Ester 1 | Český ekumenický překlad

Český ekumenický překlad

ACHAŠVERÓŠ A VAŠTI - Král pořádá okázalou hostinu a zapuzuje královnu.

1 [ZAČÁTEK DEUTEROKANONICKÉHO TEXTU]V druhém roce kralování Artaxerxa Velikého, prvního dne měsíce nísanu, měl sen Mordokaj, syn Jaíra, syna Šemeíova, syna Kíšova z kmene Benjamínova, člověk žid, bydlící v městě Šúšanu, významný člověk, jenž sloužil na královském dvoře. Byl jedním ze zajatců, které s judským králem Jekonjášem odvedl z Jeruzaléma do zajetí babylónský král Nebúkadnesar. Toto byl jeho sen: „Hle, hlasy a hřmot, hromy a zemětřesení, hrůza na zemi. A hle, přišli dva velicí draci, oba připraveni spolu zápasit, a ozval se jejich veliký řev. Na jejich řev se připravil celý národ k válce a začal bojovat proti národu spravedlivých. Nastal den tmy a temnoty, útisk a tíseň, pohroma a veliká hrůza na zemi. Celý spravedlivý národ propadl zmatku; obávali se od nich zlého, byli připraveni, že zahynou, a volali k Bohu. Z jejich volání jako z malého pramínku vznikla veliká řeka s množstvím vody. Vzešlo světlo a slunce, ponížení byli povýšeni a pohltili slavné.“Mordokaj procitl, když viděl tento sen; uchovával v srdci to, co se Bůh rozhodl učinit, a až do noci se všemožně snažil to pochopit. Když odpočíval Mordokaj na dvoře s Gabathou a Tharrou, dvěma královskými kleštěnci střežícími palác, vyslechl jejich rozhovor, odhalil jejich záměry a pochopil, že se chystají vztáhnout ruku na krále Artaxerxa. Oznámil to o nich králi. Ten podrobil oba kleštěnce výslechu, a když se přiznali, byli odvedeni na popravu. Král dal zapsat tyto věci do pamětní knihy. Také Mordokaj o tom napsal. Potom uložil král Mordokajovi, aby sloužil v paláci, a obdaroval jej za to. Ale Haman Bugajský, syn Hamedatův, který se těšil vážnosti u krále, dychtil uškodit Mordokajovi a jeho lidu kvůli těm dvěma královským kleštěncům. [KONEC DEUTEROKANONICKÉHO TEXTU] Stalo se to za dnů Achašveróšových; to byl ten Achašveróš, který kraloval nad sto dvaceti sedmi krajinami od Indie až po Kúš. 2 Za oněch dnů, kdy král Achašveróš seděl na svém královském trůnu na hradě v Šúšanu, 3 v třetím roce svého kralování uspořádal hodokvas pro všechny své velmože a služebníky. Vojenští činitelé perští a médští, šlechta a správcové krajin byli shromážděni před ním. 4 Po mnoho dní, totiž po sto osmdesát dnů, přitom vystavoval na odiv bohatství své královské slávy a skvostnou nádheru své velikosti. 5 Když pak ty dny skončily, uspořádal král pro všechen lid, co byl na hradě v Šúšanu, od největšího po nejmenšího, sedmidenní hodokvas na nádvoří v zahradě královského paláce. 6 Sněhobílé tkaniny lněné a bavlněné i látky purpurově fialové byly zavěšeny na bělostných a šarlatových provazech, provlečených stříbrnými kruhy na mramorových sloupech. Zlatá a stříbrná lehátka stála na mozaikové dlažbě z alabastru a mramoru, z perleti a drahokamů. 7 Nápoje se podávaly ve zlatých nádobách, z nichž každá byla jiná. A vína královského bylo mnoho, jak se na krále sluší. 8 Na králův pokyn se popíjelo dle libosti. Tak totiž uložil král všem hodnostářům svého domu, aby každému vyhověli podle přání. 9 Také královna Vašti pořádala hostinu pro ženy v královském domě krále Achašveróše. 10 Sedmého dne, když se král rozjařil vínem, nařídil Mehúmanovi, Bizetovi, Charbónovi, Bigtovi, Abagtovi, Zetarovi a Karkasovi, sedmi dvořanům, obsluhujícím krále Achašveróše, 11 aby před něho přivedli královnu Vašti s královskou korunou. Chtěl národům a velmožům ukázat její krásu; byla totiž půvabného vzhledu. 12 Ale královna Vašti se zdráhala přijít, jak jí vzkázal král po dvořanech. Král se velice rozlítil a vzplanul hněvem. 13 Obrátil se na mudrce znalé časů, neboť tak se královy záležitosti předkládaly všem znalcům zákonů a práv světských i náboženských. 14 Nejblíže mu byli Karšena, Šetar, Admata, Taršíš, Meres, Marsena a Memúkan, sedm perských a médských velmožů, kteří směli hledět na královu tvář a v království zaujímali první místo. 15 Otázal se: „Co se má podle zákona stát s královnou Vašti za to, že neučinila, co jí po dvořanech vzkázal král Achašveróš?“ 16 Tu řekl Memúkan před králem a velmoži: „Královna Vašti se provinila nejen proti králi, ale i proti všem velmožům a proti všem národům, které žijí ve všech krajinách krále Achašveróše. 17 Zpráva o královnině činu se donese jistě ke všem ženám a uvede jejich manžely v jejich očích v nevážnost, až se bude říkat: ‚Král Achašveróš nařídil, aby před něho přivedli královnu Vašti, a ona nepřišla!‘ 18 Ještě dnes stejně odpovědí kněžny perské a médské, až uslyší o královnině činu, všem královským velmožům a bude z toho příliš nevážnosti a mrzutosti. 19 Uzná-li to král za vhodné, ať vydá královské nařízení, které se zapíše mezi zákony perské a médské a nebude přestupováno, že Vašti už nesmí předstoupit před krále Achašveróše; a její královskou hodnost ať dá král druhé, lepší, než je ona. 20 Až se vyhláška, kterou král vydá, rozhlásí po celém jeho království – a to je obrovské –, všechny ženy budou prokazovat úctu svým manželům od největšího až po nejmenšího.“ 21 Králi i velmožům se ten návrh zalíbil a král učinil podle slov Memúkanových. 22 Poslal dopisy do všech královských krajin, všude do všech krajin jejich písmem a všude do všech národů v jejich jazyku, aby každý muž vládl ve svém domě a aby mluvil řečí svého lidu .

