Abakuk 1 | Český ekumenický překlad

Český ekumenický překlad

HŘÍCH LIDU A BOŽÍ SOUD - — Prorokův nářek - Abakuk volá k Hospodinu, který nezasahuje.

1 Výnos, který přijal ve vidění prorok Abakuk. 2 Jak dlouho již volám o pomoc, Hospodine, a ty neslyšíš. Úpím k tobě pro násilí, a ty nezachraňuješ. 3 Proč mi dáváš vidět ničemnosti a mlčky na trápení hledíš? Doléhají na mne zhouba a násilí, rozrostly se spory a sváry. 4 Proto je tak ochromen zákon a nikdy se neprosadí právo. Spravedlivého obkličuje svévolník, proto je právo tak překrouceno.

— Nástroj Božího soudu - Hospodin povolává Kaldejce, aby jimi ztrestal svévolníka.

5 Pohleďte na pronárody, popatřte! Ustrnete údivem nad tím, co vykonám za vašich dnů. Nebudete věřit, až se o tom bude vypravovat. 6 Já totiž povolám Kaldejce, pronárod krutý a prchlivý, jenž projde široširou zemí, aby se zmocnil příbytků, které mu nepatří. 7 Je příšerný a hrozný, vyhlašuje vlastní svrchované právo. 8 Jeho koně jsou hbitější než levharti, dravější než vlci za večera; jeho jezdci uhánějí tryskem, jeho jízda se zdaleka žene, letí jako orlice, jež spěchá za kořistí. 9 Každý z nich se žene za násilím, dychtivě míří vpřed. Sebral zajatců jak písku. 10 Z králů si tropí žerty, hodnostáři jsou mu k smíchu, každé pevnosti se směje, nahrne prach a dobude ji. 11 Potom přelétne jak vítr a táhne dál obtížen vinou, za boha má vlastní sílu.

— Spravedlivý Bůh - Prorok se dovolává věčného Boha. Nepřítel překračuje danou pravomoc.

12 Cožpak nejsi od pradávna, Hospodine, svatý Bože můj? My nezemřeme. Hospodine, pověřil jsi ho soudem, Skálo, uložil jsi mu, aby trestal. 13 Tvé oči jsou čisté, nemohou se dívat na zlo a hledět na trápení. Proč tedy trpíš věrolomné, mlčíš, když svévolník pohlcuje spravedlivějšího? 14 Což jsi učinil lidstvo jako mořské ryby, jako havěť, nad níž nevládne nikdo? 15 On udicí vytahuje všechny a lapá je do své sítě, do svého nevodu je chytá. Proto se raduje a jásá. 16 Proto obětuje své síti a svému nevodu pálí kadidlo; neboť skrze ně se mu dostává výborného podílu a nejtučnějšího pokrmu. 17 Což bude svou síť vyprazdňovat bez přestání, bez soucitu vraždit pronárody?

Bible, překlad 21. století

1 Ortel, který ve vidění přijal prorok Abakuk.

Jak dlouho ještě?

2 Jak dlouho mám, Hospodine, volat, a ty neslyšíš? Křičím k tobě: „Násilí!“ a ty nezachráníš? 3 Proč mě necháváš vidět neštěstí? Proč bezpráví jen přihlížíš? Přede mnou jen zkáza a násilí, rostou hádky a rozpory. 4 Zákon se zdá být bezmocný a právo nelze prosadit. Spravedlivý obklíčen je ničemy, a tak se právo převrací.

Já konám

5 „Jen se rozhlédněte po národech, užasněte a divte se! Já konám dílo ve vašich dnech, o kterém neuvěříte, i kdyby vám to někdo vyprávěl. 6 Hle – probouzím Babyloňany, národ krutý a prchlivý, který se rozejde širou zemí, aby obsadil území, jež jim nepatří. 7 Jsou strašliví a úděsní, právo a čest si sami určují. 8 Jejich koně jsou rychlejší než leopard, divočejší než vlci zvečera. Jejich jízda uhání střemhlav, jejich jezdci se ženou zdaleka, letí jak orel, jako když kořist napadá. 9 Každý přichází páchat násilí, kupředu míří každý z nich, zajatců jak písku sbírají. 10 Králům se jen vysmívají, k smíchu jsou jim vladaři. Každé pevnosti se smějí, navrší násep a dobudou ji. 11 Pak ale jako vítr přeletí a budou pryč – kdo má svou sílu za boha, se provinil!“

Jak můžeš přihlížet?

12 Copak tu nejsi, Hospodine, od věků? Ty neumíráš,^[1] svatý Bože můj. Ty jsi jim, Hospodine, svěřil soud, poslal jsi je, Skálo má, zjednat nápravu. 13 Ty máš však čisté oči, nemůžeš přihlížet trápení a dívat se na neštěstí. Proč tedy snášíš proradníky? Proč mlčíš, když darebák požírá spravedlivějšího, než je sám? 14 Učinil jsi lidi jak ryby v moři, jak drobnou havěť bez vůdce? 15 Nepřátelé ale všechny loví udicí, tahají čeřenem, chytají do sítí. Proto se radují a jásají, 16 proto své síti obětují a svému čeřeni pálí oběti. Vždyť si díky nim užívají do sytosti ty nejvydatnější pokrmy. 17 To budou pořád vyprazdňovat svou síť a bez lítosti vraždit národy?

