 Vyobcují vás ze shromáždění. Ano, přichází doba, kdy každý, kdo vás bude zabíjet, si bude myslet, že tím slouží Bohu. 3 Budou to dělat, protože nepoznali Otce ani mě. 4 Předpověděl jsem vám to, abyste si v té době vzpomněli, že jsem vám to řekl. Zpočátku jsem vám to neříkal, protože jsem byl s vámi.“

Duch pravdy

5 „Teď odcházím k Tomu, který mě poslal, a nikdo z vás se mě neptá: ‚Kam jdeš?‘ 6 Kvůli tomu, co jsem vám řekl, naplnil vaše srdce zármutek. 7 Říkám vám ale pravdu: Je pro vás lepší, abych odešel. Když neodejdu, nepřijde k vám Utěšitel; když ale odejdu, pošlu ho k vám. 8 Až přijde, odhalí světu, v čem je hřích, spravedlnost a soud. 9 Hřích, že nevěří ve mne; 10 spravedlnost, že jdu k Otci a už mě neuvidíte; 11 a soud, že vládce tohoto světa je již odsouzen. 12 Ještě vám mám mnoho co říci, ale teď to nemůžete unést. 13 Až ale přijde on, Duch pravdy, uvede vás do veškeré pravdy. Nebude totiž mluvit sám od sebe, ale řekne vše, co uslyší – oznámí vám i věci budoucí. 14 On mě oslaví, neboť vám oznámí, co přijme ode mě. 15 Všechno, co má Otec, je mé. Proto jsem řekl, že vám oznámí, co přijme ode mě. 16 Za okamžik mě už neuvidíte a za další okamžik mě znovu spatříte.“

Úzkost se obrátí v radost

17 Někteří z jeho učedníků se začali jeden druhého ptát: „Co tím chce říci? Prý: ‚Za okamžik mě už neuvidíte a za další okamžik mě spatříte‘ a: ‚Odcházím k Otci.‘ 18 Co tím myslí, když říká: ‚Za okamžik‘? Nevíme, o čem mluví.“ 19 Ježíš poznal, že se ho chtěli zeptat, a tak jim řekl: „Dohadujete se o tom, že jsem řekl: ‚Za okamžik mě už neuvidíte a za další okamžik mě spatříte‘? 20 Amen, amen, říkám vám, že budete plakat a naříkat, ale svět se bude radovat. Budete se trápit, ale vaše úzkost se obrátí v radost. 21 Když žena rodí, zakouší úzkost, protože přišla její chvilka. Poté, co porodí děťátko, ale na trápení zapomene pro radost, že se na svět narodil člověk. 22 I vy teď zakoušíte úzkost, ale až se znovu uvidíme, vaše srdce bude jásat radostí a tu radost vám nikdo nevezme. 23 V ten den se mě nebudete ptát na nic. Amen, amen, říkám vám, že o cokoli poprosíte Otce v mém jménu, to vám dá. 24 Až dosud jste v mém jménu o nic neprosili. Proste a dostanete, a vaše radost bude dokonalá. 25 Dosud jsem k vám mluvil obrazně. Přichází chvíle, kdy k vám už nebudu o Otci mluvit obrazně, ale otevřeně. 26 V ten den budete prosit v mém jménu a neříkám, že budu prosit Otce za vás. 27 Sám Otec vás totiž miluje, protože jste milovali mě a uvěřili jste, že jsem vyšel od Boha. 28 Vyšel jsem od Otce a přišel jsem na svět. Teď zase opouštím svět a jdu k Otci.“ 29 Jeho učedníci mu řekli: „Hle, teď už nemluvíš obrazně, ale otevřeně! 30 Teď víme, že víš všechno a není třeba, aby se tě někdo vyptával. Teď věříme, že jsi vyšel od Boha.“ 31 „Teď věříte?“ opáčil Ježíš. 32 „Hle, přichází chvíle, a už přišla, kdy se rozprchnete každý svou cestou. Necháte mě samotného, ale nejsem sám, protože je se mnou Otec. 33 Toto vše jsem vám pověděl, abyste ve mně nalezli pokoj. Na světě zakoušíte soužení, ale buďte stateční – já jsem přemohl svět.“