Bible, překlad 21. století

Králova slavnost

1 Stalo se to za dnůkrále Xerxe,^[1] toho Xerxe, jenž kraloval nad sto sedmadvaceti provinciemi od Indie až po Habeš. 2 Xerxes toho času trůnil v královském sídelním paláci v Súsách. 3 Tehdy, třetího roku své vlády, uspořádal slavnost pro všechny své velmože a dvořany, mocné Peršany a Médy jakož i přítomné hodnostáře a představitele provincií. 4 Po dlouhých sto osmdesát dnů vystavoval na odiv bohatství a slávu své říše, přepych a nádheru svého majestátu. 5 Na závěr král vystrojil sedmidenní hostinu na nádvoří královské zámecké zahrady a pozval všechny vznešené i prosté, co jich jen bylo v královském sídle v Súsách. 6 Toho plátna bílého a modrého, na stříbrných tyčích šňůrami z kmentu a purpuru vázaného, těch sloupů z bělostného mramoru, těch lůžek zlatých i stříbrných na dláždění z porfyru, bělostného mramoru i perleti a drahých kamenů! 7 Královské víno teklo královsky štědře do zlatých číší, jedna číše za druhou a každá jiná. 8 Dle nařízení se pilo bez omezení; král nařídil všem dvorním služebníkům, ať každého obsluhují, co hrdlo ráčí. 9 Královna Vašti zatím v Xerxově královském paláci uspořádala hostinu pro ženy. 10 Sedmého dne si král Xerxes, rozjařen vínem, zavolal Mehumana, Bizta, Charbona, Bigta, Abagta, Zetara a Karkasa. Těmto sedmi eunuchům, kteří ho obsluhovali, 11 nařídil, ať před něj přivedou královnu Vašti v královské koruně, aby lidu i velmožům předvedl její krásu. A že to byla krasavice! 12 Když jí ale eunuchové vyřídili královský rozkaz, královna Vašti přijít odmítla. Král se rozlítil, že hněvem jen hořel. 13 Poradil se však s mudrci znalými postupů (královské záležitosti se totiž řešily se všemi znalci práv a řádů; 14 nejblíže mu byli Karšena, Šetar, Admata, Taršiš, Meres, Marsena a Memuchan – sedm perských a médských velmožů, kteří měli přístup k samému králi a zaujímali přední místa v říši): 15 „Jak se má podle práva naložit s královnou Vašti za to, že neuposlechla Xerxův královský rozkaz, když za ní poslal eunuchy?“ 16 Slova se před králem a velmoži ujal Memuchan: „Královna Vašti se neprovinila jen proti králi, ale i proti všem velmožům a všem národům ve všech provinciích krále Xerxe. 17 Když se ta zpráva o královně donese všem ženám, přestanou si vážit svých manželů! Budou říkat: ‚Král Xerxes poslal pro královnu Vašti, a nepřišla!‘ 18 Ještě dnes se manželky perských a médských velmožů doslechnou zprávu o královně a začnou všem královským velmožům odmlouvat! Jako by nebylo dost nevážnosti a hádek! 19 Nechť král ráčí vydat královské slovo, jež bude zapsáno mezi práva perská a médská jako nepomíjivé, a sice že Vašti už nesmí přijít před krále Xerxe. Král si pak bude moci vybrat za královnu jinou, lepší. 20 A nechť král vydá výnos, který bude rozhlášen po celé jeho veliké říši: Všechny manželky ať ctí své manžely, vznešené i prosté!“ 21 Ta rada se králi i velmožům líbila. Král se zařídil podle Memuchanovy rady 22 a rozeslal listy do všech říšských provincií. Do každé jedné provincie vzkázal jejich vlastním písmem, každému národu jejich jazykem: „Každý muž ať je doma pánem a ať se mluví jeho jazykem!“