Bible Kralická

1 Břímě, kteréž u vidění viděl Abakuk prorok. 2 Až dokud, ó Hospodine, křičeti budu, a nevyslyšíš? Volati budu k tobě pro nátisk, a nespomůžeš? 3 Proč dopouštíš, abych hleděti musil na nepravost, a na bezpráví se dívati, též na zhoubu a na nátisk proti mně? A vždy jest, kdož svár a různici vzbuzuje. 4 Odkudž se děje opuštění zákona, a nedochází nikdá soud. Nebo bezbožný obkličuje spravedlivého, pročež vychází soud převrácený. 5 Pohleďte na národy a popatřte, nýbrž s velikým podivením se užasněte, proto že dělám dílo ve dnech vašich, o němž když vypravováno bude, neuvěříte. 6 Nebo aj, já vzbudím Kaldejské, národ lítý a rychlý, kterýž zjezdí všecku širokost země, aby dědičně opanoval příbytky jiných, 7 Strašlivý a hrozný, od něhož soud jeho i vyvýšenost jeho vyjde. 8 Koni jeho rychlejší budou než rysové, a lítější nad vlky večerní; veliké množství bude jezdců jeho, kteřížto jezdci jeho zdaleka přijedou, a přiletí jako orlice, kteráž chvátá na pastvu. 9 Každý z nich k utiskování přijde, obrátíce tváři své k východu, když seberou jako písek zajaté. 10 Tentýž i králům se posmívati bude, a knížata smích jemu budou; tentýž každé pevnosti smáti se bude, a zdělaje náspy, dobude jí. 11 Tehdy promění se duch jeho, a přestoupí i zaviní, mysle, že ta moc jeho boha jeho jest. 12 Hospodine Bože můj, Svatý můj, zdaliž ty nejsi od věčnosti? Myť nezemřeme. Hospodine, k soudu postavil jsi jej, ty, ó skálo, k trestání nastrojil jsi ho. 13 Čistéť jsou tvé oči, tak že na zlé věci hleděti, a na bezpráví se dívati nemůžeš. Pročež přehlídati máš nešlechetníkům a mlčeti, poněvadž bezbožník sehlcuje spravedlivějšího, než sám jest. 14 A zanechávati lidí jako ryb mořských, jako zeměplazu, kterýž nemá pána? 15 Všecky napořád udicí vytahuje, zatahuje je sítí svou, a zahrnuje je nevodem svým, protož veselí se a pléše. 16 Protož síti své obětuje, a kadí nevodu svému; nebo skrze ně ztučněl díl jeho, a strava jeho zlepšena. 17 S tím-liž se vším předce zatahovati má sít svou, a ustavičně národy mordovati bez lítosti?

Slovo na cestu

Kapitola není v tomto překladu dostupná.

New International Version

1 The prophecy that Habakkuk the prophet received.

Habakkuk’s complaint

2 How long, Lord, must I call for help, but you do not listen? Or cry out to you, ‘Violence!’ but you do not save? 3 Why do you make me look at injustice? Why do you tolerate wrongdoing? Destruction and violence are before me; there is strife, and conflict abounds. 4 Therefore the law is paralysed, and justice never prevails. The wicked hem in the righteous, so that justice is perverted.

The Lord’s answer

5 ‘Look at the nations and watch – and be utterly amazed. For I am going to do something in your days that you would not believe, even if you were told. 6 I am raising up the Babylonians,^[1] that ruthless and impetuous people, who sweep across the whole earth to seize dwellings not their own. 7 They are a feared and dreaded people; they are a law to themselves and promote their own honour. 8 Their horses are swifter than leopards, fiercer than wolves at dusk. Their cavalry gallops headlong; their horsemen come from afar. They fly like an eagle swooping to devour; 9 they all come intent on violence. Their hordes^[2] advance like a desert wind and gather prisoners like sand. 10 They mock kings and scoff at rulers. They laugh at all fortified cities; by building earthen ramps they capture them. 11 Then they sweep past like the wind and go on – guilty people, whose own strength is their god.’

Habakkuk’s second complaint

12 Lord, are you not from everlasting? My God, my Holy One, you^[3] will never die. You, Lord, have appointed them to execute judgment; you, my Rock, have ordained them to punish. 13 Your eyes are too pure to look on evil; you cannot tolerate wrongdoing. Why then do you tolerate the treacherous? Why are you silent while the wicked swallow up those more righteous than themselves? 14 You have made people like the fish in the sea, like the sea creatures that have no ruler. 15 The wicked foe pulls all of them up with hooks, he catches them in his net, he gathers them up in his drag-net; and so he rejoices and is glad. 16 Therefore he sacrifices to his net and burns incense to his drag-net, for by his net he lives in luxury and enjoys the choicest food. 17 Is he to keep on emptying his net, destroying nations without mercy?