Bible Kralická

1 Toto mluvil jsem vám, abyste se nezhoršili. 2 Vypovědíť vás ze škol, ano přijdeť čas, že všeliký, kdož vás mordovati bude, domnívati se bude, že tím Bohu slouží. 3 A toť učiní vám proto, že nepoznali Otce ani mne. 4 Ale toto mluvil jsem vám, abyste, když přijde ten čas, rozpomenuli se na to, že jsem já to předpověděl vám. Tohoť jsem vám s počátku nemluvil, neb jsem byl s vámi. 5 Nyní pak jdu k tomu, kterýž mne poslal, a žádný z vás neptá se mne: Kam jdeš? 6 Ale že jsem vám tyto věci mluvil, zámutek naplnil srdce vaše. 7 Já pak pravdu pravím vám, že jest vám užitečné, abych já odšel. Nebo neodejdu-liť, Utěšitel nepřijde k vám; a pakliť odejdu, pošli ho k vám. 8 A onť přijda, obviňovati bude svět z hříchu, a z spravedlnosti, a z soudu. 9 Z hříchu zajisté, že nevěří ve mne; 10 A z spravedlnosti, že jdu k Otci, a již více neuzříte mne; 11 Z soudu pak, že Kníže tohoto světa již jest odsouzeno. 12 Ještěť bych měl mnoho mluviti vám, ale nemůžete snésti nyní. 13 Ale když přijde ten Duch pravdy, uvedeť vás ve všelikou pravdu. Nebo nebude mluviti sám od sebe, ale cožkoli uslyší, toť mluviti bude; ano i budoucí věci zvěstovati bude vám. 14 Onť mne oslaví; nebo z mého vezme, a zvěstuje vám. 15 Všecko, cožkoli má Otec, mé jest. Protož jsem řekl, že z mého vezme, a zvěstuje vám. 16 Maličko, a neuzříte mne, a opět maličko, a uzříte mne; nebo já jdu k Otci. 17 I řekli někteří z učedlníků jeho mezi sebou: Co jest to, že praví nám: Maličko, a neuzříte mne, a opět maličko, a uzříte mne, a že já jdu k Otci? 18 Protož pravili: Co jest to, že praví: Maličko? Nevíme, co praví. 19 I poznal Ježíš, že se ho chtěli otázati. I řekl jim: O tom tížete mezi sebou, že jsem řekl: Maličko, a neuzříte mne, a opět maličko, a uzříte mne? 20 Amen, amen pravím vám, že plakati a kvíliti budete vy, ale svět se bude radovati; vy pak se budete rmoutiti, ale zámutek váš obrátíť se v radost. 21 Žena, když rodí, zámutek má, nebo přišla hodina její; ale když porodí dítě, již nepamatuje na soužení, pro radost, že se narodil člověk na svět. 22 Protož i vy zámutek máte nyní, ale opět uzřím vás, a radovati se bude srdce vaše, a radosti vaší žádný neodejme od vás. 23 A v ten den nebudete se mne tázati o ničemž. Amen, amen pravím vám: Že zač byste koli prosili Otce ve jménu mém, dáť vám. 24 Až dosavad za nic jste neprosili ve jménu mém. Prostež, a vezmete, aby radost vaše doplněna byla. 25 Toto v příslovích mluvil jsem vám; přijdeť hodina, když již ne v příslovích budu mluviti vám, ale zjevně o Otci svém zvěstovati budu vám. 26 V ten den ve jménu mém prositi budete, a nepravímť vám, že já budu prositi Otce za vás. 27 Nebo sám Otec miluje vás, proto že jste vy mne milovali, a uvěřili, že jsem já od Boha vyšel. 28 Vyšelť jsem od Otce, a přišel jsem na svět; a opět opouštím svět, a jdu k Otci. 29 Řkou jemu učedlníci jeho: Aj, nyní zjevně mluvíš, a přísloví žádného nepravíš. 30 Nyní víme, že víš všecko, a nepotřebuješ, aby se kdo tebe tázal. Skrze to věříme, že jsi od Boha přišel. 31 Odpověděl jim Ježíš: Nyní věříte. 32 Aj, přijdeť hodina, anobrž již přišla, že se rozprchnete jeden každý k svému, a mne samého necháte. Ale nejsemť sám, nebo Otec se mnou jest. 33 Tyto věci mluvil jsem vám, abyste ve mně pokoj měli. Na světě soužení míti budete, ale doufejtež, jáť jsem přemohl svět.