Bible Kralická

1 Stalo se pak za času krále Asvera, (to jest ten Asverus, jenž kraloval od Indie až k Mouřenínské zemi nad sto dvadcíti a sedmi krajinami), 2 Že toho času, když seděl král Asverus na stolici království svého, jenž byla v Susan, městě královském, 3 Léta třetího kralování svého, učinil u sebe hody všechněm knížatům svým a služebníkům svým, nejznamenitějším Perským a Médským, hejtmanům a vládařům nad krajinami, 4 Ukazuje bohatství, slávu království svého a čest, i ozdobu důstojnosti své za mnoho dnů, totiž za sto a osmdesáte dnů. 5 (A když se vyplnili dnové ti, učinil král všemu lidu, což ho koli bylo v Susan městě královském, od největšího až do nejmenšího, hody za sedm dní na paláci v zahradě při domě královském.) 6 Též čalouny bílé, zelené a z postavce modrého, zavěšené na provázcích kmentových a šarlatových u kroužků stříbrných, na sloupích mramorových, lůžka zlatá a stříbrná na podlaze porfyretové a mramorové, pariové a socharetové. 7 Nápoj pak dávali v nádobách zlatých, a to v nádobách jiných a jiných, i vína královského v hojnosti, jakž slušelo na krále. 8 Ale ku pití, podlé nařízení, žádný nenutil. Nebo tak poručil král všechněm správcům domu svého, aby činili podlé vůle jednoho každého. 9 Také i královna Vasti učinila hody ženám v domě královském krále Asvera. 10 Dne pak sedmého, když se podveselil král vínem, rozkázal Mehumanovi, Biztovi, Charbonovi, Bigtovi a Abagtovi, Zetarovi a Karkasovi, sedmi komorníkům, kteříž sloužili před oblíčejem krále Asvera, 11 Aby přivedli Vasti královnu před oblíčej krále v koruně královské, aby okázal národům i knížatům krásu její; nebo velmi krásná byla. 12 Ale odepřela královna Vasti přijíti k rozkazu královskému, skrze ty komorníky vzkázanému. Pročež král rozhněval se velmi a rozpálil se hněvem sám v sobě. 13 I řekl král mudrcům znajícím časy, (nebo tak každé věci podával král na všecky zběhlé v právích a soudech), 14 A nejbližšímu sebe Charsenovi, Setarovi, Admatovi, Tarsisovi, Meresovi, Marsenovi, Memuchanovi, sedmi vývodám Perským a Médským, jenž vídali tvář královskou, a sedali první po králi: 15 Co se má podlé práva státi s královnou Vasti, proto že nevyplnila rozkazu krále Asvera, stalého skrze komorníky? 16 Tedy řekl Memuchan před králem i knížaty: Ne proti samému králi zavinila královna Vasti, ale proti všechněm knížatům, a proti všechněm národům všech krajin Asvera krále. 17 Nebo když se donese to, co učinila královna, všech žen, zlehčí sobě muže své a řeknou: An král Asverus rozkázal přivésti královnu Vasti před oblíčej svůj, a však nepřišla. 18 Nýbrž ještě tohoto dne budou to mluviti kněžny Perské a Médské, (kteréž slyšely, co učinila královna), všechněm knížatům královským, i naplodí se hojně pýchy a zpoury. 19 Jestliže se tedy králi za dobré vidí, nechť se stane výpověď královská od oblíčeje jeho, a nechť jest vepsána mezi práva Perská a Médská, kteráž by nemohla změněna býti, že nechtěla přijíti Vasti před oblíčej krále Asvera, pročež království její dá král jiné, lepší nežli ona. 20 Tak když uslyší výpověd královskou, kterouž vyhlásiti dá po všem království svém, jakkoli veliké jest, všecky ženy v poctivosti míti budou manžely své, od největšího až do nejmenšího. 21 I líbila se ta rada králi i knížatům, a učinil král podlé rady Memuchanovy. 22 A rozeslal listy do všech krajin královských, do jedné každé krajiny písmem jejím, a do každého národu jazykem jeho, aby každý muž byl pánem domu svého. Což oznámil každý hejtman lidu jazykem jeho.

New International Version

Queen Vashti deposed

1 This is what happened during the time of Xerxes,^[1] the Xerxes who ruled over 127 provinces stretching from India to Cush^[2]: 2 at that time King Xerxes reigned from his royal throne in the citadel of Susa, 3 and in the third year of his reign he gave a banquet for all his nobles and officials. The military leaders of Persia and Media, the princes, and the nobles of the provinces were present. 4 For a full 180 days he displayed the vast wealth of his kingdom and the splendour and glory of his majesty. 5 When these days were over, the king gave a banquet, lasting seven days, in the enclosed garden of the king’s palace, for all the people from the least to the greatest who were in the citadel of Susa. 6 The garden had hangings of white and blue linen, fastened with cords of white linen and purple material to silver rings on marble pillars. There were couches of gold and silver on a mosaic pavement of porphyry, marble, mother-of-pearl and other costly stones. 7 Wine was served in goblets of gold, each one different from the other, and the royal wine was abundant, in keeping with the king’s liberality. 8 By the king’s command each guest was allowed to drink without restriction, for the king instructed all the wine stewards to serve each man what he wished. 9 Queen Vashti also gave a banquet for the women in the royal palace of King Xerxes. 10 On the seventh day, when King Xerxes was in high spirits from wine, he commanded the seven eunuchs who served him – Mehuman, Biztha, Harbona, Bigtha, Abagtha, Zethar and Karkas – 11 to bring before him Queen Vashti, wearing her royal crown, in order to display her beauty to the people and nobles, for she was lovely to look at. 12 But when the attendants delivered the king’s command, Queen Vashti refused to come. Then the king became furious and burned with anger. 13 Since it was customary for the king to consult experts in matters of law and justice, he spoke with the wise men who understood the times 14 and were closest to the king – Karshena, Shethar, Admatha, Tarshish, Meres, Marsena and Memukan, the seven nobles of Persia and Media who had special access to the king and were highest in the kingdom. 15 ‘According to law, what must be done to Queen Vashti?’ he asked. ‘She has not obeyed the command of King Xerxes that the eunuchs have taken to her.’ 16 Then Memukan replied in the presence of the king and the nobles, ‘Queen Vashti has done wrong, not only against the king but also against all the nobles and the peoples of all the provinces of King Xerxes. 17 For the queen’s conduct will become known to all the women, and so they will despise their husbands and say, “King Xerxes commanded Queen Vashti to be brought before him, but she would not come.” 18 This very day the Persian and Median women of the nobility who have heard about the queen’s conduct will respond to all the king’s nobles in the same way. There will be no end of disrespect and discord. 19 ‘Therefore, if it pleases the king, let him issue a royal decree and let it be written in the laws of Persia and Media, which cannot be repealed, that Vashti is never again to enter the presence of King Xerxes. Also let the king give her royal position to someone else who is better than she. 20 Then when the king’s edict is proclaimed throughout all his vast realm, all the women will respect their husbands, from the least to the greatest.’ 21 The king and his nobles were pleased with this advice, so the king did as Memukan proposed. 22 He sent dispatches to all parts of the kingdom, to each province in its own script and to each people in their own language, proclaiming that every man should be ruler over his own household, using his native tongue.