Slovo na cestu

1 Těmito slovy jsem vás chtěl varovat, abyste nepodlehli zmatku z budoucích událostí. 2 Nejdříve vás vyženou ze synagog. Pak vás budou dokonce zabíjet v domnění, že tím slouží Bohu. 3 Budou to dělat, protože nepoznali Otce ani mne. 4 Říkám to proto, abyste se na má slova rozpomněli, až se naplní. Zatím jsem o tom nemluvil, protože jsem byl s vámi.

Ježíš učí o Duchu svatém

5-6 Můj čas se však naplnil a já brzy odejdu k tomu, který mne poslal. Vidím však, že nechápete, kam jdu. Místo abyste se radovali, jste stísněni smutkem a starostmi. 7 Věřte mi, že pro vás bude lepší, když odejdu. Kdybych zůstal, Zastánce by k vám nepřišel. Odejdu-li, pošlu ho k vám. 8 Až přijde, ukáže lidem, v čem spočívá hřích, zda existuje spravedlnost a koho je třeba soudit. 9 Hřích je v tom, že lidé ve mne nevěří. 10 Spravedlnost je v tom, že Bůh potrestal Krista jako zástupce hříšníků, vzkřísil ho a přijal do své slávy. 11 A soud znamená, že uchvatitel tohoto světa je již odsouzen. 12 Je toho ještě mnoho, co bych vám chtěl říci, ale vy to nemůžete v této chvíli pochopit. 13 Teprve až přijde Duch svatý, odkryje vám plnou pravdu. 14 On bude jejím věrným tlumočníkem. Oznámí vám i to, co má přijít. 15 Nebude zdůrazňovat sebe, ale vyvyšovat mne, protože mně Otec svěřil všechno. A tak co vám sdělí Duch, bude ukazovat vždycky ke mně.

Ježíš učí o užívání jeho jména v modlitbě

16 Zanedlouho již mezi vámi nebudu, ale brzy potom mě znovu uvidíte. Pak půjdu zase k Otci.“ 17-18 „O čem to jen mluví?“ ptali se učedníci jeden druhého. „Kde bude zanedlouho? Kdy ho zase uvidíme? Co to znamená, že půjde k Otci? Tomu nerozumíme.“ 19 Ježíš poznal, že si učedníci s jeho slovy nevědí rady. „Vysvětlím vám to,“ řekl. 20 „Brzy se svět bude radovat z mého utrpení, zatímco vy budete plakat. Ale váš pláč se záhy promění v radost, protože mne opět uvidíte. 21 Vaše radost se bude podobat radosti ženy, která zapomněla na všechnu úzkost a porodní bolesti, protože se jí narodilo dítě. 22-23 Nyní jste smutní, ale budete se zase radovat, až se setkáme. O tuto radost vás nikdo nepřipraví. Pak všechno pochopíte. 24 Znovu vás vyzývám, abyste se ve svých modlitbách k Otci na mne odvolávali a on vás vyslyší. Proste, Bůh vás obdaruje a vaše radost bude plná. 25 Dosud jsem o těchto věcech mluvil v podobenstvích, ale brzy budu o Otci hovořit otevřeně. 26 Nespoléhejte se na to, že já budu prosit Otce za vás, ale vy se modlete a odvolávejte na mne. 27 Vždyť vás Otec miluje pro vaši lásku ke mně a pro víru, se kterou jste mne přijali jako Božího Syna. 28 Pravda je nejen to, že jsem od Otce přišel, ale i to, že se k němu opět vrátím.“ 29 „Teď už ti rozumíme,“ přisvědčili učedníci. „Co jsi dříve říkal v náznacích, pověděl jsi teď jasně. 30 Pochopili jsme, že víš všechno a rozumíš už napřed našim otázkám. Teď opravdu věříme, že jsi přišel od Boha.“ 31 „Opravdu tomu věříte?“ otázal se jich Ježíš. 32 „Nastane čas, vlastně už nastal, kdy se rozprchnete do svých domovů a necháte mne samotného. Já však nebudu sám, protože Otec je se mnou. 33 Toto všechno jsem vám řekl proto, abyste ve spojení se mnou našli jistotu a klid. Svět vám připraví mnoho těžkostí, ale neztrácejte odvahu. Já jsem nad ním zvítězil.“

New International Version

1 ‘All this I have told you so that you will not fall away. 2 They will put you out of the synagogue; in fact, the time is coming when anyone who kills you will think they are offering a service to God. 3 They will do such things because they have not known the Father or me. 4 I have told you this, so that when their time comes you will remember that I warned you about them. I did not tell you this from the beginning because I was with you, 5 but now I am going to him who sent me. None of you asks me, “Where are you going?” 6 Rather, you are filled with grief because I have said these things. 7 But very truly I tell you, it is for your good that I am going away. Unless I go away, the Advocate will not come to you; but if I go, I will send him to you. 8 When he comes, he will prove the world to be in the wrong about sin and righteousness and judgment: 9 about sin, because people do not believe in me; 10 about righteousness, because I am going to the Father, where you can see me no longer; 11 and about judgment, because the prince of this world now stands condemned. 12 ‘I have much more to say to you, more than you can now bear. 13 But when he, the Spirit of truth, comes, he will guide you into all the truth. He will not speak on his own; he will speak only what he hears, and he will tell you what is yet to come. 14 He will glorify me because it is from me that he will receive what he will make known to you. 15 All that belongs to the Father is mine. That is why I said the Spirit will receive from me what he will make known to you.’

The disciples’ grief will turn to joy

16 Jesus went on to say, ‘In a little while you will see me no more, and then after a little while you will see me.’ 17 At this, some of his disciples said to one another, ‘What does he mean by saying, “In a little while you will see me no more, and then after a little while you will see me,” and “Because I am going to the Father”?’ 18 They kept asking, ‘What does he mean by “a little while”? We don’t understand what he is saying.’ 19 Jesus saw that they wanted to ask him about this, so he said to them, ‘Are you asking one another what I meant when I said, “In a little while you will see me no more, and then after a little while you will see me”? 20 Very truly I tell you, you will weep and mourn while the world rejoices. You will grieve, but your grief will turn to joy. 21 A woman giving birth to a child has pain because her time has come; but when her baby is born she forgets the anguish because of her joy that a child is born into the world. 22 So with you: now is your time of grief, but I will see you again and you will rejoice, and no-one will take away your joy. 23 In that day you will no longer ask me anything. Very truly I tell you, my Father will give you whatever you ask in my name. 24 Until now you have not asked for anything in my name. Ask and you will receive, and your joy will be complete. 25 ‘Though I have been speaking figuratively, a time is coming when I will no longer use this kind of language but will tell you plainly about my Father. 26 In that day you will ask in my name. I am not saying that I will ask the Father on your behalf. 27 No, the Father himself loves you because you have loved me and have believed that I came from God. 28 I came from the Father and entered the world; now I am leaving the world and going back to the Father.’ 29 Then Jesus’ disciples said, ‘Now you are speaking clearly and without figures of speech. 30 Now we can see that you know all things and that you do not even need to have anyone ask you questions. This makes us believe that you came from God.’ 31 ‘Do you now believe?’ Jesus replied. 32 ‘A time is coming and in fact has come when you will be scattered, each to your own home. You will leave me all alone. Yet I am not alone, for my Father is with me. 33 ‘I have told you these things, so that in me you may have peace. In this world you will have trouble. But take heart! I have overcome the world.’